V ČR narostla průměrná mzda o 4 %, v dalších zemích Visegrádu rostla mezi 10 % a 12 %

Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 1 849 EUR (46 557 Kč), což je druhou nejvyšší hodnotou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Před Českou republiku se již v loňském roce dostalo Polsko a letos svou pozici s průměrnou mzdou 1 988 EUR (50 057 Kč) udrželo. Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 009 EUR (126 125 Kč). K Rakousku se v letošním roce přiblížilo Německo, kde průměrná mzda vzrostla o 8 % a dosáhla hodnoty 4 634 EUR (116 682 Kč). Nejnižší průměrnou mzdu 400 EUR (10 072 Kč) pobírají zaměstnanci v Uzbekistánu. V průměru 464 EUR (11 683 Kč) dostávají zaměstnanci v Kyrgyzstánu, 500 EUR (12 590 Kč) pak pobírají zaměstnanci v Kosovu a 503 EUR na Ukrajině (12 665 Kč). Tato data vyplývají z každoroční studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars. Studie rovněž nabídla přehled výše minimálních mezd v jednotlivých státech a letos poprvé byly průměrné mzdy v rámci studie zkoumány i po korekci pomocí indexu parity kupní síly.

V průměru vydělávají zaměstnanci v soukromém sektoru v regionu střední a východní Evropy okolo 1 700 EUR (42 805 Kč), což představuje 8% nárůst oproti loňskému roku. Průměrná mzda je nižší než 1 000 EUR například na Ukrajině, v Moldavsku, Kosovu a Albánii. V Bulharsku, většině bývalých jugoslávských zemí, většině pobaltských zemí a v zemích Visegrádu, se pohybuje mezi 1 000 a 2 000 EUR. V Litvě činí průměrná mzda 2 336 EUR (58 820 Kč), ve Slovinsku 2 722 EUR (68 539 Kč) a v Německu a Rakousku přesahuje 4 000 EUR. Nadprůměrný meziroční růst průměrné mzdy zaznamenalo například Bulharsko (25 %), Litva (23 %) či Chorvatsko (17 %). Pokles ukázala studie například v Řecku (-7 %), v Estonsku (-6 %) či na Ukrajině (-4 %). „Pokles průměrné mzdy není nic neobvyklého, v roce 2023 mu s meziročním poklesem 2 % čelilo třeba i Německo,“ doplnila Gabriela Ivanco, manažerka daňového oddělení Forvis Mazars v České republice.

V rámci zemí Visegrádské čtyřky se meziroční růst průměrné mzdy pohyboval od 4 % v České republice až po 12 % v Maďarsku, přičemž na Slovensku vzrostla průměrná mzda o 10 %, v Polsku pak o 11 %. V Polsku tedy vychází průměrná mzda na 1 988 EUR, v Maďarsku na 1 781 EUR a na Slovensku činí 1 524 EUR. Česká republika s výší 1 849 EUR v rámci V4 aktuálně zaujímá druhou pozici a zároveň zaznamenala stejně jako už loni nejnižší meziroční růst. 

Minimální mzda v zemích střední a východní Evropy činí v průměru 846 EUR, což představuje 9% nárůst oproti loňskému roku. Hrubá minimální mzda nepřesahuje 400 EUR na Ukrajině, v Moldavsku, Kosovu a Albánii. Ve většině regionů se pohybuje v rozmezí 400 a 1 000 EUR. Mezi tyto země spadá i Česká republika s minimální mzdou 826 EUR (20 800 Kč), Slovensko s 816 EUR (20 547 Kč) a Maďarsko s 707 EUR (17 802 Kč). Hranici 1 000 EUR přesahuje minimální mzda v Litvě, ve Slovinsku a v Polsku (1 094 EUR, 27 546 Kč). S ohledem na tento ukazatel je na tom nejlépe opět Německo a Rakousko, kde minimální mzda převyšuje 2 000 EUR.

Letos studie poprvé zkoumala také průměrné mzdy v soukromém sektoru upravené indexem parity kupní síly (PPP). Index PPP je ekonomický ukazatel, který propojuje směnné kurzy s cenou koše produktů v každé zemi a měří se v národní měně vůči americkému dolaru. Analýza průměrných mezd upravených o PPP odhalila některé zajímavé poznatky. „Pokud seřadíme země podle kupní síly jejich čistých mezd, dostaneme odlišné výsledky ve srovnání s nominálními mzdami,“ upozornila Gabriela Ivanco. Ačkoli průměrná hrubá mzda v Maďarsku, Bulharsku či Rumunsku je v porovnání s Českou republikou nižší, v kupní síle čisté mzdy jsou na tom uvedené země lépe než Česko. Zajímavá situace nastává i při srovnání Polska a Slovinska, kde je průměrná hrubá mzda nižší přibližně o 700 EUR než v Polsku, ale reálná kupní síla obou zemí zůstává téměř stejná.

Ze studie vyplývá, že pokud vezmeme v úvahu kupní sílu čistých mezd, rozdíl mezi jednotlivými zeměmi je mnohem menší, než by naznačovala samotná úroveň hrubých mezd. Pokud jde o daňové úlevy pro rodiny, lze konstatovat, že ve třech čtvrtinách zemí u zaměstnanců vychovávajících tři děti nedochází k výraznému zvýšení čisté mzdy (a snížení daňového zatížení). Naproti tomu v Maďarsku, Lotyšsku, Bulharsku a na Slovensku určitá forma daňového zvýhodnění pro rodiny existuje, což představuje významný přínos pro zaměstnance. V těchto zemích mohou rodiče se třemi dětmi snížit daňové zatížení o 14 % až 18 %.

Novinkou v letošním roce je také zahrnutí údajů o možnosti společného zdanění. Výpočet ve studii modeluje rodinu se dvěma dětmi, kde jeden z partnerů vydělává dvojnásobek průměrné mzdy v soukromém sektoru, zatímco druhý partner vydělává minimální mzdu. Analýza ukazuje, že společné zdanění není ve většině zemí dostupné nebo nemá významný dopad. Přesto v několika zemích může společné zdanění vést k výraznému zvýšení čisté mzdy (Bulharsko a Uzbekistán).