Paris-Saclay – vědecko-technologický klastr evropského významu

Počátky klastru Paris-Saclay sahají do období po 2. světové válce, kdy se zde z iniciativy Charlese De Gaulla začaly usazovat první výzkumné ústavy (CNRS, CEA[1]). V následujících desetiletích se k těmto veřejným výzkumným institucím přidávaly další instituce vysokoškolského vzdělávání, univerzitní kampusy, prestižní vysoké školy, tzv. « grandes-écoles ». Od 90. let zde velké podniky jako Renault, Danone, Thales či EDF budovaly výzkumná a vývojová centra, čímž se oblast stala jedním z nejvýznamnějších vědecko-technologických uzlů v Evropě. V roce 2017 došlo ke sjednocení několika desítek těchto dosud roztříštěných vzdělávacích a výzkumných institucí pod dvě hlavní platformy: Université Paris-Saclay, která zahrnuje univerzity a většinu výzkumných pracovišť a Institut Polytechnique de Paris, pod který spadají technické školy jako École polytechnique, ENSTA či Télécom Paris.

Strategie rozvoje klastru Paris-Saclay spočívá na podpoře inovací prostřednictvím aktivní spolupráce firem, startupů a inovačních center; posilování mezinárodní atraktivity celého území a rozvoji služeb odpovídajících potřebám podniků. Klastr propojuje průmyslové a akademické aktéry a zaměřuje se na posilování vazeb mezi veřejným a soukromým výzkumem, podporu inovací, podnikání a ekonomický růst regionu. Inovační ekosystém v Paris-Saclay pokrývá tyto hlavní strategické obory excelence: letectví, obranu a bezpečnost, zdravotnictví a biotechnologie, energetiku, technologie v zemědělství a potravinářství (agritech a foodtech), potravinářství, udržitelná města, mobilitu a digitální technologie.

Digitální technologie patří k nejvýznamnějším oblastem rozvoje klastru Paris Saclay, a to díky velikosti území, vysoké koncentraci odborníků a propojenosti vědeckých disciplín, které umožňuje vznik průlomových inovací. Region se profiluje jako centrum špičkového výzkumu a inovací v klíčových oblastech digitálních technologií, jako jsou simulace, digitální dvojčata, strojové učení, inteligentní senzory nebo analýza dat s využitím převážně v oborech umělé inteligence, kvantové informatiky, kyberbezpečnosti a chytré výrobě (smart manufacturing).

Paris-Saclay se profiluje jako hlavní francouzské a jedno z předních evropských center excelence v oblasti umělé inteligence. Univerzita Paris-Saclay se podle Šanghajského žebříčku umisťuje na 1. místě na světě v matematice a 9. místě ve fyzice – dvou disciplínách, jež tvoří základy vývoje algoritmů, numerických věd, vysoce výkonné výpočetní infrastruktury a AI.

Na území Paris-Saclay se nachází více než 42 specializovaných výzkumných laboratoří zaměřených na AI, což představuje 17 % všech veřejných AI laboratoří ve Francii. Mezi hlavní aktéry patří renomované instituce jako Inria, CNRS, CEA-List, LISN, CVN a IDRIS[2]. Tyto laboratoře se věnují výzkumu v oblasti strojového učení, modelování, optimalizace a zpracování dat. Centrum IDRIS je vybavené superpočítačem Jean Zay, nejvýkonnějším výpočetním systémem ve Francii, který je důležitý pro trénování rozsáhlých modelů hlubokého učení a slouží především vědeckému výzkumu.

Paris-Saclay hraje významnou roli v národní strategii výzkumu v oblasti umělé inteligence. Národní výzkumné instituce v oblasti umělé inteligence doplňují v klastru Paris-Saclay další dvě lokální struktury: Institut DATAIA, založený v roce 2018 Univerzitou Paris-Saclay, který se zaměřuje na rozvoj výzkumu v oblasti datové vědy, vzdělávání špičkových inženýrů a výzkumníků a posilování spolupráce mezi akademickou a průmyslovou sférou a Institut Hi! Paris, založený v roce 2020 Institutem Polytechnique de Paris, jehož cílem je vytvořit jedinečné prostředí pro výzkum, vzdělávání a inovace na pomezí základních věd, technologií, managementu a společenských věd. Tyto dva instituty dnes představují hlavní pilíře výzkumu umělé inteligence v oblasti Paris-Saclay.

