Celní správy členských
států Evropské unie se od své tradiční role, kterou je výběr
cla a
daní, stále více přesouvají do pozice dozorového orgánu chránícího spotřebitele, rovné podnikatelské prostředí a vnitřní bezpečnost v
EU. Jejich současnou velkou výzvou je vymáhání mezinárodních
sankcí a zabránění jejich obcházení.
Česká celní správa je jedním z hnacích motorů v prohlubování mezinárodní spolupráce celních orgánů členských
států a institucí
EU v této oblasti.
První a zcela zásadní iniciativa Celní správy
ČR se projevila již za předsednictví
ČR v Radě EU v oblasti cel, během něhož byla jednou z jejích hlavních priorit spolupráce celních a jiných příslušných orgánů v boji proti nezákonnému
obchodu se zbožím a
technologiemi strategické povahy, tj. zboží dvojího užití a vojenského materiálu, které mohou být zneužity k vojenským účelům,
zbrojení a zastrašování.
Výsledkem této iniciativy bylo vytvoření unijní sítě expertů pro vymáhání kontrol strategického
obchodu a vyšetřování v oblasti strategických
komodit s názvem STEIN, jejíhož vedení se pro období
2024-
2025 jako první ujali právě čeští celníci. Hlavním smyslem této sítě je usnadňovat výměnu zkušeností a informací mezi příslušnými orgány EU s
cílem zlepšit efektivitu
sankcí v EU a odhalovat organizované skupiny, které se zaměřují na nelegální
přepravu citlivého zboží do nepovolaných rukou.
V červnu letošního
roku byla zveřejněna studie Hodnocení celních hrozeb (Customs Threat Assessment – CTA), vypracovná pod vedením
Francie v rámci Pracovní skupiny Rady EU pro prosazování práva. CTA mapuje nejzásadnější bezpečnostní, ekonomické a legislativní výzvy, kterým čelí evropské celní správy. Dokument se zaměřuje na aktuální trendy v oblasti porušování celních a dalších předpisů spadajících do
kompetence celních správ, jako jsou například rozsáhlé zneužívání elektronického
obchodu, ohrožování fiskálních zájmů EU, nelegální
obchod s omamnými a psychotropními látkami, zbraněmi, zbožím podléhajícím
spotřební dani, enviromentální
kriminalita či porušování práv duševního vlastnictví. Stanovuje základ pro společné plánování a koordinaci
opatření v rámci prosazování práva v oblasti celní spolupráce.
Česká celní správa do studie významně přispěla kapitolou věnovanou obcházení
sankcí, v níž analyzuje dopady invaze
Ruska na
Ukrajinu, která vedla k přijetí rozsáhlých sankčních
opatření ze
strany EU. Z hlediska celních orgánů jsou klíčovou oblastí tzv. sektorové sankce, tedy sankce vztahující se na zboží. Specifickou pozici pak zaujímají zákazy
vývozu zboží a
technologií strategické povahy. Kapitola dále upozorňuje na používání zprostředkovatelů, krycích společností, falešné dokumentace či přesměrování obchodu přes třetí země.
S ohledem na existující výzvy a praktické zkušenosti při celním řízení v oblasti sankcí vznesla
česká celní správa podnět na zavedení legislativního nástroje, tzv. doložky „catch-
all“ do sankční legislativy. Dosavadní praxe ukazuje, že celní orgány z předložených celních dokladů při
vývozu zboží nemají vždy dostatečné důkazy o úmyslu obcházet sankce. Teprve to, že pověřené vnitrostátní orgány prošetří případy, u kterých by podle celníků mohlo dojít k obcházení sankcí, může vést k získání dostatečných důkazů pro zamítnutí
vývozu. Doposud byl tento nástroj uplatňován v nařízení o kontrole zboží dvojího užití. Díky výborné spolupráci příslušných
státních institucí a české diplomacii byl tento nástroj prosazen a přijat v rámci 18. sankčního
balíčku. Schválení této doložky je dalším z nástrojů, který umožní zamezit obcházení mezinárodních sankcí. Tato legislativní úprava umožní
vývoz pozastavit do vyjasnění konečného určení a účelu zboží.
Doložka dává možnost celním a licenčním orgánům EU zadržet vývoz zboží, které je uvedeno na sankčním seznamu a u nějž mají důvodné podezření, že by mohlo být reexportováno do sankcionované země. Praktickým příkladem může být např.
vývoz zařízení pro telekomunikační sítě do
Kyrgyzstánu s podezřením, že směřuje dále do
Ruska. Celní orgány navrhnou přijetí
opatření catch-
all, které po důkladném zvážení provede zpravidla licenční orgán. Vývozce následně podá žádost o vývozní povolení a licenční orgán posoudí, zda nehrozí riziko reexportu. Pokud je vyloučeno, lze na základě uděleného povolení zboží vyvézt. V opačném případě je vývoz zakázán a zboží podporující vojenskou agresi
Ruska vůči
Ukrajině nebude z České republiky vyvezeno.