Předevčírem zveřejněný návrh unijního
rozpočtu, který počítá se 40% snížením
zemědělských dotací (po zohlednění
inflace) v plánovacím období
2028-34, byl prvním šokem. A včera nám komisař pro
zemědělství Hansen uštědřil další políček, když oznámil, jak se mají tyto
dotace rozdělovat.
Komise se totiž rozhodla ještě více přitvrdit v diskriminaci středních a větších farem, což nejbrutálněji dopadne na klíčové sektory českého
zemědělství. Proto vyzýváme
MZe k zadání nezávislé dopadové studie a Zemědělský výbor parlamentu k vytvoření krizové koordinační skupiny, která se situací začne neprodleně zabývat.
Zemědělský svaz je zklamán návrhem na krácení
rozpočtu na Společnou zemědělskou
politiku (SZP) a zásadně s ním nesouhlasí. Spolu s návrhem nové SZP je zřejmé, že
Evropská komise zcela rezignuje na dlouhodobé cíle v zajištění kvalitních, cenově dostupných evropských
potravin, ale i v oblasti ochrany
životního prostředí, biodiverzity a krajiny. Zároveň je zřejmé, že
Komise v podstatě významně ustupuje z pozice strážce “jednotnosti” zemědělské
politiky a vytváří prostor pro souboj
rozpočtů jednotlivých zemí.
Zásadní snížení rozpočtu pro Společnou zemědělskou
politiku je samo o sobě špatnou zprávou pro evropské
domácnosti. Krácení zemědělského rozpočtu bude mít za následek
růst cen potravin a radost udělá především dovozcům
potravin do
EU, které významně zvýhodní. Bez dostatečného rozpočtu nebude možné ani naplňovat ambice v oblasti ochrany
životního prostředí a zlepšování životních podmínek zvířat.
Nová SZP negativně dopadne na české zemědělce produkující přes 90 % domácích potravin
Problém se skrývá ve změně pravidel vyplácení
dotací. Ta jsou nově navržena tak, že mohou české zemědělství srazit na kolena. Komise navrhuje zavést povinné
zastropování výše dotací na 100 000
EUR pro jednu firmu a zároveň přináší degresivitu v několika pásmech: 25 % redukce pro podniky s dotacemi ve výši od 20 000
EUR do 50 000
EUR, 50% redukce mezi 50 000 EUR a 75 000 EUR a 75% redukce mezi 50 000 EUR a 75 000 EUR. Tato změna by se nejcitelněji dotkla právě českých
zemědělců, protože naše farmy hospodaří v průměru na větších rozlohách, než je tomu v jiných zemích.
Produkce potravin u nás je postavena z 80 % na středních a větších zemědělských podnicích. A právě tyto zemědělské společnosti a farmy budou změnou podmínek postiženy zcela zásadně. Podle našich prvotních odhadů založených na zveřejnění rozpočtu by bylo znevýhodněno více než 2 000
českých firem. S ohledem na včerejší zveřejnění návrhu budoucí SZP by však dopad na české zemědělství byl mnohem drtivější – podle odhadů
španělské zemědělské asociace ASAJA by nová pravidla v Česku negativně dopadla cca na 6 000 farem, což představuje přes 90 % produkce tuzemských potravin a 85 %
zemědělské půdy.
Je potřeba si také uvědomit, že by šlo o druhý negativní zásah do zemědělské prvovýroby v krátké době, kdy změna agrární politiky prosazená naší
vládou v
roce 2022 prokazatelně ekonomicky poškodila okolo 2 000 českých producentů. Podle nedávné studie ÚZEI poklesl po zavedení extrémně vysoké
sazby tak zvané redistribuční platby
důchod ze zemědělské činnosti u farem o průměrné velikosti 664 ha o 82 %.
Dobrou zprávou není návrh Komise ani pro
životní prostředí. Jakkoliv návrh vytváří dojem udržení současných ekologických ambicí, bez zajištění ekonomické udržitelnosti je to zcela nemožné.
Apel na české politiky
Obracíme se na
ministra zemědělství s výzvou, aby byla zadána nezávislá dopadová studie analyzující dopad návrhu na české zemědělství a ustavena stálá pracovní skupina
ministerstva pro
otázku budoucí SZP a souvisejícího rozpočtu, za účasti nevládních organizací. Zároveň vyzýváme politiky napříč politickým spektrem, aby hájili zájmy českých
zemědělců a potravinářů, naší krajiny, venkova a konec konců také ekonomické zájmy České republiky.
Žádáme proto předsedu Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny o zřízení krizové koordinační skupiny složené ze zástupců všech
politických stran ve Sněmovně, zástupců
Ministerstva zemědělství ČR a hlavních zemědělských organizací pod záštitou Zemědělského výboru PSP, která se neprodleně začne zabývat řešením situace. Je důležité, aby se do tohoto procesu zapojily všechny relevantní politické síly, protože jde o budoucnost českého zemědělství bez ohledu na to, kdo je
aktuálně ve
vládě.
Evropská komise ve svém návrhu ignoruje hlasy mnoha aktérů
Evropští
zemědělci upozorňovali na nesouhlas se zvažovanými úpravami Společné zemědělské politiky (SZP) již v první polovině
roku. Také Zemědělský svaz se připojil k protestní akci The
EU House of Cards, v rámci které jsme se jasně vyslovili pro navýšení rozpočtu minimálně o průměrnou evropskou
inflaci ve výši 30 %, jakož i proti sloučení rozpočtu na SZP do tak zvané jednotné obálky v gesci jednotlivých členských
států a pro zachování stávajícího dvoupilířového systému. Obdobné stanovisko kromě zástupců evropských zemědělců projevily ale také evropské struktury: Rada
ministrů zemědělství nebo Zemědělský výbor
Evropského parlamentu. Návrh Evropské komise všechny tyto hlasy ignoruje a je třeba jej označit za skandální.
„Kromě toho, že návrh nabíhá k soutěži národních rozpočtů, bezprecedentně likviduje systém podpory zemědělství, jak ho
Evropa zná z předchozích
let. Pokud si Komise přeje totální rozvrat
ekonomiky regionů,
zdražení potravin a přenesení environmentální zátěže produkce potravin mimo
EU, nemohla to udělat lépe,“ komentuje Martin Pýcha.
Je třeba si uvědomit, že se sice jedná o první návrhy a že jsme na počátku vyjednávání o konečné podobě rozpočtu i SZP, která mohou trvat i více než dva
roky. Nicméně stanovit národní zájem
ČR v této
otázce nebude
otázkou několika týdnů. A bez jasné vyjednávací pozice nelze ve vyjednávání uspět. Proto je nezbytně nutné začít této agendě na národní úrovni ihned věnovat maximální pozornost.
Michal Procházka, vedoucí vnějších vztahů,
Zemědělský svaz České republiky (ZS
ČR)