Polské mzdy rostou rychleji než mzdy v Česku

Polská ekonomika v letech 2023 až 2025 vykazuje výrazně rychlejší nominální i reálný růst mezd ve srovnání s Českou republikou. Hlavní příčiny rychlejšího růstu polských mezd lze hledat v rozdílném makroekonomickém vývoji, agresivnější mzdové a sociální politice polské vlády, odlišném složení ekonomiky a trhu práce, vyšším přílivu investic, či třeba i velikosti domácího trhu a měnové politice. 

Srovnání dostupných údajů jasně ukazuje, že nominální růst mezd v Polsku je konzistentně a výrazně vyšší, často dvojnásobný nebo i více, než v České republice. „Polsko se z pandemického šoku a následné energetické krize zotavilo rychleji,“ uvedl Michal Španěl, datový analytik portálu JenPráce.cz. Průměrná hrubá měsíční mzda v Polsku dosáhla v 4. čtvrtletí 2024 hodnoty 8 477 PLN (cca. 49 190 CZK). Naproti tomu Česká republika, ačkoliv zaznamenává růst mezd, vykazuje podstatně mírnější nárůsty. Oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují 7,1% nominální nárůst průměrných hrubých měsíčních mezd v roce 2024 a 6,7% nárůst v 1. čtvrtletí 2025, dosahující 46 924 Kč. Ve 2. čtvrtletí 2024 činil nominální růst mezd 6,5 %. Data Eurostatu ukazují podstatné zvýšení průměrné hodinové mzdy o 19 % meziročně v roce 2024, měřeno v eurech, což představuje nejrychlejší růst mezd v celé Evropské unii. Novější údaje pro polský firemní sektor ukazují 9,3% meziroční růst v dubnu 2025, což je "prudké zrychlení" oproti předchozím měsícům, a 10,6% meziroční růst v červenci 2024. 

Kupní síla, úpravy nominální mzdy

Výrazně vyšší reálný růst mezd v Polsku naznačuje podstatně silnější nárůst kupní síly polských domácností ve srovnání s českými. To se přímo promítá do zlepšené životní úrovně a vyšší spotřebitelské důvěry, což může dále stimulovat domácí poptávku a posilovat cyklus růstu mezd. Klíčovým faktorem zrychleného růstu mezd v Polsku je jeho agresivní politika minimální mzdy. Minimální mzda v Polsku zaznamenala podstatné nárůsty: +17,83 % (nebo +21,55 % meziročně) v lednu 2024 na 4 242 PLN, následované dalším zvýšením na 4 300 PLN v červenci 2024, což znamenalo 19,44% meziroční nárůst. V lednu 2025 se dále zvýšila na 4 666 PLN, což představuje 8,51% nárůst. Mezinárodní měnový fond (MMF) zaznamenal 20,4% nárůst minimálních mezd v roce 2024. Tyto podstatné nárůsty přímo tlačí na mzdy v nižších platových kategoriích a mají dominový efekt na celkovou strukturu mezd v ekonomice.

V České republice se minimální mzda zvýšila k 1. lednu 2024 na 18 900 Kč. K 1. lednu 2025 došlo k dalšímu zvýšení na 20 800 Kč, což představuje nárůst o 1 900 Kč. To odpovídá nárůstu o 10,05 % z 18 900 Kč na 20 800 Kč. „Zvýšení minimální mzdy nejenže přímo zvyšuje příjmy nejhůře placených pracovníků, ale také vytváří tlak na růst mezd v celém mzdovém žebříčku, neboť zaměstnavatelé musí udržet diferenciaci mezd, aby si udrželi kvalifikovanou pracovní sílu,“ dodal Michal Španěl.

Vliv inflace na mzdy

Vyšší inflace v Polsku, i když se postupně snižuje, udržuje silný tlak na růst nominálních mezd. V Polsku se roční míra inflace zmírnila na 4,1 % v květnu 2025 a na 4,3 % v dubnu 2025. V České republice činila inflace v květnu 2025 2,4 % a v dubnu 2025 1,8 %. „Zaměstnanci a odbory v prostředí vyšší inflace přirozeně usilují o vyšší mzdové nárůsty, aby kompenzovali ztrátu kupní síly,“ uvedl Michal Španěl. Tento mechanismus vytváří dynamiku, kdy se mzdové požadavky stávají výraznějšími, což se promítá do rychlejšího nominálního růstu mezd ve srovnání s Českou republikou, kde se inflace stabilizovala blíže cílové úrovni.

Růst HDP

Silnější růst HDP v Polsku přímo souvisí se zvýšenou poptávkou po pracovní síle, což vede k vyšším mzdovým tlakům. „Když ekonomika rychle roste, podniky expandují, zvyšují produkci a potřebují více zaměstnanců,“ upozornil Michal Španěl.  V konkurenčním prostředí, kde je nabídka práce omezená, jsou firmy nuceny nabízet vyšší mzdy, aby přilákaly a udržely si talenty. Polsko, s výraznějším hospodářským oživením, tak generuje silnější poptávku po práci, což přispívá k rychlejšímu růstu mezd. Polsko zaznamenalo růst HDP o 2,9 % v roce 2024, V České republice dosáhl růst HDP 1,1 % v roce 2024.

Nezaměstnanost

Obě země se dlouhodobě vyznačují velmi nízkou mírou nezaměstnanosti, což vytváří napjaté trhy práce. Napjatost trhu práce je dále umocněna nedostatkem pracovních sil v klíčových odvětvích. Největší nedostatek je v Polsku pozorován u programátorů, ICT specialistů, zdravotnických pracovníků (lékařů, sester, porodních asistentek), stavebních řemeslníků, kovodělníků a pedagogů. Emigrace zdravotnického personálu situaci zhoršuje. „Česká republika se potýká s nedostatkem inženýrů, technických specialistů, sester, lékařů, ICT specialistů a učitelů. Pracovníci často dojíždějí do Německa nebo Rakouska za výrazně vyššími platy. Ukrajinští uprchlíci pomohli zaplnit část pozic s nižší kvalifikací,“ doplnil Michal Španěl.

Výhled

Z výše uvedeného vyplývá, že rychlejší růst mezd v Polsku oproti České republice v letech 2023-2025 je výsledkem souhry několika klíčových faktorů. Primárními hnacími silami jsou agresivnější politika minimální mzdy v Polsku, silnější domácí poptávka podpořená expanzivními fiskálními opatřeními (jako jsou zvýšené dětské přídavky a důchody) a významný příliv dříve zmrazených fondů EU. Zatímco oba státy čelí napjatým trhům práce, vyšší míra inflace v Polsku (i když klesající) a zhodnocování měny dále přispívají k pozorovanému rozdílu v nominálním růstu mezd. Polsko si musí dát pozor na fakt, že udržitelný růst mezd podporuje spotřebu, ale zároveň představuje riziko stlačení firemních marží a přetrvávajících inflačních tlaků, pokud nebude doprovázen odpovídajícími zisky v produktivitě. „Mírnější růst mezd v České republice, avšak zároveň s nižší inflací, vede ke stabilním reálným mzdovým ziskům. Potýkáme se ale s nedostatkem pracovních sil, zejména kvalifikovaných, a závislostí na vnější poptávce,“ komentuje Michal Španěl. „Otázkou je, jak moc je celkový růst ekonomiky a mezd udržitelný i vzhledem k tomu, že mnohdy fiskální opatření jsou financována na dluh. Například v roce 2024 zaznamenalo Polsko deficit v hodnotě 6,6% HDP,“ uzavírá Michal Španěl.