Chorvatsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Sektor informačních a komunikačních technologií se v Chorvatsku těší značné podpoře, vláda chce zvýšit konkurenceschopnost tohoto sektoru. Do oblasti vědy, výzkumu a inovací (VaV) bylo investováno přes 20 mld. Kč (800 mil. EUR). Podíl sektoru, ve kterém je v Chorvatsku zaměstnáno přes 40 tis. pracovníků, představuje 2,5 % HDP země, sektorově meziročně významně roste (loni o 6,3 %). Příležitosti pro české firmy a podnikatele vyplývají z podpory vlády VaV, digitalizace a virtualizace podnikání. Chorvatsko chce do budoucna klást důraz na obory spojené s umělou inteligencí a informačními technologiemi souvisejícími s robotikou, vyspělou výrobou a také třeba vodíkovou strategií.

Digitální chorvatská strategie 2032 stanovuje ambiciózní cíle, které se týkají digitalizace státní správy, rozvoje inovativní digitální ekonomiky nebo rozšíření dostupnosti využití optických vláken a 5G sítí. Dle této strategie by měl ICT sektor v roce 2032 představovat 13 - 15 % HDP. Zdroje financování jsou buď vlastní, firemní (41,2 %), stát a jednotlivé regiony se na financování podílí 33,8 % (rovněž vysoké školy většinou financuje státní a regionální správa). Mezi hlavní oblasti VaV v Chorvatsku patří léčiva, biomedicína, zdravotnictví, přírodní vědy, technické vědy, elektromobilita, potravinářský průmysl.

Významnými subjekty jsou v Chorvatsku Rimac Automobili d.o.o. (zaměřuje se na elektromobilitu, výzkum a vývoj bateriových systémů pro automobilový průmysl), Institut Ruđer Bošković - největší chorvatské vědecké a výzkumné pracoviště (interdisciplinární výzkumné zařízení v přírodních vědách, biomedicíně, biotechnických vědách). K významným vysokým školám lze zařadit Jadranski galenski laboratorij (JGL) d.o.o. (specializuje se na léčiva, především sterilní roztoky), Pliva d.d. (Teva, léčiva, především generika, Belupo d.d. (Podravka) - léčiva, především generika, Podravka d.d. (potravinářský průmysl), Klimaoprema d.o.o. (HVAC), Agrivi d.o.o. (ICT v zemědělství), Končar Elektroindustrija (elektro, energetika, Brodosplit d.d. (turistické ponorky), DOK-ING d.o.o. (obranný průmysl, robotická zařízení).

Ministerstvo vědy a školství každoročně vyhlašuje veřejné výzvy k financování vědecké infrastruktury, vědeckých programů a na financování členských příspěvků v mezinárodním vědeckém výzkumu orgány a pro financování oprav, údržby a modernizace zařízení pro vědecký výzkum. Hlavním cílem vědy je vytvořit vědecký a technologický systém, který bude jedním z klíčových faktorů sociálního a ekonomického rozvoje Chorvatska.

Mezi největší instituce patří Chorvatská vědecká nadace (HRZZ, propagace vědy, vysokého školství a technologického rozvoje a podpora vědeckých. vysokoškolských a technologických programů a projektů), Centrum pro výzkum, vývoj a transfer technologií, Záhřebská univerzita, Fakulta elektrotechniky a výpočetní techniky FER, Úřad pro transfer technologií, Univerzita ve Splitu, Úřad pro transfer technologií Univerzity v Rijece, Kancelář pro projekty a transfer technologií Institutu Ruđera Boškoviće, Terra Tehnopolis d.o.o.

V oblasti VaV a aplikovaného výzkumu existují mnohé možnost pro zapojení českých subjektů. Chorvatsko letos v březnu podepsalo Evropskou dohodu o spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), může se tak účastnit nových programů a činností ESA. Mezi hlavní patří výzkum a aplikace pozorování Země, telekomunikace, výzkum mikrogravitace, inženýrství a využití pozemních segmentů a vzdělávání. Společné mezinárodní vesmírné projekty umožní aktivní účast chorvatských výzkumných pracovníků s cílem vytvořit nové dovednosti a znalosti nezbytné pro zlepšení výzkumného a inovačního prostředí. Nabízí se i příležitosti v oblasti softwarové ochrany, ve které je ČR jedním z celosvětových lídrů.

Chorvatská strana (Fakulta elektrotechniky a výpočetní techniky Univerzity v Záhřebu) vyjádřila zájem o přístup k české výzkumné infrastruktuře v oblasti nano a mikroelektroniky. Probíhá propojení mezi vědecko-výzkumnými institucemi obou zemí s cílem vytvořit prostor pro nové formy bilaterální i evropské spolupráce v oblasti mikroelektroniky, nanotechnologií, robotiky, kybernetiky a laserových technologií. Tato oblast představuje strategický sektor pro další česko-chorvatskou spolupráci.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí