Kazachstán - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Zemědělství a potravinářství je jedním z nejsilnějších odvětví kazachstánské ekonomiky. Kazachstán má rozsáhlé zdroje zemědělské půdy, 80 % území je využitelné pro účely zemědělské produkce. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že většina území Kazachstánu se nachází v zóně rizikového hospodaření, degradace a eroze půdy není ojedinělým jevem. Většinu, více jak 80% zemědělské půdy, zabírají pastviny, 12 % tvoří orná půda. Asi 38 % populace země žije na venkově, v oblasti zemědělství je zaměstnáno přibližně 18 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Pro zemědělství v Kazachstánu jsou charakteristické jak územní rozdíly, tak i regionální specifika, což je dáno přítomností rozmanitých půdních a klimatických podmínek. Jeho úroveň závisí na mnoha faktorech, na rozvoji infrastruktury, blízkosti zdrojů, stupni monopolizace apod. V této souvislosti je třeba zmínit, že metody a vybavení, které se zemědělství používají, jsou značně zastaralé. Navzdory stávající podpoře zemědělství nebyly dosud plně realizovány strukturální změny nutné ke zlepšení konkurenceschopnosti. Současná struktura podpory vykazuje nízkou efektivitu s velmi vysokou mírou korupčních rizik.

Zemědělství v Kazašské republice hraje i nadále důležitou roli v ekonomice země, zajišťuje potravinovou bezpečnost, přispívá k udržitelnému regionálnímu rozvoji a vytváří pracovní místa. Rozvoj venkovského hospodářství prošel strukturální krizí spojenou s transformací forem vlastnictví a převodem činností všech oblastí života na tržní principy. Podle Národního statistického úřadu se podíl zemědělství na HDP země od roku 2020 pohybuje v rozmezí 5,4-5,2 %, v roce 2024 v rozmezí 4,6 %. Pro téměř 1 milion lidí je zemědělství hlavním zaměstnáním Toto odvětví ekonomiky zároveň zůstává málo produktivní. Stát tento sektor proto aktivně podporuje poskytováním zvýhodněného financování, dotacemi a dalšími opatřeními vedoucími ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělsko-průmyslových výrobků na domácím i zahraničním trhu. Ministerstvo zemědělství proto realizuje řadu strategických opatření zaměřených na zvýšení efektivity zemědělského sektoru a zlepšení podmínek pro zemědělské podnikání. Na pokyn hlavy státu se od roku 2024 program zemědělských úvěrů vztahuje na více oblastí. Nyní bude kromě mléčných farem, zavlažování, skladování zeleniny a drůbežáren financováno dalších 8 oblastí, včetně chovu masa, skladování ovoce, průmyslových skleníků, podniků pro další zpracování zemědělských produktů a chovných reprodukčních zařízení v chovu drůbeže.

Obecné informace

Celková zemědělská plocha Kazachstánu činí přibližně 217 milionů hektarů, z toho 35 milionů hektarů tvoří orná půda (10. místo na světě a 2. místo v rozloze orné půdy na obyvatele) a 13 milionů hektarů tvoří úhor. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení zemědělské půdy se zemědělství v jednotlivých regionech výrazně liší. Rostlinná výroba je soustředěna především na severu, východě a jihu země, zatímco ve středu je rozvinut extenzivní chov dobytka a na jihovýchodě smíšené zemědělství. Ačkoli je Kazachstán dobře vybaven půdními zdroji, není dobře vybaven vodou a patří k zemím s největším nedostatkem vody v Eurasii: pouze 2,8 % jeho území je pokryto vodou, zatímco dvě třetiny představují suché oblasti, kde je přístup k vodě velmi obtížný. Země se již začíná potýkat s nedostatkem vody a podle prognóz OSN by se do roku 2040 mohla potýkat s výrazným deficitem vody ve výši 50 % celkové potřeby. Srážky 250 mm ročně jsou na národní úrovni srovnatelné se zeměmi, které se živí pastevectvím nebo kde je zemědělství zcela závislé na zavlažování. Srážky navíc značně kolísají, což představuje obrovské riziko pro zemědělskou produkci založenou na závislosti na přírodních podmínkách.

Navzdory poměrně drsným klimatickým podmínkám zajišťuje rostlinná výroba hlavní podíl zemědělské produkce země. Z hlediska obilovin patří Kazachstán k předním světovým producentům a vývozcům pšenice. Nejrozšířenějším druhem je jarní pšenice, která se vyznačuje vysokou kvalitou a mlynářskými vlastnostmi. Dále je významná produkce a vývoz slunečnicových semen. Rovněž se zde pěstují řepka, kukuřice, pohanka, bavlna, cukrová řepa, len, brambory, rýže, ječmen, oves, zelenina a melouny.

Příležitosti pro české exportéry

Přestože vysoká úroveň rozvoje zemědělství v České republice je pro většinu kazachstánských zemědělců stále málo známá, dochází každoročně ke kvalitativním i kvantitativním změnám v oblasti spolupráce jak v živočišné, tak i v rostlinné výrobě a souvisejících odvětvích. Kazachstánští dovozci mají zájem zejména o biologická aktiva (chovná hospodářská zvířata, osiva a sadbu, násadová vejce), zemědělské a potravinářské vybavení a technologie a potravinářské výrobky. Kazachstánští zemědělci se aktivně zajímají o zkušenosti s chovem a krmením hospodářských zvířat a drůbeže a o využití inovativních přístupů ve veterinární medicíně. S rostoucím počtem hospodářských zvířat a drůbeže roste i poptávka po výstavbě nových zařízení, jako jsou drůbežárny, dojírny a stáje. Zvyšuje se také poptávka po novém vybavení a zařízení pro ustájení, napájení, krmení atd. Mlékárenský průmysl hraje také důležitou roli při řešení potravinové soběstačnosti. V této souvislosti stojí za zmínku také potenciál dovozu veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve významných objemech, a to i z České republiky. Pro české vývozce může být zajímavý i rozvoj zahradnictví v Kazachstánu a s tím související rostoucí poptávka po dovozu kvalitního sadebního materiálu (sazenic) a osiva, přičemž podíl dovozu některých sazenic ovoce a ořechů dosahuje až 90 %.

Další perspektivní oblastí pro české vývozce je dovoz zemědělských strojů. Přijetím Státního programu rozvoje rybářství do roku 2030 se vytvářejí podmínky pro vývoz technologií pro chov ryb a dodávky specializovaných komponentů a montáží pro výstavbu akvakulturních zařízení.

Lze konstatovat, že očekávaný růst produkce rostlinných a živočišných produktů povede k potřebě zvýšení výrobních kapacit v dalších oblastech, jako jsou průmyslové potravinářské závody, včetně plnicích a balicích linek, pekáren atd. Zájem je o moderní, ekologické a především efektivní technologické postupy. Perspektivní je vývoz dětské výživy (mléčné náhražky, výrobky pro krmení, dietní a léčebnou výživu), která se v zemi nevyrábí v balené formě, a nemá proto dlouhou trvanlivost. Vývoz českých vín, zejména růžových a bílých, a ovocných destilátů má stále nerealizovaný potenciál.

Příležitosti jsou rovněž v oblasti chovu hospodářských zvířat a zpracování živočišných produktů, veterinární medicíny, odrůdových zkoušek a šlechtění plodin.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí