Více než konkurenceschopnost: Co stojí za exportními tržními podíly zemí? - Tématická analýza - Zpráva o vývoji platební bilance 2024

Geopolitické napětí, obchodní války, energetická krize a pokračující deglobalizace zaměřují pozornost zemí na jejich konkurenceschopnost ve světovém obchodě. Jako měřítko jsou často využívané exportní tržní podíly, jejichž interpretace je však v dlouhém období zkreslená, neboť odráží zejména narůstání produkčních kapacit méně vyspělých zemí. V kratším období jsou zase tržní podíly „zamlženy“ automatickými faktory, které vycházejí ze struktury vývozů dané země a globální poptávky, nikoli ze schopnosti snížit ceny či konkurovat kvalitou vyvážených produktů. V tomto článku proto představujeme nástroj, kterým je možné změnu tržního podílu země rozložit, a to na efekt výkonnostní, který v krátkém období lze interpretovat jako konkurenceschopnost, a dva strukturální vlivy – tržní a sektorový. Ty zachytávají změny tržních podílů, které plynou z orientace exportu na konkrétní výrobky a trhy. Na příkladu ČR a dalších čtyř zemí ukazujeme, jak se příspěvky těchto efektů liší v různých časových horizontech, a jakým způsobem může tento nástroj vysvětlit přerozdělování tržních podílů.

Jsou tržní podíly dobrým měřítkem konkurenceschopnosti?

Vývoj podílu země na světovém vývozu je oblíbený ukazatel konkurenceschopnosti. Světový exportní trh si můžeme představit jako koláč, ze kterého každá země získává určitou část. Pokud se tržní podíl nějakého státu zvýší, sníží se dostupný zbytek koláče, který si mezi sebe rozdělují ostatní země. Z tohoto důvodu patří v mezinárodní ekonomii tržní podíly mezi nejrozšířenější ukazatele konkurenceschopnosti (ECB, 2017).

Graf 6-3.1

Rozvíjející se státy postupně získávají na světovém trhu

(Tržní podíl a podíl na světovém HDP vybraných ekonomik)

Zdroj: BACI databáze a World Bank, vlastní zpracování

Pozn.: Jako rozvíjející se státy jsou klasifikovány všechny země, které IMF WEO neklasifikuje jako „vyspělé“.

Měření konkurenceschopnosti pomocí tržních podílů je však ošemetné, neboť jejich vývoj odráží i dlouhodobé, rovnovážné globální trendy. Aby se totiž podíl země na světových exportech zvýšil, nemusí vytlačit žádné jiné vývozce. Stačí, aby její exporty rostly rychleji než globální průměr. Rozvíjející se ekonomiky, které dosud nejsou plně integrovány do globálních obchodních řetězců, mají pro takový růst větší prostor, zatímco vyspělé země se svými stálými obchodními partnery a výrobními specializacemi čelí omezenějším možnostem expanze. Méně vyspělé ekonomiky navíc relativně více těží z posilování kvality institucí, přílivu zahraničního kapitálu, růstu produktivity práce a inovačního rozvoje. V dlouhém období jsou proto rostoucí tržní podíly těchto zemí především odrazem rozšiřování produkčních kapacit. V souladu s tím roste i jejich podíl na světovém HDP (Graf 6-3.1). Jinými slovy, pokud sledujeme vývoj tržních podílů v čase, je nutné odlišit prostou ekonomickou konvergenci méně vyspělých zemí, od schopnosti snížit ceny nebo zvýšit kvalitu vyvážených výrobků.

Bez růstu méně vyspělých zemí by si vyspělé státy udržely vysoký tržní podíl, ale na daleko menším trhu. Rozvíjející se státy si tedy postupně ukusují větší kousky našeho pomyslného koláče. Rozvoj mezinárodního obchodu však není hra s nulovým součtem a přerozdělování tržních podílů ve prospěch méně vyspělých ekonomik nemusí nutně znamenat neprospěch těch rozvinutých. Nemění se totiž pouze relativní podíly, ale celá velikost koláče. To znamená, že země ztrácející tržní podíl sice obsluhují menší část trhu, v absolutním vyjádření ale exporty těchto zemí mohou stále růst. A to právě díky integraci dalších zemí do mezinárodního obchodu. ^[1]

Změnu tržních podílů lze rozložit na tři efekty

K vysvětlení a porovnání změny tržních podílů ČR a dalších čtyřech zemí využijeme tři pohledy – dlouhodobý, střednědobý a krátkodobý. Vývoj exportních podílů ČR, Polska, Německa, Spojených států a Číny ukazuje Graf 6-3.2. Pro pozorování dlouhodobých změn si vybereme období od roku 2000 do roku 2019, kdy tržní podíl ČR společně s Polskem a Čínou vzrostl, a to na úkor Spojených států a Německa. Zaostřením na střednědobý horizont (2019-2022) můžeme pozorovat odlišnou dynamiku, kdy pokles tržního podílu ČR o 6,3 % přerušil její růstový trend. Krátkodobý horizont představuje rok 2023, kdy meziroční změna ukazuje, jak se ČR navrátila na původní trajektorii, zatímco Polsko pokračovalo ve strmém růstu.

Graf 6-3.2

Tržní podíl ČR dlouhodobě roste

(Tržní podíly vybraných ekonomik, 2019 = 100))

Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování ^[2]

Změnu tržního podílu země můžeme rozložit na výkonnostní efekt a strukturální vlivy, které dále členíme na tržní a sektorové příspěvky. Blízce přitom následujeme ekonometrický přístup Cheptea a kol. (2014). Jak název napovídá, strukturální efekty jsou podmíněny strukturou vývozů a daná ekonomika na jejich výši nemá (alespoň v krátkém období) významnější vliv. Strukturou vývozu se přitom myslí trhy, které daná ekonomika obsluhuje (tržní efekt) a produkty, které daná ekonomika vyváží (sektorový efekt).

Tržní efekt je určen destinacemi, kam daná země vyváží. Pro ČR je největším obchodním partnerem Německo, které se na českém vývozu podílí zhruba 30 %.

V případě snížení celkové německé poptávky bude proto Česko negativně zasaženo bez ohledu na změnu atraktivity českých výrobků. ^[3] V případě, že ČR nezmění konkurenceschopnost svých výrobků, ať už cenou, či kvalitou, případný pokles tržního podílu bude, ceteris paribus, zcela určen pouze tržním efektem. ^[4] Došlo by tak k redistribuci tržních podílů ve prospěch zemí, které s Německem neobchodují. ČR se však tomuto efektu může bránit, a to například zvýšením kvality svých produktů. V takovém případě by pak Němci mohli snížit poptávku po zboží z ČR relativně méně než z jiných zemí, což by postavení ČR v tržních podílech zvýhodnilo. V našem rozkladu by se zvýšení kvality českých výrobků projevilo v kladném příspěvku výkonnostního efektu, který by působil opačným směrem a tržní podíl zvyšoval.

Sektorový efekt ukazuje, jak se mění světová poptávka po konkrétních produktových skupinách. Příkladem může být zelená transformace a nedávná energetická krize, které společně vedly ke zvýšené poptávce po energetické infrastruktuře. V ČR patří komponenty pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou turbíny a čerpadla, k důležitým vývozním komoditám. Ceteris paribus, tento trend působí na sektorový efekt ČR pozitivně. Výkonností efekt naopak opět určuje, do jaké míry je tento vliv buď kompenzován či podpořen konkurenceschopností v ČR vyráběných komponent. Pokud například ve stejném období výrazně oslabí kurz, poptávka po čerpadlech a turbínách může vzrůst relativně více v porovnání s ostatními zeměmi.

V dlouhém období dominuje výkonnostní efekt, který ale převážně odráží konvergenci

V dlouhém období dominuje změně tržních podílů výkon samotné ekonomiky. Ten je úzce navázán na rozšiřování výrobních kapacit. Graf 6-3.3 znázorňuje rozklad změny tržních podílů mezi lety 2000 a 2019. Z grafu je patrné, že u většiny zemí výrazně dominuje výkonnostní efekt v porovnání s efektem tržním a sektorovým. To je v souladu s úvodní myšlenkou, že pro dlouhodobý růst tržních podílů je klíčové právě navyšování produkčních kapacit. Graf 6-3.4 zobrazuje průměrný meziroční nárůst indexu produkční kapacity, který zachycuje schopnost země produkovat zboží a služby. ⁴² Je zřejmé, že Čína, která ve sledovaném období nejvíce těžila z výkonnostního efektu, je také zemí, jejíž průměrný růst produkčních kapacit byl v tomto období nejvyšší. Následuje s odstupem Polsko a ČR, jejichž výkonnostní příspěvky jsou stále kladné. Naopak výkonnostní efekt Spojených států a Německa jejich tržní podíly snižuje. Jedná se totiž o země, jejichž produkční kapacity vzrostly nejméně.

---

[1] Zatímco Čína za posledních 30 let navýšila svůj tržní podíl o 260 %, tak samotný rozvoj čínské ekonomiky si vyžádal růst jejích importů o více než 1000 %.

[2] Data neobsahují energetické komodity, specifické a nezatříděné zboží. Dále byly vyřazeny mikrostáty, nezávislá teritoria a hodnoty toků pod 10 000 USD pro konkrétní obchodní vazbu (rok – exportér – trh – produkt). Tato úprava se vztahuje na všechny další kalkulace a vizualizace využívající BACI data.

[3] V rámci tohoto rozkladu se vždy bavíme o tržních podílech. V situaci, kdy poptávka německé ekonomiky roste relativně méně než v jiných zemích, „trpí“ tímto vývojem právě ty státy, které do Německa vyvážejí nejvíce. Záporný tržní efekt se tedy dá také interpretovat jako „jak moc by se tržní podíl země zvýšil, kdyby vyvážela do těch zemí, jejichž importy rostly v souladu s globálním průměrem“.

[4] Zde prozatím zcela abstrahujeme od sektorového efektu. ⁴² Index zahrnuje 8 dimenzí: přírodní kapitál, lidský kapitál, energetiku, ICT, dopravu, instituce, soukromý sektor a strukturální změny.

Graf 6-3.3

V delším období je výkonnostní efekt určující…

(Změna tržního podílu (v %) a příspěvky jednotlivých efektů (v p. b.),2000 – 2019)

Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování

Graf 6-3.4

… a zhruba odpovídá navýšení produkčních kapacit

(Index produkční kapacity, průměrný meziroční růst, v %, 2000 –2019)

Zdroj: UNCTAD databáze, vlastní zpracování

V delším období jsou země flexibilnější a přizpůsobují se tržní poptávce i světově žádaným výrobkům. Výkonnostní efekt ukazuje, do jaké míry byl export dané země schopen růst nad rámec strukturálních faktorů, které vychází ze změn v zahraniční poptávce (tržní efekt) a změn v globálně poptávaném zboží (sektorový efekt). Uvedené strukturální efekty mají v delším období menší význam, protože se země přizpůsobují. Přesouvají svůj vývoz na perspektivnější trhy nebo zaměřují svou výrobu na více žádané produkty. To znamená, že nepříznivé strukturální vlivy mohou být časem korigovány změnou exportní strategie. Dalším důvodem k nízkému příspěvku strukturálních efektů může být vzájemná kompenzace vlivů jednotlivých trhů a produktů v dostatečně dlouhém horizontu. Například orientace českého vývozu na Německo a strojírenské výrobky může v některých obdobích být výhodou, v jiných přítěží, ale v dostatečně dlouhé perspektivě může působit na exportní tržní podíl ČR neutrálně.

 

Ve střednědobém období více záleží na struktuře a konkurenceschopnosti

Zkrácení sledovaného horizontu poodkrývá pestřejší dynamiky. Pohledem na střednědobý horizont změny tržních podílů v letech 2019–2022 v Grafu 6-3.5 je patrný výraznější příspěvek obou strukturálních efektů. Zatímco v dlouhém období se země měnící se poptávce dokáží přizpůsobit, v kratším období jsou jednotlivé šoky více izolované.

Exportní výkonnost ekonomiky již není „předurčená“ rychlostí její konvergence. Více se projevují aspekty konkurenceschopnosti. Jedním z takových faktorů může být vývoj reálného kurzu, jehož silná depreciace v Polsku přispívala k relativně nižším cenám exportovaných výrobků (Graf 6-3.6). Polsko tak navýšilo svůj tržní podíl, třebaže jeho exportní struktura ho spíše znevýhodňovala. Naopak reálný kurz ČR posílil, a to zejména v posledním sledovaném roce. To mohlo, společně s dalšími faktory ^[1] , přispívat k zápornému výkonnostnímu efektu ČR.

Graf 6-3.5

Zaostřením na kratší horizont je patrnější výraznější dynamika strukturálních efektů…

(Změna tržního podílu (v %) a příspěvky jednotlivých efektů (v p. b.), 2019 – 2022)

Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování

Graf 6-3.6

…zatímco výkonnostní efekt může být ovlivněn cenovou konkurenceschopností

(REER, deflátor: PPI, 2019 = 100, měsíčně)

Zdroj: J. P. Morgan a Bundesbank, vlastní zpracování

Sektorové efekty ukazují, jaké země nejvíce trpěly výpadky v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, a které naopak těžily z pandemie covid-19. Strukturální efekt ovlivnil nejvíce ty země, jejichž vývozní struktura je z velké části tvořena automobilovým průmyslem a dalšími stroji, neboť globální nedostatek komponent způsobil celosvětové odstávky výroby v tomto průmyslu. Země, které jsou na tento sektor více navázané ^[2] , zaznamenaly výraznější záporný příspěvek sektorového efektu ke změně svého exportního tržního podílu. Ve sledovaném období 2019-2022 přispíval automobilový průmysl značně záporným směrem zejména v ČR (2,4 p. b.) a v Německu (1,9 p. b.), dále potom v Polsku (1,3 p. b.) a Spojených státech (1 p. b.). Čína v tomto období doplatila na vývozní strukturu soustředící se na stroje, mechanická zařízení a tkané oděvy (1,6 p. b.). Naopak země, které se specializují na vývoz farmaceutik, v této době těžily ze zvýšené globální poptávky po lécích a vakcínách v souvislosti s pandemií covid-19. Ve Spojených státech přispívala poptávka po nich k růstu exportního tržního podílu země 0,8 p. b., a v Německu dokonce 1 p. b. ^[3]

Graf 6-3.7

V roce 2023 těžila ČR z odeznění problémů v dodavatelsko-odběratelských řetězcích

(Změna tržního podílu (v %) a příspěvky jednotlivých efektů (v p. b.), 2022 – 2023)

Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování

Tržní efekty zase poodkrývají rozdílnou míru, do jaké ruská agrese na Ukrajině zasáhla jednotlivé země. Zatímco Polsku, jehož exportní struktura byla relativně více závislá na Rusku, Ukrajině a Bělorusku, přispívaly všechny tyto země celkem –2,2 p. b. ke změně tržního podílu, v případě ČR dělal tento negativní efekt pouze 1,1 p. b. Dopad války na Ukrajině byl tak pro ČR v porovnání s Polskem poloviční. V kladném směru se naopak odráží enormní nárůst poptávky ze zemí, které slouží pouze jako překladiště pro následný reexport do Ruska (Drahozalová, Kábrt, Waloszková, 2023). Skutečný dopad sankcí na přerozdělení tržních podílů je proto menší. Geopolitické vlivy lze pozorovat i na závislosti exportu na Velké Británii, jejíž odchod ze společného trhu EU snížil nejvíce tržní podíly Polska (o 0,8 p. b.), Německa (o 0,7 p. b.) a ČR (o 0,5 p. b.). ^[4]

V krátkodobé dynamice hrají zásadní roli strukturální vlivy

V roce 2023 ČR těžila především z výrazného nárůstu poptávky po produktech, na které se český vývoz soustředí. Záporný příspěvek stagnující německé ekonomiky byl zcela tlumen rostoucí poptávkou z jiných zemí. Krátkodobý pohled na meziroční změnu v roce 2023 ukazuje Graf 6-3.7, v němž se zaměřujeme pouze na ČR. Ta byla z roku na rok schopna navýšit svůj tržní podíl zhruba o 9 %, přičemž všechny tři efekty přispívaly k růstu. Z detailnějšího pohledu na rozklad tržního efektu (Graf 6-3.7 uprostřed) jsou již patrné hospodářské problémy v Německu. Ty se do české ekonomiky, která je na Německo velmi úzce navázaná, propsaly více než 1 p. b. Byly však více než kompenzovány zvýšenou poptávkou z ostatních zemí, v čele s Tureckem, Slovenskem, Polskem a Velkou Británií. Detailní rozpad sektorového efektu (Graf 6-3.7 vpravo) pak ukazuje, že významným hybatelem českého tržního podílu v roce 2023 bylo obnovení automobilového průmyslu, které svazovalo vývozy několik předchozích let. Graf 6-3.7 V roce 2023 těžila ČR z odeznění problémů v dodavatelsko-odběratelských řetězcích (Změna tržního podílu (v %) a příspěvky jednotlivých efektů (v p. b.), 2022 – 2023) Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování Pozn.: Prostřední sloupec ukazuje rozklad tržního efektu, sloupec v pravo ukazuje rozklad sektorového efektu. Netransparentní barvy kumulativně označují všechny ostatní státy / produkty.

Stagnující německá ekonomika tlačí tržní efekt dolů a snižuje exportní podíly zemí, které do Německa vyvážejí. V případě ČR je však tento záporný faktor z části kompenzován. Utlumená německá poptávka sice podíl ČR na světových exportech snižuje, ale méně v porovnání s ostatními zeměmi, které do Německa také vyváží. Vysoká provázanost ČR s Německem skrze přímé zahraniční investice totiž mluví ve prospěch jejího postavení na německém trhu, protože německé firmy spíše snižují poptávku z firem a podniků, které nejsou pod jejich majetkovou kontrolou. Odrazem toho je rostoucí podíl ČR na německém trhu, protože český export do Německa roste rychleji než celková německá poptávka. Část negativního tržního efektu Německa je proto kompenzována v rámci výkonnostního efektu (část modrého sloupce v Grafu 6-3.7.).

