Evropská centrální banka sazby nezměnila a indexy PMI pozitivně překvapily

Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání nepřekvapila, když ponechala úrokové sazby beze změny. Na zářijovém zasedání ECB snížení sazeb nelze vyloučit, ačkoliv prezidentka ECB Ch. Lagardeová příliš konkrétní směrem do budoucna nebyla. Indexy PMI signalizují solidní růst evropské ekonomiky v úvodu 3. čtvrtletí.

Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání nepřekvapila, když ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní úrokové sazba, kterou v případě ECB představuje diskontní sazba, tak setrvává na 2 %. ECB přitom snižovala sazby na posledních sedmi zasedáních v řadě a od loňského června sazby snížila kumulativně o 200 bazických bodů. Stabilita sazeb ECB na dnešním zasedání byla finančním trhem v euru plně zaceněna a samotné rozhodnutí ECB tak vyvolalo umírněnou reakci. Aktuální kurzy zde.

Proč ECB přerušila snižování sazeb nyní v červenci přerušila? Příchozí informace v souhrnu odpovídají inflačnímu výhledu. Cenové tlaky v eurozóně nadále zvolňují, přičemž mzdy rostou pomaleji. Ekonomika eurozóny, která částečně odráží předchozí snižování úrokových sazeb ze strany ECB, prozatím prokazuje v náročném globálním prostředí celkovou odolnost. Současně zůstává toto prostředí mimořádně nejisté, zejména kvůli obchodním sporům.

Na zářijovém zasedání ECB (11/9) snížení úrokových sazeb nelze vyloučit, ačkoliv prezidentka ECB Ch. Lagardeová příliš konkrétní směrem do budoucna nebyla. ECB totiž bude mít k dispozici výsledky červencové a srpnové HICP inflace. Nyní měla k dispozici jen jeden nový údaj o inflaci za červen. Rovněž budou známy statistiky vývoje mezd ve 2. čtvrtletí, jejichž dynamika je důležitá z pohledu perzistence jádrové inflace. Navíc bude mít ECB řadu nových čísel, a to jak v podobě tvrdých statistik, tak i tzv. měkkých v podobě podnikatelských a spotřebitelských nálad. Mělo by být také jasněji ohledně nastavení cel mezi EU a USA, pokud tedy nedojde k dalším odkladům ze strany D. Trumpa za horizont 1. srpna. V neposlední řadě bude mít ECB v září k dispozici novou makroekonomickou prognózu.

Indexy PMI signalizují solidní růst evropské ekonomiky v úvodu 3. čtvrtletí

Dopoledne byly ve Francii a v Německu a také za celou eurozónu zveřejněny předběžné odhady indexů podnikatelských nálad PMI za červenec. PMI vzrostl ve službách (51,2 z červnových 50,5 bodu) i ve výrobě (49,8 z červnových 49,5 bodu) a kompozitní index PMI (služby a výroba) se tak zvýšil na 51,0 z červnových 50,6 bodu. Kompozitní PMI se v červenci dostal na nejvyšší úroveň od loňského srpna.

Předběžná data PMI za červenec naznačila nárůst podnikatelské aktivity v soukromém sektoru eurozóny, přičemž tempo expanze zrychlilo na nejvyšší úroveň za téměř rok díky stabilizaci nových zakázek. Zaměstnanost se rovněž mírně zvýšila, avšak podnikatelská důvěra nepatrně poklesla. Tempo růstu vstupních nákladů se zmírnilo, zatímco firmy zvyšovaly své výstupní ceny stejným tempem jako v červnu.

Ekonomika eurozóny na začátku 3. čtvrtletí tak podle PMI nabírá na síle, když postupně končí tři roky trvající recese ve výrobním sektoru (PMI se nachází již jen těsně pod neutrální hladinou 50 bodů). V posledních měsících se zlepšuje i situace v sektoru služeb. Důležitou podmínkou pro pokračující oživení evropského výrobního sektoru je výsledek obchodní dohody mezi EU a USA. Výrazně vyšší americká cla (nad 20 %) by pravděpodobně pozitivní trend ve zpracovatelském průmyslu minimálně přerušila.