Průmyslové zázemí Paris-Saclay v oboru AI poskytuje přibližně 70 firem všech velikostí – od startupů po mezinárodní technologické lídry. Mezi hlavní hráče patří IBM, které zde v roce 2021 otevřelo inovační centrum pro AI, Atos se svou globální R&D laboratoří pro kvantové výpočty, kyberbezpečnost a AI, Fujitsu se svým centrem excelence na École polytechnique a Thales. Vedle velkých nadnárodních korporací v regionu existuje řada startupů působících v oboru AI.

Paris-Saclay se řadí mezi přední evropská centra rozvoje kvantových technologií, které mají potenciál výrazně překonat současné superpočítače při řešení extrémně složitých úloh. V této oblasti zde působí nejen přední průmyslové skupiny jako IBM, Atos, Thales, EDF, TotalEnergies nebo Orano, ale také silné akademické zázemí včetně renomovaných výzkumníků, institucí jako CEA a nově založeného Institutu Quantum při Université Paris-Saclay, který sdružuje více než 80 výzkumných týmů. Institut se věnuje výzkumu, vzdělávání a spolupráci s průmyslem a nabízí studijní programy zaměřené na kvantové vědy a technologie. Zvláštní pozornost si zaslouží i dvě místní mladé společnosti evropského významu: Pasqal, která vyvíjí kvantové počítače založené na neutrálních atomech a Quandela, zaměřená na kvantové výpočty s fotonickými qubity.

Klastr Paris-Saclay je rovněž místem dynamické start-upové scény, zejména v oblasti deeptech. Nachází se zde přibližně 500 start-upů, většina z nich zaměřených na high-tech řešení. Projekt Deep Tech Factory Network vytváří struktury podpory pro pre-industrializaci, zajištění přístupu k vybavení, expertním službám a propojení s většími podniky a institucemi .

Paris-Saclay je slibným evropským inovačním centrem s předpoklady přilákat špičkové výzkumníky a investory. Je jedním z nejambicióznějších a nejkomplexnějších inovačních projektů v Evropě, který spojuje špičkový výzkum, technologický vývoj, průmysl i startupovou scénu. Klastr nabízí pro Česko a jeho aktéry - univerzity, výzkumné ústavy, technologické firmy i inovační centra —celou řadu příležitostí ke spolupráci. Může jít o zapojení do mezinárodních výzkumných projektů, sdílení know-how v oblasti transferu technologií, spolupráci na úrovni startupů, ale i inspiraci v budování komplexních inovačních ekosystémů. Paris-Saclay tak může být nejen partnerem, ale i vzorem pro české snahy o rozvoj konkurenceschopného výzkumně-inovačního prostředí.

 

---

[1] CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique) a CEA (Commissariat a l’Énergie Atomique et aux Énergies Alternatives) největší francouzské veřejné výzkumné instituce, které se všemi svými laboratořemi představují 34 % veškerých veřejných výdajů na výzkum ve Francii.

 

 

[2] Inria – Institut national de recherche en sciences et technologies du numérique (Národní institut pro výzkum v oblasti digitálních věd a technologií) ;CNRS – Centre national de la recherche scientifique (Národní centrum pro vědecký výzkum) ; CEA-List – Commissariat a l'énergie atomique et aux énergies alternatives – Laboratoire d’intégration des systemes et des technologies (Komisařství pro jadernou energii a alternativní zdroje – Laboratoř pro integraci systémů a technologií) ; LISN – Laboratoire Interdisciplinaire des Sciences du Numérique (Interdisciplinární laboratoř digitálních věd) ; CVN – Centre de Vision Numérique (Centrum pro počítačové vidění) ; IDRIS – Institut du Développement et des Ressources en Informatique Scientifique (Institut pro rozvoj a zdroje ve vědecké informatice)