Časová osa zavádění mechanismu uhlíkových cel v EU, Přechodné období CBAM 2023 - 2025 - Globální ekonomický výhled červenec 2025

Časová osa zavádění mechanismu uhlíkových cel v EU

• Prvotní diskuse ohledně uhlíkových cel se objevují již v letech 2000 – 2010 v souvislosti s pozorovaným „únikem uhlíku“ (carbon leakage), kdy podniky přesouvaly energeticky náročnou výrobu do zemí s méně přísnými emisními předpisy.  V roce 2019 Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Uhlíkové clo bylo navrženo jako jeden z nástrojů k dosažení tohoto cíle.

• V červenci 2021 Evropská komise zveřejnila návrh na zavedení CBAM. Tento návrh se zaměřoval na pět sektorů – výroba železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv a elektřiny – a obsahoval základní principy: o Dovozci budou muset prokázat uhlíkovou stopu dovážených produktů.

o Uhlíková stopa bude zpoplatněna formou certifikátů ve stejné výši, jako produkce na území EU.

o Příjmy z CBAM budou použity na financování zelené transformace EU.

• Po rozsáhlých konzultacích se zástupci průmyslu a nevládních organizací a s mezinárodními partnery Evropský parlament a Rada EU dosáhly v březnu 2022 předběžné dohody o zavedení CBAM.

• V květnu 2023 byl CBAM formálně schválen jako součást balíčku Fit for 55^[8].

• Před úplným zavedením bylo stanoveno pro roky 2023 – 2025 přechodné období, během kterého budou dovozci povinni hlásit emise spojené s dováženými produkty, ale clo nebude vybíráno.

• Uhlíkové clo bude plně implementováno a začne se vybírat od ledna 2026.

Přechodné období 2023 - 2025

CBAM vstoupil do fáze přechodného období 1. října 2023. Toto období by mělo sloužit k tomu, aby se evropské podniky i výrobci mimo EU, dovozci a evropské úřady naučily postupně pracovat s mechanismem a zavádět ho do praxe. V prvotní fázi se bude reportování týkat zboží, při jehož výrobě vzniká nejvíce skleníkových plynů a zároveň je jeho produkce náchylná k přesunu do zahraničí (cement, ocel a litina, hnojiva, elektřina a vodík). V tomto rozsahu by CBAM měl pokrýt více než 50 % emisí v sektorech, které v Evropě podléhají systému ETS (EC, 2025a). Zároveň se bude průběžně upravovat metodologie mechanismu. Později by do mechanismu mohly být zahrnuty i výrobky z těchto základních surovin (downstream products). Dotčení dovozci mají v tomto období povinnost reportovat objem skleníkových plynů, vzniklých přímo či nepřímo v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Nebudou však platit žádná uhlíková cla.

Plnohodnotný režim od roku 2026 Od ledna 2026 se dovozci zboží do EU, které podléhá mechanismu CBAM, musí zaregistrovat u národních úřadů. Zde budou rovněž nakupovat dovozní certifikáty, jejichž cena bude stanovována týdně na základě aukce cen emisních povolenek v rámci EU ETS (v EUR/t vyprodukovaného CO₂). Dovozci budou hlásit množství emisí, vzniklých v souvislosti s výrobou jimi dováženého objemu zboží a následně odevzdají odpovídající množství nakoupených certifikátů. Za emise dováženého zboží tedy zaplatí stejnou částku, jako by zboží bylo vyrobenou v EU. Pokud prokáží, že za uhlíkové emise bylo zaplaceno již během výroby dováženého zboží v zahraničí, odpovídající suma může být odečtena.

Více: Uhlíková cla a daně CBAM, ETS2: Ekonomické nástroje pro zmírnění klimatických změn - Globální ekonomický výhled červenec 2025