Chorvatsko - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Vodohospodářský sektor byl ještě do nedávné minulosti v Chorvatsku poměrně zanedbaný a dlouhodobě podfinancovaný. Na veřejnou kanalizaci je napojeno pouhých 57 % obyvatel země, ztráty z pitné vody ve vodovodních řadech v dubnu roku 2024 dosahovaly téměř 50 % a činily 238 mil. m3. Modernizace odvětví je nezbytná, vláda má v tomto sektoru velké plány. Z tohoto důvodu byly v posledních čtyřech letech schváleny projekty rozšiřující a zvyšující efektivitu kanalizační sítě. Potřebné investice do roku 2030 jsou odhadovány na téměř 170 mld. Kč (6,8 mld. EUR). Příležitosti existují při výstavbě čistíren odpadních vod (nejen v řídce obydlených částech země), zájem o dodávky vodovodních rozvodů, environmentálních technologií, o výstavbu kompostáren a linek na zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

V minulosti v Chorvatsku docházelo k velkým problémům při schvalování projektů financovaných z rozpočtu EU a čerpání finančních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů bylo na velmi nízké úrovni. Situace se nyní zlepšila, Chorvatsko má k dispozici celkem 26 mld. Kč na modernizaci vodohospodářské infrastruktury. Podle aktuálních informací státní společnosti Hrvatske vode jsou připraveny projekty v hodnotě téměř 25 mld. Kč, které by měly být realizovány do konce roku 2026. Nově byly potvrzeny vodovodní projekty v Rijece, Miljašić Jaruze a v Polojci. Na podzim roku 2024 byla zahájena výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split–Solin za 1,3 mld. Kč, byla dokončena výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela–Trogir za 1,2 mld. Kč, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split–Solin za 850 mil. Kč, výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 mil. Kč, výstavba odvodňovacího systému v Ivanić Gradu za 682 mil. Kč a další.

V rámci Plánu národní obnovy a odolnosti Chorvatska bylo na vodohospodářské projekty alokováno 3,5 mld. Kč, z čehož bylo přes 2,5 mld. Kč využito. Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům lze očekávat, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. Existují zde proto příležitosti pro zapojení českých firem do mnoha vypisovaných vodohospodářských tendrů. České firmy mohou participovat na projektování a realizaci výstavby úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů, přečerpávacích stanic a projektů na ochranu pobřeží a ekologických projektů, zejména v turisticky atraktivních lokalitách. Velkým tématem je také ochrana pobřeží a možnost účastnit se ekologických projektů, které vypisuje vláda. Potenciál mají také dodávky pro odpadové hospodářství a spalovny odpadu. Perspektivní jsou i zařízení na zpracování průmyslových odpadů z kalů a odpadních vod.

Chorvatská vláda podepsala se společností H2O Power Memorandum smlouvu o vybudování sítě 14 vodíkových čerpacích stanic ve velkých městech a podél hlavních dálnic do roku 2025. Na tuto spolupráci reagoval i návrh Národní strategie pro vodík do roku 2050, který akcentuje význam ekonomického rozvoje založený na vodíku, výrobu vlastní energie a zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Město Záhřeb a společnost INA formalizovaný spolupráci za účelem zavedení vodíku jako ekologického paliva v hromadné dopravě chorvatské metropole. INA taktéž úspěšně požádala o projekt „Vodík“ v otevřené výzvě Fuel Cell Hydrogens Joint Union, vymezující investice pro zavedení vodíku do městské dopravy Spuštění projektu se očekává ještě v tomto volebním období.

Chorvatská vláda za posledních pět let investovala do vodohospodářských projektů částku 110 mld. Kč. V březnu 2025 vláda podpořila 19 smluv v hodnotě více než 25 mld. Kč na rozvoj vodní a komunální infrastruktury.

Plánuje se rovněž výstavba přehrady na řece Neretvě a vybudování systému pro distribuci nesolené vody na zemědělskou půdu. Realizace projektu umožní sladkovodní zavlažování 1 887 ha zemědělské půdy. Doba realizace projektu je na období 2025 až 2029, z čehož předpokládaný podíl spolufinancování EU je 85 % a vnitrostátní spolufinancování je 15 %.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí