Strategie resortu Ministerstva zemědělství 2030+ Méně obilí, více zeleniny, pestré zemědělství, silnější venkov

„Strategie 2030+ je konkrétní plán, jak zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost, přiměřenou soběstačnost a udržitelnost českého zemědělství. Stanovujeme jasné cíle, například chceme nepatrně snížit výměru obilnin z 1,4 na 1,2 milionu hektarů, olejnin ze 464 tisíc hektarů na zhruba 420 tisíc hektarů, zvýšit plochu zeleniny z 10,5 na 14 tisíc hektarů, udržet stáda dojnic na úrovni 360 tisíc kusů a podpořit růst stavů nosnic ze 4,3 milionu kusů na 4,5 milionu. Chceme také například navýšit podporu do protipovodňových opatření o 87 % oproti roku 2015. To vše při zachování vysoké kvality produkce, ochrany krajiny a podpory moderních technologií. Strategie je výsledkem spolupráce napříč resorty, odbornými organizacemi i akademickou sférou a bude základem pro stabilní a perspektivní rozvoj českého agrárního sektoru,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Hlavní cíle a priority

Základní dlouhodobou prioritou Strategie 2030+ je konkurenceschopné a udržitelné podnikatelsky pestré zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství. Tohoto cíle má být dosaženo prostřednictvím pěti strategických priorit:

• Trvale udržitelné potravinové zabezpečení a přiměřená soběstačnost,
• udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, ochrana a podpora biodiverzity a adaptace na klimatickou změnu,
• vyvážený územní rozvoj hospodářství a komunit včetně vytváření pracovních míst,
• omezování emisí v životním prostředí,
• zpracování domácí produkce.

Proč Strategie 2030+ vznikla

Aktualizace dokumentu byla nezbytná kvůli novým výzvám, které od roku 2016 výrazně zesílily – zejména klimatické změně, nestabilitě trhů a také potřebě připravit pozici ČR pro novou SZP po roce 2027.

„Strategie má být jakýmsi jízdním řádem, základním podkladem pro vyjednávání nové společné zemědělské politiky. I proto Strategie obsahuje třeba podporu malých a středních podniků. První návrhy Evropské komise počítají s povinným zastropováním dotací a postupným snižováním plateb od určité velikosti podniku. S tím je potřeba do budoucna počítat a přizpůsobit tomu dlouhodobou strategii našeho zemědělství, například zacílením podpor na živočišnou produkci nebo citlivé komodity, jako jsou ovoce, zelenina, chmel nebo brambory,“ řekl ministr Výborný. 

Strategie 2030+ zároveň počítá s potřebou generační obměny v zemědělství, zavádění moderních technologií a důrazem na snižování byrokratické zátěže.

Co je nového oproti dosavadní Strategii z roku 2016 a Strategii 2030+

Na rozdíl od dosavadní Strategie z roku 2016, která stavěla na čtyřech prioritách, Strategie 2030+ definuje jednu hlavní prioritu a rozpracovává ji do konkrétních strategických cílů. Oproti dosavadní Strategii z roku 2016 přináší:

• Zkracování potravinových řetězců při obchodování s potravinami mezi všemi články potravinového řetězce,
• důraz na ekologické zemědělství, včetně zvýšení výměry ploch na úroveň 25% podílu z plochy zemědělské půdy,
• podporu sociálního zemědělství a generační obměny,
• další prohlubování podpory precizního zemědělství,
• nové cíle v lesnictví zaměřené na biodiverzitu, stabilitu a vyšší využití dřeva,
• zvýšené investice do vodního hospodářství a adaptace na extrémní klimatické jevy.

Na tvorbě Strategie 2030+ se podílelo Ministerstvo zemědělství, jeho resortní organizace, Ministerstvo životního prostředí, odborné nevládní organizace, akademická sféra i poradci ministra zemědělství. Po schválení Strategie 2030+ vládou bude následovat zpracování implementačního plánu. První střednědobé vyhodnocení je plánováno na rok 2028, závěrečné pak v roce 2033.

Odkaz na celé znění strategie naleznete zde .

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství