Postoje Čechů k uprchlíkům z Ukrajiny jsou stabilní, únava je však patrná

„Vývoj základních ukazatelů, jako je souhlas s pobytem uprchlíků u nás a jejich vnímání jako přínosu či naopak ohrožení, je oproti minulým měřením téměř beze změn. Nicméně jsou zde i silné hlasy proti ukrajinské imigraci a zejména panují obavy o ekonomické záležitosti spojené s představou, že Ukrajinci stojí Česko příliš mnoho peněz. Pokud by se ekonomická situace Česka zhoršila a docházelo by k růstu nezaměstnanosti, lze očekávat, že se soužití s Ukrajinci výrazně zkomplikuje,“ shrnuje analytik STEM Jiří Táborský.

Skutečnost, že Česko poskytlo uprchlíkům azyl, považuje za správné 52 % dotázaných, což je jen o dva procentní body méně než v letošním lednu. Podobně se o tři procentní body snížil podíl těch, kteří si myslí, že Ukrajinci jsou pro Česko spíš přínosem než ohrožením, a aktuálně je 31 % dotázaných. Oba postoje se tedy v čase nijak výrazně neproměnily.

Podobně stabilní je vývoj hodnocení integrace Ukrajinců do české společnosti. Za nejúspěšnější je považována integrace na pracovní trh, kterou kladně hodnotí 51 % dotázaných, což je téměř stejně jako v lednu 2025. Další v pořadí je jazyková integrace, kterou za úspěšnou považuje 36 % dotázaných, opět oproti lednu téměř beze změn. A na poslední příčce je integrace kulturní, která se oproti lednu poměrně výrazně propadla a za úspěšnou ji považuje 27 % lidí oproti lednovým 35 procentům. Bude však nutné počkat na další měření, aby se ukázalo, zda jde o trend nebo o výkyv.

Zároveň nás zajímalo, zda lidé, kteří pracovní integraci považují za úspěšnou, nevnímají zároveň uprchlíky jako ohrožení.“ Otázka záměrně nespecifikuje, o jaké ohrožení se má jednat. Proto jsme pracovali s variantou, že jelikož je pracovní integrace úspěšná, jsou uprchlíci hrozbou pro náš pracovní trh, respektive pro zaměstnanost respondentů. Nicméně to se nepotvrdilo. Lidé, kteří považují uprchlíky za přínos, hodnotí kladně pracovní integraci, a naopak,” vysvětluje Táborský.

Patrná je však také únava z dlouhodobé ukrajinské přítomnosti, která se pojí zejména s politickými obavami. Když byli respondenti dotázáni, co si o Ukrajincích myslí většina Čechů a Češek v jejich okolí, zvítězil se čtyřiceti procenty a výrazným náskokem názor, že lidé Ukrajince snáší, ale už jsou z jejich přítomnosti unaveni. A z různých výroků o uprchlících má nejvyšší míru souhlasu ten, že Česko přijalo uprchlíků příliš mnoho. „Kromě toho je patrné, že Češi příliš nestojí o další integraci, protože jen menšina lidí podporuje lepší začlenění Ukrajinců na český pracovní trh. Lze odhadnout, že to souvisí s ekonomickými obavami, neboť 60 % dotázaných má za to, že Ukrajinci z rozpočtu výrazně více čerpají, než kolik do něho odvádějí, ačkoli z oficiální komunikace příslušných institucí víme, že je to naopak,“ shrnuje Táborský.

Citované výzkumy neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byly provedeny na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let v různých časových úsecích, primárně však v průběhu června 2025 (12.–26. června 2025). Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky červnového průzkumu odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).