Slovensko - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Veřejná osobní doprava tvoří pouze jednu čtvrtinu z celkového podílu osobní dopravy na Slovensku. Právě z důvodu zmírňování negativních ekologických dopadů individuální automobilové dopravy je cílem zvýšení atraktivity veřejné osobní dopravy prostřednictvím modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro veřejnou dopravu, včetně zabezpečení ekologického a nízkopodlažního vozového parku. Na modernizaci veřejné hromadné dopravy v krajských a okresních městech se podílí především čeští výrobci autobusů, trolejbusů a tramvají. Vedle modernizace vozového parku se další vývoj v silniční dopravní infrastruktuře orientuje na budování inteligentních dopravních systémů. Na modernizaci klíčové silniční infrastruktury je v operačním programu Obnovy a odolnosti Slovenska vyčleněno celkem 2,2 mld. EUR. Do roku 2026 by mělo být na Slovensku 48 % autobusů a trolejbusů ekologických, přičemž v rámci ekologizace dopravy se aktuálně Slovensko orientuje na autobusy s vodíkovým pohonem.

Aktuálně je na Slovensku zprovozněno 800 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. V silniční dopravě jde i nadále především o dokončení a výstavbu dalších úseků dálnic a rychlostních silnic, a to včetně přivaděčů. Silniční infrastruktura má velký význam pro celkový hospodářský růst, pro mobilitu pracovní síly, jakož i pro konkurenceschopnost v rámci mezinárodní dělby práce. Z tohoto důvodu se Slovensko hodlá výrazně zapojit do budování inteligentních dopravních systémů, do zvyšování bezpečnosti silniční dopravy, jakož i do výstavby a modernizace silnic první třídy. Za účelem zvyšování bezpečnosti dopravy se v dopravě na bratislavských dálnicích již uplatňuje inovovaný systém liniového řízení dopravy. V této souvislosti bylo zaznamenáno snížení nehodovosti o cca 14 %.

Ve strategickém plánu rozvoje dopravní infrastruktury je pro oblast rozvoje silniční infrastruktury na Slovensku uvedena vize „moderní, kvalitní, bezpečné a efektivně fungující dopravní infrastruktury“, a to především v koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T). Modernizace a rozvoj silniční infrastruktury je rozsáhlým, ať již finančně či technicky, a mimořádně náročným procesem. Možnost využívání fondů EU považuje Slovenská republika za klíčovou.

Česká a Slovenská republika považují za prioritu při budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření silničního spojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou zejména v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.

Již dlouhodobě přetrvává na Slovensku problém s nevyhovujícím, až kritickým stavem mostů. Nezbytné opravy těchto mostů si v následujících deseti letech vyžádají celkem 300 mil. EUR. V současnosti se připravuje příslušná projektová dokumentace. Kromě problémů s finančním zabezpečením údržby a opravy mostů zápasí Slovensko rovněž s nedostatkem fundovaných odborníků v této oblasti. Díky neodborným postupům byly v mnoha případech finanční prostředky investovány do oprav neefektivně, a neřešila se tak samotná podstata problému. Plánovaná a již připravovaná oprava mostů může být vhodnou příležitostí pro české firmy z oblasti stavebních konstrukcí a mostů.

Realizaci a zjednodušení velkých infrastrukturních projektů má výrazně zrychlit novela stavebního zákona, novela zákona o veřejných zakázkách a zákon o strategických investicích. Příležitostí k realizaci strategických projektů silniční infrastruktury, které ovlivní ekonomický růst, zaměstnanost a životní podmínky obyvatel v regionech, je „Program Slovensko 2021 – 2027“.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí