Propad amerického trhu práce vrací do hry zářijové zasedání Fedu

Vyloučíme-li zdravotní a sociální služby, tak zaměstnanost neroste.

Jen dva dny poté, co trhy šéf americké centrální banky ubezpečoval, že se trh práce nachází v dobré kondici, vylezla data, která ten příběh postavila na hlavu. V pátek zveřejněné statistiky z amerického trhu práce poukázaly na to, že tomu tak úplně není.

Předně přírůstek nových pracovních míst za červenec byl nízký. Drastické revize dat (směrem dolů) za červen a květen - největší za posledních sedm let, pak rozčílily prezidenta Trumpa natolik, že vyhodil šéfku statistického úřadu. Revidovaný pohled na trh práce totiž říká: vyloučíme-li zdravotnictví a sociální služby, tak zaměstnanost se v posledních třech měsících fakticky snížila.

Tím ale páteční hrůzy neskončily - sub-index zaměstnanosti ve vlivném reportu podnikatelské nálady ISM propadl na 43,4, přičemž takto nízkou hodnotu bylo v posledních dvaceti letech možné vidět jen v průběhu recese. Obojí v součtu povzbudilo spekulanty k tomu, aby agresivně začali sázet na to, že Fed v září obnoví cyklus snižování úrokových sazeb a na konci října v něm bude pokračovat. Vypadá však krátkodobý výhled na sazby Fedu po páteční datové smršti tak snadno, jak to vidí výnosová křivka?

Z aktuálního pohledu na trh práce možná ano, nicméně je zde stále i druhá strana rovnice a tou je inflace, kde většina amerických centrálních bankéřů stále vyčkává na to, až se naplno projeví v cenách vyšší celní sazby. V tomto kontextu poslední salva z Bílého domu, která dodatečně prodraží zboží od klíčových obchodních partnerů jako je Kanada, Indie či Korea, značí, že tzv. jádrová inflace se ve druhé polovině roku opravdu velmi pravděpodobně přehoupne přes 3 %, což jestřábí většina uvnitř Fedu (k velké nespokojenosti D. Trumpa) může vzít jako klíčový argument, proč sazby nesnižovat tak rychle.

Další úvaha, která je opět postavena na clech a jejich dopadu na americkou ekonomiku, má obdobný závěr, ale je složitější. Vyčkávání některých americký centrálních bankéřů, resp. jejich lamentování nad tím, že budoucnost je s ohledem na obchodní válku zatížena enormní nejistou, může být spojeno i s obavou, že případná odvetná opatření ze strany obchodních partnerů USA poškodí americkou ekonomiku. To by mohlo přivodit i zhoršení situace na trhu práce a vyvolat dezinflační tlaky. Nicméně i na tomto poli je evidentně jasněji, když žádná odvetná opatření, kterých by musely bát američtí exportéři, se prozatím nekonají. Absence zahraniční reakce na vyšší americká cla je tudíž v podstatě argument proto, aby Fed sazby nesnižoval, resp. ne tak rychle a hluboko, jak to dnes trh vidí.

Na závěr zopakujme to, co jsme již psali po středečním zasedáním Fedu. Příští sezení je až v polovině září, což značí, že do té doby nás čeká ještě slušná baterie důležitých dat, která rozhodnou, jak to bude s oficiálními sazbami v USA. Těm budou vévodit dvě zprávy za spotřebitelskou inflaci a srpnový report z trhu práce. Nicméně nezapomínejme na to, že nás v srpnu čeká slet centrálních bankéřů v Jackson Hole - to může být (opět) příležitost vyslat signál o změně měnové politiky.

Region: AN