Dánské předsednictví na Radě ECOFIN představilo své priority, Bulharsko míří do eurozóny

V úterý 8. července se uskutečnilo jednání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Jednalo se o první zasedání Rady ECOFIN pod vedením dánského předsednictví, které představilo své priority. Ministři financí rovněž jednali např. o revizi sekuritizačního rámce EU. Českou delegaci vedl náměstek ministra financí Marek Mora.

Priority dánského předsednictví v rámci Rady ECOFIN

Hlavní prioritou dánského předsednictví v oblasti hospodářských a finančních záležitostí bude posílení ekonomické odolnosti EU zajištěním zdravých a udržitelných veřejných financí.

„Silná a konkurenceschopná evropská ekonomika je předpokladem pro financování silnější evropské obrany. A naopak, bezpečná Evropa, která se dokáže bránit, je základním předpokladem pro investice do konkurenceschopné ekonomiky se silným růstem“, uvedla na Radě dánská ministryně financí Stephanie Lose.

Dánské předsednictví (DK PRES) se zaměří na zlepšování rámcových podmínek pro evropské podniky a mobilizaci soukromých investic, včetně pokroku k integrované unii úspor a investic. Předsednictví bude rovněž usilovat o pokrok v oblasti zjednodušování legislativy EU s cílem snížit administrativní zátěž pro podniky a posílit evropskou konkurenceschopnost.

Soustředit se bude i na práci související s mobilizací finančních prostředků na posílení evropské obrany. To bude zahrnovat pokrok v provádění plánu ReArm Europe včetně nástroje SAFE (Bezpečnostní akce pro Evropu) pro společné nákupy vojenského vybavení.

Přezkum sekuritizačního rámce EU

Komise představila nedávno zveřejněný balíček návrhů na úpravu sekuritizačního rámce EU. Balíček je považován za klíčovou iniciativu v kontextu unie úspor a investic a důležitý nástroj financování reálné ekonomiky. Cílem balíčku je usnadnit sekuritizaci v EU a zároveň zachovat finanční stabilitu. Ministři a ministryně si poprvé vyměnili názory vztahující se k tomuto návrhu.

Sekuritizace je proces, při kterém se finanční aktiva (např. úvěry, hypotéky nebo půjčky) seskupují a přeměňují na obchodovatelné cenné papíry. Tento proces umožňuje bankám přenést riziko některých půjček na jiné banky nebo investory. Banky pak mohou použít kapitál, který původně držely jako rezervu proti těmto rizikovým aktivům, na poskytování nových úvěrů. Tím se uvolní jejich rozvahy a zvýší jejich schopnost poskytovat úvěry, což přispívá k rozvoji kapitálových trhů.

Rámec EU pro sekuritizaci zavedený po globální finanční krizi z roku 2008 učinil trh bezpečnějším a transparentnějším. Jeho přísné požadavky však brzdily zapojení ekonomických subjektů do trhu se sekuritizací. Návrh má proto za cíl najít lepší rovnováhu mezi zachováním přiměřených záruk a podporou sekuritizačního trhu tak, aby mohl přispět k financování priorit EU.

Mnoho členských států v diskusi zdůraznilo, že je důležité najít správnou rovnováhu mezi prosperujícím trhem sekuritizace, který podporuje růst, a zachováním finanční stability EU.

Českého trhu by se změny rámce pro sekuritizace pravděpodobně dotkly pouze okrajově. Instituce sídlící v ČR jsou dostatečně likvidní a nepotýkají se s problematickými úvěry, a tím tedy nevyhledávají alternativní kanály dodatečného financování nebo diverzifikaci rizik. Je potřeba ale brát ohled na fakt, že tuzemské instituce mohou být vystaveny přeshraničním sekuritizacím, a z tohoto důvodu je revizi sekuritizačního rámce nutné věnovat zvýšenou pozornost.

Vstup Bulharska do eurozóny

Rada přijala poslední tři právní akty, které Bulharsku otevírají cestu k zavedení eura dne 1. ledna 2026. Bulharsko následuje kroky Chorvatska, které začalo používat euro v roce 2023, a stane se 21. státem eurozóny.

„Je to vyvrcholení důkladného procesu směřujícího k přistoupení Bulharska, který zahrnoval pečlivou analýzu a intenzivní přípravy,“ řekla na Radě dánská ministryně financí Stephanie Lose.

Ministři se zabývali i finančními dopady ruské agrese na Ukrajině. Zástupci Evropské komise zdůraznili potřebu rychlé dohody na 18. balíčku sankcí vůči Rusku. Rada rovněž aktivovala tzv. „národní únikovou doložku“ pro 15 členských států (včetně ČR), aby se mohly dočasně odchýlit od fiskálních cílů EU a tím výrazně zvýšit národní výdaje na obranu.

Zdroj: ÚV ČR, Rada EU

Foto: Rada EU