Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol (Analýza makroindikátorů)

Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky. K dalšímu nárůstu meziroční inflace (po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu) významně přispěl technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku.

Zatímco ceny pohonných hmot vzrostly, ceny potravin meziměsíčně zhruba stagnovaly. Pohonné hmoty v červnu meziměsíčně zdražily o 1,0 % a předčily tak naši prognózu. Důvodem byl zejména vývoj v posledním červnovém týdnu, tedy po uzavření našeho odhadu, kdy působily dozvuky konfliktu na Blízkém východě a s tím spojeného nárůstu cen ropy. Meziročně ale byly pohonné hmoty stále o 9 % levnější. Dynamika cen potravin naopak za naší prognózou mírně zaostala. Ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně vzrostly o nepatrných 0,2 %, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly o 0,2 % nižší. Meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů však zrychlil z 5,4 % na 6,2 % a v případě alkoholických nápojů a tabáku pak z 3,7 % na 4,1 %. Důvodem bylo působení nižší srovnávací základny. Regulované ceny zhruba v souladu s naší prognózou meziměsíčně vzrostly o 0,1 % při pokračujícím pozvolném poklesu cen energií v průměru o 0,3 % m/m.

Meziroční jádrová inflace v červnu zrychlila z 2,8 % na 3,0 %. To odpovídalo našemu odhadu i prognóze ČNB. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření jádrová inflace podle našeho odhadu naopak zvolnila z 0,3 % na 0,2 %. Také meziroční jádrovou inflaci ovlivnil efekt srovnávací základny související s cenami dovolených, jejichž vývoj se v loňském roce odchýlil od své tradiční sezonnosti. Zatímco loni v červnu ceny dovolených s komplexními službami meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, letos to bylo o 2,4 %.

Meziroční růst cen služeb se v červnu zvýšil z 4,9 % na 5,0 %, když působil vyšší růst nájemného. U toho imputovaného sice došlo ke zpomalení meziměsíčního růstu z 0,8 % na stále výrazných 0,5 %, meziroční dynamika ovšem narostla z 4,6 % na 4,9 %. Nadále působilo hlavně silné zdražovaní nemovitostí, které přispívá k nižší dostupnosti vlastnického bydlení. V souladu s tím roste tlak na ceny skutečně placeného nájemného. To meziměsíčně vzrostlo o silných 0,7 % (po květnových +0,3 %) a jeho meziroční růst zrychlil z 5,7 % na 6,3 %. Zvýšenou dynamiku cen služeb nadále kompenzovaly ceny zboží. Jejich meziroční růst sice v červnu zrychlil z 0,9 % na 1,6 %, což však souviselo hlavně s urychlením dynamiky cen potravin způsobené nižší statistickou základnou.

Červen podle nás představoval vrchol celkové i jádrové inflace. V dalších měsících by mělo docházet k opětovnému poklesu. Tímto směrem bude působit vyšší srovnávací základna, neboť dynamika cen potravin i jádrové inflace ve druhém loňském pololetí oproti tomu prvnímu narostla. Druhá polovina loňského roku již byla navíc ve znamení zvýšeného růstu imputovaného nájemného, což by mělo tlumit tlaky na další nárůst jeho meziroční dynamiky ve druhé polovině letošního roku.

Za celý letošní rok odhadujeme inflaci poblíž 2,4 %, tedy ve zhruba stejném rozsahu jako v loňském roce. Celková meziroční inflace by se ve zbytku roku měla navracet ke dvouprocentnímu cíli, ta jádrová ale zřejmě zůstane nad 2,5 %. V příštím roce by se pak oba ukazatele cenového vývoje měly podle naší prognózy dostat do blízkosti 2 %. Očekáváme, že k tomu dojde v souvislosti s působením přísné měnové politiky, příznivým vlivem nižších cen energií a pohonných hmot, stejně tak i v důsledku zpomalení tuzemské ekonomiky kvůli americkým clům.