Litva - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Litevský obranný sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích. Trend růstu litevských společností v obranném a bezpečnostním sektoru je dvakrát vyšší než celostátní průměr, průměrná mzda firem pracujících v obranném průmyslu byla o 21 % vyšší než celostátní průměr. Litevské společnosti mají největší potenciál ve výrobě dronů, laserů, optiky a dalších inovativních zbraňových komponentů a příslušenství. Výdaje na obranu v r. 2025 budou činit 2 508,3 mld. EUR, tj. více než dvakrát větší ve srovnání s rokem 2020 (1,03 mld. EUR). V letošním roce činí financování obrany 3,03 % HDP , a včetně dalších 800 mil. EUR, které mají být přiděleny během roku - 3 223,7 mil. EUR, tj. 3,93 % HDP. V roce 2025 se realizují stovky projektů na pořízení zbraní a techniky důležitých pro litevské ozbrojené síly, největší pozornost je věnována budování infrastruktury německé brigády, rozvíjejí se hlavní litevská vojenská cvičiště v Rudninkai, Pabrade a Rukle, stejně jako infrastruktura letecké základny. V návrhu rozpočtu Ministerstva národní obrany Litevské republiky jsou prioritami tyto oblasti: modernizace a rozvoj litevské armády (posílení palebné síly a manévrovacích schopností, zlepšení ochrany vojáků a zvýšení zásob munice), zlepšení platového ohodnocení příslušníků armády včetně sociálních záruk, rozvoj nejdůležitější armádní infrastruktury litevských ozbrojených sil, aktivní účast občanů na posilování národní bezpečnosti (např. 13,6 mil. EUR bude vyčleněno Litevskému střeleckému svazu) a posilování kybernetické bezpečnosti. Zvláštní pozornost je věnována posilování spolupráce mezi obrannými strukturami, státem, vědou a byznysem a využívání potenciálu Litvy v oblasti laserových technologií a zpracování dat. V této souvislosti lze zmínit úspěchy českého obranného a bezpečnostního průmyslu - v roce 2022 byla litevská armáda vybavena moderními optickými zaměřovači za téměř 4 mil. EUR.

V r. 2025 nadále probíhají nejdůležitější zbrojní projekty litevských ozbrojených sil - akvizice systémů vícehlavňových raketometů, 155 mm houfnic, mobilních radarů středního dosahu, dělostřeleckých radarů, protitankových zbraní, projekt protiminových, pátracích a záchranných lodí, začíná akvizice vrtulníků, systémů bezpilotních letadel, elektronické bojové techniky aj.

Litva bude i v roce 2025 věnovat velkou pozornost rozvoji vojenské infrastruktury - rozvoji cvičišť, výcvikové infrastruktury, muničních skladů a další infrastruktury. V Panevežském regionu bude do roku 2030 realizováno nejméně 20 projektů vojenské infrastruktury v hodnotě přibližně 110 milionů eur, 300 mil. EUR bude investováno do infrastruktury letecké základny v Šiauliai Z projektové fáze se posunula realizace tří kasárenských komplexů o rozloze 7,8 ha, 9,47 ha a 17,7 ha pro jednotky velikosti praporů, v nichž bude moci sloužit a pracovat až 2,5 tisíce vojáků a civilních pracovníků. Smlouvy s developery byly podepsány na dobu 15 let, z toho 2,5 roku je určeno na projektování a výstavbu a 12,5 roku na údržbu a servis infrastruktury. Celková hodnota dotčených tří kontraktů je cca 168 mil. EUR, na financování se bude podílet jak veřejný, tak soukromý sektor.

Zvýšená alokace prostředků z obranného rozpočtu na nákupy munice (o 15 % v r. 2021 a o 17 % v r. 2022) vytvořila v posledních dvou letech podmínky pro rychlejší rozvoj infrastruktury pro skladování munice litevských ozbrojených sil. Kromě skladů pro vznikající brigádu Bundeswehru se v nejbližších letech plánuje výstavba 40 nových skladů.

V roce 2025 se plánuje zřízení Fondu infrastruktury s cílovou hodnotou 1 mld. EUR investic v letech 2025–2027. Fond by investoval do finančně ziskových projektů – obranného průmyslu, námořní, letištní a železniční infrastruktury a rozvoje projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako jsou projekty vojenské infrastruktury, datová centra a energetická infrastruktura. V letech 2025–2027 by státní příspěvek do tohoto fondu činil 50 mil. EUR ročně. Druhou část by tvořily finanční prostředky od soukromých investorů – mezinárodních finančních institucí, fondů private equity a penzijních fondů.

V současné době probíhá výstavba továrny na munici ráže 155 mm. Továrna by měla zahájit provoz v polovině roku 2026. Litva bude vlastnit 49 % akcií podniku, zbývajících 51 % půjde společnosti Rheinmetall. Ačkoliv konkrétní výše investice akcionářů není specifikována, dohoda stanoví, že do projektu bude investováno 260 mil. EUR, tato částka se však může změnit.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí