Litva - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

V r. 2018 Litva schválila novou Národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit v oblasti energetiky úplnou nezávislost země, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (synchronizace se západoevropskými energetickými sítěmi proběhla v únoru r. 2025), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050. V r. 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. To představuje konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie, energetické infrastruktury, od projektantů a stavitelů až po dodavatele a prodejce zařízení. Litva v posledních letech dosáhla největšího pokroku v oblasti Baltského moře v rozvoji kapacit pro výrobu solární a větrné energie. Elektřina vyrobená v Litvě v roce 2024 již nyní pokrývá v průměru cca 60 % potřeby, téměř 70 % vygenerované elektřiny v Litvě pochází z obnovitelných zdrojů energie. Očekává se, že toto číslo během příštích tří let vzroste na 50 % a v tom případě se Litva může velmi rychle stát zemí vyvážející elektřinu. Na konci r. 2024 Evropská komise schválila litevský program na podporu zařízení na skladování elektřiny v hodnotě 180 milionů eur. Cílem programu je podpořit investice do nových kapacit pro skladování elektřiny s cílem zajistit hladkou integraci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do systému.

Velká pozornost se slibuje také věnovat energetickému zdroji budoucnosti – vodíku. Cílem Litvy je připojení k Evropské síti zeleného vodíku. Letos bude pokračovat mezinárodní projekt „Severobaltský vodíkový koridor“, který propojí hlavní centra spotřeby v Evropě se severoevropskými regiony výroby obnovitelné energie prostřednictvím potrubí. Do rozvoje sítě se plánuje investovat 201 mil. EUR, z toho 138 mil. EUR v příštích pěti letech.

Litva a Polsko v květnu 2020 podepsaly dohodu o výstavbě podmořského vysokonapěťového kabelu Harmony Link mezi oběma státy. Na konci r. 2023 se ministři energetiky EK, pobaltských států a Polska shodli na nahrazení podmořského kabelu pobřežním připojením, levnější alternativou, která by mohla být implementována v roce 2028. V letošním roce litevský provozovatel elektřiny společnost Litgrid bude pokračovat v plánování území potřebných pro připojení a schvalování konceptu plánu inženýrské infrastruktury.

Litevská vláda schválila lokality v Baltském moři pro výstavbu mořských větrných elektráren o výkonu 700 MW + 700 MW, letos bude vyhlášeno výběrové řízení na dovelopery druhé větrné farmy. Očekává se, že tyto mořské větrné farmy přilákají přes 4 mld. EUR investic a vytvoří okolo 1 300 nových pracovních míst. Se zahájením operability se počítá v r. 2028, nejpozději v r. 2030. První větrnou farmu vyvíjí společnost Ignitis Renewables ve spolupráci s Ocean Winds. Pro projekt hledá profesionály s potřebnými dovednostmi, dodavatelskými řetězci a infrastrukturou. Připravovaná výstavba větrných elektráren v litevských vodách představuje pro české stavební firmy a subdodavatele v oblasti větrné energetiky zejména jako subdodavatele enormní potenciál.

V roce 2024 EIB půjčila 105 mil. EUR na rozvoj vodní elektrárny Kruonis u Kaunasu. Tyto investice budou směřovat do výstavby 5. bloku ve výkonu 110 MW. Půjčka se poskytuje na dobu až 16 let. Po instalaci 5. bloku se kapacita Kruonis HAE zvýší na 1 010 MW (z 900 MW) a bude jedním z největších energetických zásobníků v Evropě. Plánovaný termín dokončení 5. bloku je rok 2026. Chystá se rovněž obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny – zlepšení se má týkat energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě a využívání moderních technologií (Smart Grids). Finální kapacita elektrárny má být 1 600 MW.

V r. 2022 EU schválila podporu druhé fáze energetických projektů pro pokračování synchronizace litevské elektroenergetické soustavy s kontinentální evropskou. Evropské investice mají být v Litvě vynaloženy na posílení a modernizaci místní elektrorozvodné sítě, na zařízení pro regulaci frekvence a na modernizaci IT řídících systémů. Financovány mají být např. rozvodna Darbenai, rekonstrukce přenosového vedení 330 kV Klaipeda-Grobine a systémy informačních technologií přenosové soustavy. Společnost Litgrid zatím realizovala 6 z 20 strategických státních projektů, které mají zajistit synchronizaci energetického systému Litvy s kontinentální Evropou. Synchronizace vyžaduje nejen vybudování nového spojení s Polskem, ale také posílení vnitřních elektrických přenosových sítí, přípravu systémů na odpojení od sítě IPS/UPS a nezávislý frekvenční management.

Nejméně do r. 2038 má ještě probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně. V roce 2024 ministerstvo energetiky navrhlo v budoucnu v Litvě vyvíjet nízkoenergetické jaderné reaktory čtvrté generace, které by v Litvě stavěly soukromé podniky. K tomu. aby Litva měla kolem roku 2040 jaderný reaktor s nízkým výkonem, budou muset být v letech 2028-2030 učiněna politická rozhodnutí. Skutečný rozvoj kapacity litevské jaderné energetiky v budoucnu bude záviset na ceně technologie a iniciativě soukromých společností takovou kapacitu rozvíjet.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí