Trump se chová jako showman: rozepisuje tarify jako soutěž krásy

Dlouho očekávaný 7. červenec, den, kdy měly USA definitivně rozhodnout o clech (díky 90dennímu odkladu), se opět odkládá. Místo ohňostroje ekonomických změn přichází klid před další bouří: odklad rozhodnutí o tarifech až na 1. srpna. Americká vláda mezitím rozesílá „notifikace“ jednotlivým zemím. Někdy s nižšími sazbami, jindy se striktním zachováním 25% cel (např. na Japonsko, Jižní Koreu a Malajsii). Největší nejistota ale visí nad EU, která dopis zatím nedostala – což může být buď dobré znamení, nebo předzvěst problému.

Někteří komentátoři uvádějí, že zatímco obchodní partneři přemýšlejí, zda dopis znamená pokus o dohodu, nebo hrozbu, tak ekonomika USA šlape: dolar oslabil, inflace ani nezaměstnanost zásadně nereagovaly, a Trump boduje na více frontách – od NATO přes daně až po migraci. To vše mu dodává politický vítr do plachet, a snižuje pravděpodobnost, že od cel upustí.

Navzdory obavám tarify zatím nevyvolaly zásadní růst cen, ani neochromily pracovní trh. Zato do státní kasy přinesly solidní příjem – a Trumpova administrativa je bere jako důkaz, že strategie funguje. Tarify se tím pádem stávají trvalejším nástrojem, než původně vypadalo.

Na druhé straně nikdo kromě Číny významně nereagoval: odvety se zatím nekonají, ale ani seriózní obchodní dohody, s výjimkou Velké Británie a Vietnamu. Problémem je, že většina obchodních bariér je „netarifní“ povahy – například daňové režimy či kurzové manipulace – a tam je těžké najít rychlá řešení.

Trump se v tom všem chová jako showman: rozepisuje tarify jako soutěž krásy, kde se vítěz nepozná podle logiky, ale podle napětí a scénáře. Kdo zatím „nedostal dopis“, může buď doufat v dohodu, nebo se připravit na ránu. Pro EU, Indii, Brazílii, Austrálii a další země tak začíná horký červenec.

David Navrátil