Chorvatsko - Železniční sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Jedná se o prioritní sektor chorvatské vlády do roku 2030. Na modernizaci stávajících železničních tratí a výstavbu nových vláda počítá s investicemi ve výši až 110 mld. Kč (4,4 mld. EUR). Má být rekonstruováno na 750 km železnic. Pro české firmy existují příležitosti v oblasti rekonstrukce, modernizace a výstavby nových železničních úseků, kolejových tratí, přejezdů (1 444), stanic, trakčního vedení, železničních mostů (543) a tunelů (109), v oblasti elektrifikace tratí, výměny automatizovaných výhybek, prodloužení nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, zabezpečovacího zařízení a v zajištění bezpečnosti železničních přejezdů.

Chorvatská železniční síť, která v prochází renovací a modernizací, představuje 2 617 km železnic, z nichž však pouze 10,5 % (274 km) je dvoukolejných a 37,5 % (980 km) je elektrifikovaných. Udržuje rovněž 549 nádraží a vlakových zastávek, 109 tunelů a 543 mostů. Chorvatská železniční asociace - HŽ Infrastruktura (HŽI, obdoba české Správy železnic) - má v plánu realizaci 19 klíčových investičních projektů. Chorvatsko investovalo do nových projektů v oblasti železniční infrastruktury a do rekonstrukce železničních tratí, stanic a infrastrukturních zařízení 23,5 mld. Kč. Země má ambici se zapojit do čtyř evropských koridorů, což by zahrnovalo 450 km železničních tratí, 430 km silnic, 8 nových přístavů a 5 městských uzlů. Má se zvýšit rychlost vlaků na 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h.

V únoru loňského roku Evropská investiční banka (EIB) poskytla vládě půjčku ve výši 10 mld. Kč (400 mil. EUR), je určena na rekonstrukci 500 km lokálních a regionálních železnic a na stavbu 30 železničních stanic (jedná se o největší půjčku banky do chorvatské infrastruktury, celkově již EIB poskytla půjčky na podobné účely přes 22,5 mld. Kč). Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie. HŽI konkrétně využije 42,5 mld. Kč z Plánu odolnosti a obnovy, jehož celková výše je 157,5 mld. Kč (6,3 mld. EUR), skládá se celkem ze 146 investic. Tato částka by měla pokrýt rekonstrukci železnice M604 Oštarije – Knin – Split, včetně modernizace tří stanic, rozšíření železnice na trati Dugo Selo – Novska o jednu kolej, modernizaci spojení mezi Záhřebem a Sava Marof nebo odstranění nejproblematičtějších dopravních překážek.

Investiční plán do konce roku 2025 představuje v přepočtu 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic (35 mld. Kč) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč (1/4 plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, EIB, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, standardní komerční bankovní úvěry).

Od letošního roku do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. Mezi nejdůležitější projekty patří: Panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do přístavu Rijeka a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny, s pokračováním do chorvatského přístavu Ploče u Dubrovníku. V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska navýšit o 82 km, celá trať od hranic se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší o 190 km, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac – Oštarije a Škrljevo – Rijeka – Jurdani. V úseku od hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a na posílení tratě vybudováním druhé tratě železnice. Projekt modernizace železnice ze Záhřebu do Rijeky má již schválené finanční prostředky na práce a rekonstrukci stávající a na výstavbu druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace úseku Karlovac – Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit téměř 74 mld. Kč.

Vláda si od investic do modernizace zastaralé železniční sítě slibuje zvýšení ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti ekonomiky a železniční dopravy. Cílem je také rychlejší a bezpečnější cestování a efektivnější přeprava zboží po železnici. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu, bezpečnost, funkčnost, snížení doby cestování a ze strategického hlediska na lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy.

Po otevření kontejnerového terminálu Rijeka Gateway, který společně od roku 2023 vyvíjí ENNA Logic a APMT, se očekává, že nákladní doprava vzroste na 20 mil. tun již v roce 2026. Podle optimistického scénáře studie, která předpokládá dokončení dvoukolejné nížinné železnice mezi Záhřebem a Rijekou do roku 2032, by se přístav Rijeka mohl do roku 2040 proměnit v hlavní logistický uzel regionu a stát se vstupní branou do střední a jihovýchodní Evropy. Předpokládá se, že přístav bude generovat pětkrát větší ekonomickou aktivitu než dnes (ve výši 82,5 mld. Kč) a vytvoří přes 8 600 pracovních míst, což podpoří i další průmysl a ekonomiku Přímořsko-gorskokotarské župy.