Chorvatsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 si dalo cíl snížit emise skleníkových plynů o 40 %, má ambice zvýšit energetickou účinnost minimálně o 32,5 %, diverzifikovat energetické zdroje a navýšit podíl obnovitelných zdrojů z 36,4 % v roce 2030 až na 65,6 % v roce 2050. Vláda hodlá investovat 35 mld. Kč do modernizace elektrické sítě s cílem zvýšit obnovitelné zdroje energie o 800 MW v roce 2026 na 2 500 MW v roce 2030.

Chorvatský energetický mix představují z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů je v poměru 35:65), asi 24 % tvoří vodní elektrárny a 14 % jaderné zdroje (ty pokrývá výhradně Jaderná elektrárna Krško, která se nachází ve Slovinsku (státní Chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda HEP vlastní elektrárnu z 50 %). Zhruba 2 % energetického mixu plyne z větrných elektráren a jen kolem 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Téměř 40 % elektrické energie Chorvatsko dováží, stejně tak 80 % ropy a 51 % plynu, ze 100 % je pak země závislá na dovozu uhlí.

Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren a produkce elektřiny představuje 4 460 MW, z toho 2 048 MW produkují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje, 1 021 MW větrné elektrárny a 1 391 MW tepelné a jaderné elektrárny. Vláda podporuje zvyšování výkonu a to zejména připojením nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory obnovitelných zdrojů. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se obnovitelné zdroje podílí asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (46,79 %), dále plynové elektrárny (22,70 %), větrné elektrárny (14,88 %), elektrárny na biomasu (6,50 %), teplárny (7,97 %) a solární elektrárny (1,16 %). Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny.

Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je nyní 35 let a více (poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989). Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč a výstavba solární elektrárny v Dugopolje. Energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do konce roku 2024 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8 000 - 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie (Chorvatsko je jednou z mála zemí, která má vysoké kapacity solární energie, 3,4 - 5,2 kWh / m ² / den). Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá jen velmi nízké procento z tohoto potenciálu (fotovoltaické kapacity jsou jedny z nejnižších v Evropě, jen 12 Wp, což je 40x méně než např. ve SRN). Jedná se o nevyužitý potenciál a velké příležitosti pro české firmy a investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Podle OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 7,52 TWh (6,9 mil. t ekvivalentu oleje).

Vláda přijala Vodíkovou strategii do roku 2050, kde zdůrazňuje výhody rozvoje potenciálu souvisejícího s vodíkovým hospodářstvím, je v souladu s cíli Evropské vodíkové strategie (i s Národní rozvojovou strategií Chorvatské republiky do roku 2030). Strategie rovněž pojednává o potenciálu vodíku při dekarbonizaci ekonomiky a o jejím efektivním využití. Zahrnuje možnosti výroby, skladování a přepravy vodíku, jeho využití ve výzkumu, vývoji a inovacích a jeho následném uplatnění a využití v mnoha oblastech chorvatského hospodářství.

Jsou definovány čtyři strategické cíle využití vodíku: Zvýšení výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, zvýšení využívání jeho potenciálu z obnovitelných zdrojů, větší využívání a podpora rozvoje vědy, výzkumu a vývoje vodíkových technologií. Cílem je přispět ke snížení emisí CO ₂ v souladu se závazky EU, které Chorvatsko přijalo s cílem snížit dopad na globální oteplování. Vláda by do roku 2050 chtěla zvýšit podíl spotřeby vodíku na celkové spotřebě energie, jakož i k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, které je třeba dosáhnout s ohledem na předpokládaný podíl spotřeby. Příležitosti rovněž existují v oblasti úschovny baterií, fotovoltaice.

Národní energetická strategie Chorvatska nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má vláda do roku 2030 v plánu proinvestovat 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů.

Chorvatsko prozkoumává potenciál malých modulárních jaderných reaktorů (SMR) jakožto bezpečného a efektivního zdroje energie, který by mohl hrát klíčovou roli v budoucím energetickém mixu. V lednu roku 2025 byla zařízená Pracovní skupina pro jadernou energetiku. Součástí strategie je i zlepšení legislativního a regulačního rámce. Účastníci skupiny pracují na vývoji studie a analýz potenciálních lokalit pro rozvoj jaderných kapacit. Ministerstvo hospodářství podpořilo zavedení programů v jaderné energetice ve spolupráci s technickými fakultami nejvýznamnějších chorvatských vysokých škol a univerzit.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí