Postoje Čechů k armádě, obraně vlasti a financování obrany

S ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci STEM do svých pravidelných šetření trendů v české populaci zařadil i různá bezpečnostní témata. Navzdory řadě údajů, které se v posledních měsících objevily ve veřejném prostoru, data STEM ukazují, že na přímou otázku, zda by se Češi a Češky zapojili do obrany Česka, pokud by došlo k vojenskému napadení našeho území, odpovídá cca polovina populace kladně.

„Zkusili jsme se zeptat sérií otázek. První zní, zda by respondenti byli ochotní zapojit se se zbraní v ruce do aktivní obrany, pokud by byla Česká republika vojensky napadena. Na tuto otázku 28 % dotázaných odpovědělo kladně. Zbytku jsme položili další otázku, zda by byli ochotni zapojit se v podpůrné roli, např. logistika, IT nebo zdravotnictví, na což kladně reagovalo 53 % ze zbývajících respondentů. Celkem jde o více než polovinu populace, která deklaruje, že by se nějakým způsobem zapojila do obrany země,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský.

Mezi těmi, kteří by šli bránit Česko se zbraní v ruce, převažují dle očekávání muži nad ženami (42 % vs. 15 %) a mladí lidé nad lidmi ve vyšším věku (18-29 let 36 % a 23 % ve věkové kohortě 60+). V podpůrné roli je situace téměř vyrovnaná podle pohlaví i podle věku, ale menší ochotu vykazují lidé s nižším vzděláním oproti vysokoškolákům (43 % vs. 69 %).

Nicméně aktivní služba v armádě Čechy příliš netáhne, což potvrzují i časté zprávy, že se armádě nedaří nábor. „Ačkoli je zřejmé, že o službu v armádě v pozici vojáka z povolání nebo službu v aktivní záloze je zájem spíše menší, je zde velká část populace, která by měla zájem o krátkodobé vojenské cvičení, ve kterém by se naučili základy. Celkově jde o 14 % populace a ve věkové kohortě 18-29 let jde dokonce o 25 % dotázaných,“ vysvětluje Táborský. „Pokusili jsme se dotázat všechny základní možnosti, jak mohou lidé s armádou přijít do interakce, tj. od dobrovolného cvičení přes vstup do aktivní zálohy až po službu v armádě jako voják z povolání,“ dodává Táborský s tím, že čísla rozhodně nejsou tragická, neboť by bylo nerealistické předpokládat, že služba v ozbrojených silách by byla první kariérní volbou pro většinovou populaci.

S ohledem na to, že dobrovolné cvičení vyvolalo zájem už v lednovém dotazování, položili jsme další otázky na téma, o jaké dovednosti a vědomosti by byl největší zájem. Odpovědi jsou poměrně vyrovnané, ale i tak je největší zájem o zdravovědu a první pomoc a o správné chování v krizových situacích. Naopak nejmenší zájem mají Češi a Češky o kybernetickou bezpečnost a používání střelných zbraní.

K posunům však dochází v postojích Čechů vůči vyšším investicím do obrany, přičemž je třeba uvést, že data byla sbírána ještě před summitem NATO, na kterém se země včetně Česka zavázaly k navýšení výdajů na obranu až na 5 procent HDP. „Lednové měření probíhalo ještě před tím, než naplno propukla nejistota ohledně vývoje v USA a jejich obranné politiky, která dává jasný pokyn Evropě, že se o svou bezpečnost musí začít starat sama. Červnové měření už probíhalo zcela ve světle této skutečnosti, ale do postojů české veřejnosti se to nepropsalo. Naopak mírně ubylo těch, kteří by preferovali vyšší výdaje na obranu, a zároveň přibylo těch, kteří výdaje na obranu považují už nyní za přehnané, případně na to nemají žádný názor, což značí spíš nezájem o téma,“ shrnuje Táborský s tím, že tyto postoje také z velké části odrážejí zakořeněný postoj Čechů, že by bylo lépe být neutrální a do ničeho se nemíchat (viz graf k budoucímu směřování ČR).

Dalším důvodem pro nízkou podporu výdajů na zbrojení může být vnímání hrozeb. „Zatímco v bezpečnostních kruzích se stále častěji skloňuje hrozba konvenčního konfliktu, rizika plynoucí z nových technologií, případně nejistý vývoj v NATO v souvislosti s nevyzpytatelným postojem USA, česká veřejnost za největší hrozby stále většinově považuje terorismus, islámský fundamentalismus a vlnu nelegální migrace. Jestliže se představitelům státu a bezpečnostní komunity nepodaří veřejnost přesvědčit o naléhavosti hrozeb, jimž se snaží čelit zvyšováním výdajů na obranu, těžko mohou s její podporou počítat,” vysvětluje Táborský. Tématu hrozeb a jejich vnímání se STEM věnuje v samostatné zprávě pocházející ze stejného šetření.

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.–26. června 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Další citované výzkumy byly provedeny stejnou metodikou.