Přichází období letních brigád. Na co mají sezónní pracovníci právo a jak je to se zdaněním?

Léto je tradičně obdobím, kdy zejména studenti, ale třeba i senioři využívají sezónní nabídky brigád. Zásadní pro ně je proto znát, na co mají právo, a zdali mají správně vyřešené i všechny daňové otázky a odvody. Právě na to dále upozorňují experti z poradenské společnosti Rödl & Partner, advokát Václav Vlk a daňová poradkyně Martina Šotníková.

Novinkou pro letošní rok je zpřístupnění možnosti absolvovat brigádu a přivydělat si i pro 14leté. „Jde o výjimku, pro kterou platí hned několik speciálních pravidel – brigádu je možné ve 14 letech absolvovat pouze v období letních prázdnin, musí jít o nerizikovou a nenáročnou práci a přípustných je nejvýše 7 hodin denně a 35 hodin týdně a mladistvý nesmí pracovat večer po 20. hodině,“ specifikuje hlavní podmínky advokát Václav Vlk z poradenské společnosti Rödl & Partner.

Od loňska mají brigádníci zaměstnaní na DPP, či DPČ také nárok na dovolenou po odpracování určitého počtu hodin. „Předpokladem nároku na dovolenou u brigádníků je, aby dohoda v kalendářním roce trvala alespoň čtyři týdny a brigádník odpracoval alespoň 80 hodin,“ uvádí Václav Vlk „A stejně jako u pracovního poměru platí, že dovolená se čerpá – jde tedy o volno s náhradou mzdy. Vyplatit nevyčerpanou dovolenou v penězích je přitom možné jenom při skončení účinnosti dohody,“ doplňuje advokát.

V mnoha ohledech pak mají brigádníci pracující na dohodu stejná práva jako zaměstnanci. „Pokud jde o práci ve svátek, platí pro brigádníky stejná pravidla jako pro zaměstnance v pracovním poměru. Pokud tedy dohodář pracuje ve svátek, má nárok za odpracovanou sváteční směnu na náhradní volno s náhradou mzdy. Případně se může se zaměstnavatelem dohodnout, že místo placeného náhradního volna obdrží příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku,“ vysvětluje Václav Vlk.

Také pro přestávky v práci , nepřetržitý odpočinek v týdnu a nepřetržitý denní odpočinek platí u dohodářů stejná pravidla jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Pozor, pro mladistvé mohou platit odchylná pravidla. „Co se dále týče příplatku za noční práci , ten náleží dohodářům stejně jako klasickým zaměstnancům. Výše příplatku za noční práci musí činit aspoň 10 % průměrného výdělku, není ovšem vyloučeno sjednat jinou minimální výši příplatku a způsob jeho určení . Zákoník práce umožňuje sjednat odměnu z dohody už s přihlédnutím k případné noční práci; je však třeba současně sjednat rozsah noční práce, ke kterému je takto přihlédnuto,“ dodává Václav Vlk z Rödl & Partner.

Zásadní změnou oproti klasickým zaměstnancům je pak otázka rozvázání spolupráce . „Zatímco pracovní poměr může zaměstnavatel vypovědět jen z některého z výpovědních důvodů uvedených v zákoníku práce, vztah založený dohodou může zaměstnavatel skončit velmi snadno i bez udání důvodů, a to s patnáctidenní výpovědní dobou,“ říká Václav Vlk.

Jak je to se zdaněním a na co nezapomenout

„V posledních letech jsme mohli sledovat obsáhlé debaty o tom, jak se budou podmínky pro dohodáře a jejich zaměstnávání zvláště v oblasti daní a odvodů zpřísňovat. Nakonec ale většina změn byla buď smetena ze stolu, nebo zavedena v mírnější podobě, která se samotných brigádníků dotýká minimálně,“ uvozuje daňová poradkyně Martina Šotníková z Rödl & Partner.

Příkladem budiž tzv. režim oznámených dohod, který měl být zaveden zkraje roku 2025. Ten měl značně zpřísnit registrační povinnosti pro zaměstnavatele s pracovníky na dohodu a zároveň bránit řetězení dohod u jednoho pracovníka tím, že by jim umožnil výhodné podmínky pouze u jedné dohody, ostatní by již byly méně lukrativní. Nakonec byl ovšem tento režim zrušen ještě předtím, než nabyl účinnosti.

Nejaktuálnější a hojně diskutovanou změnou je přitom plánované zrušení srážkové daně, která je zejména pro brigádníky jednoduchým nástrojem, jak finanční odměnu získat již zdaněnou a jak se o celý proces zdanění prakticky nestarat. „Plánované zrušení srážkové daně vyvolalo rozruch hlavně kvůli tomu, že by desetitisícům dohodářů vznikla povinnost podávat daňové přiznání. Od toho se nakonec upustilo, přestože srážková daň má skutečně skončit. Místo ní bude ovšem využívána zálohová daň, přičemž pro dohodáře samotné se z praktického pohledu změní jen pramálo. Navíc tyto změny mají vstoupit v platnost až v roce 2027,“ přibližuje daňová poradkyně z Rödl & Partner.

Další novinka se týká pracujících důchodců. „ Ti si mohou ať už jako brigádníci, zaměstnanci či OSVČ od počátku roku 2025 požádat o snížení sociálního pojištění o 6,5 %, pokud jejich výdělky podléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Jde vlastně o to, aby důchodce neplatil pojištění na důchod, který sám pobírá, což nedávalo příliš smyslu,“ vysvětluje Martina Šotníková.

Brigádníci by podle daňové poradkyně především neměli zapomenout na tzv. růžový formulář . „V případě, že brigádníci podepíší ono růžové prohlášení poplatníka a přihlásí se o základní slevu na poplatníka, na kterou má mimochodem právo každý zaměstnaný, mohou si ve výsledku přijít na více peněz. Do výdělku 11 500 Kč měsíčně s DPP a do částky 4 500 korun měsíčně s DPČ totiž brigádníci nemusí hradit odvody sociálního a zdravotního pojištění,“ uvádí Martina Šotníková s tím, že částky se pro letošní rok zvyšovaly.

Od loňska již ovšem nelze využívat další daňové zvýhodnění, které by řada mladých brigádníků nejspíše uvítala, a to sleva na studenta.