Postavení ČR na zahraničním trhu nám poskytuje další vhled do výkonu ekonomiky. Graf 6-3.8 zobrazuje postavení českých exportů na zahraničních trzích. Modré bubliny znamenají, že české exporty do dané destinace rostly rychleji než tamější poptávka a v důsledku toho vzrostl tržní podíl ČR v dané zemi. V roce 2023 předčily exporty do většiny zemí tamní poptávku (většina bublin je modrých), což ukazuje na zvyšující se konkurenceschopnost napříč všemi obchodními partnery (z toho důvodu je výkonnostní efekt v Grafu 6-3.7. kladný).

Graf 6-3.8

Postavení ČR na německém trhu se meziročně zlepšilo

Osa y: Meziroční nárůst exportního tržního podílu (2022-2023, v %), osa x: Meziroční odhad tržního efektu pro jednotlivé země (2022-2023, v %)

Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování

Pozn.: Exportní tržní podíl:

č𝑒𝑠𝑘ý 𝑒𝑥𝑝𝑜𝑟𝑡 𝑛𝑎 𝑧𝑎ℎ𝑟𝑎𝑛𝑖č𝑛í 𝑡𝑟ℎ /𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣é 𝑖𝑚𝑝𝑜𝑟𝑡𝑦 𝑧𝑎ℎ𝑟𝑎𝑛𝑖č𝑛íℎ𝑜 𝑡𝑟ℎ𝑢

Z grafu 6-3.8. lze také vidět, že ačkoli byl tržní efekt Německa záporný, silná provázanost s ČR tento negativní příspěvek do tržních podílů tlumila – ČR se totiž podařilo navýšit svůj tržní podíl v Německu zhruba o 10 %.

Role nových obchodních vazeb je v posledních letech zanedbatelná

Výše představená analýza rozkládá meziroční růst exportních podílů, má ale svá omezení. Pro odhad meziročního růstu totiž musí obchodní vazba existovat ve dvou po sobě následujících letech. Pokud tedy tržní podíl země vzroste v důsledku vytvoření nové obchodní vazby, náš rozklad tento vliv nezachytí.

Exporty mohou růst dvěma různými způsoby – navyšováním objednávek ve stávajících obchodních vazbách, nebo tvorbou nových vazeb. Typicky v raných fázích vývoje hledají země nové obchodní partnery, nové produkty k vývozu, či kombinují obojí. Pokud export země roste tímto způsobem, říkáme, že obchod roste přes exenzivní marži. V pozdějších fázích má potom země již zavedené stálé obchodní partnery, specializuje se na výrobu a vývoz určitých typů produktů a roste přes tzv. intenzivní marži, tedy navyšováním hodnoty již existujících obchodních vazeb.

Tabulka 6-3.1

Extenzivní a intenzivní marže v českém vývozu

Zdroj: BACI databáze, vlastní kalkulace

Pon.: Data jsou na úrovni HS6 a neobsahují energetické komodity, specifické a nezatříděné zboží. Dále byly vyřazeny mikrostáty, nezávislá teritoria a hodnoty toků pod 10 000 USD pro konkrétní obchodní vazbu (rok – exportér – trh – produkt).

 

Český export roste zejména prostřednictvím stávajících obchodních vazeb. Tabulka 6-3.1 ukazuje rozklad růstu českého exportu na extenzivní a intenzivní marži. Zatímco v roce 1996 jsme s 38 tisíci obchodními vazbami ^[2] vyváželi zboží v hodnotě 20 mld. USD, do roku 2023 se hodnota českého vývozu více než zdesetinásobila. Přitom za 70 % tohoto růstu (138 mld. USD) stálo pouhých 23,5 tisíce obchodních vazeb ^[3] , které existovaly již v roce 1996. Zbytek exportního růstu je pak vysvětlen velkým množstvím nově nalezených obchodních vazeb (64 tisíc), které dohromady přispívají relativně menším dílem (62,7 mld. USD). Od roku 1996 také některé obchodní vazby s celkovou hodnotou 3,5 mld. USD zcela vymizely.

Od roku 2016 už navíc vývozy ČR rostou výhradně prostřednictvím zavedených obchodních vazeb. Podíl intenzivní marže na růstu vývozu ve dvou rozdílných periodách ukazuje Graf 6-3.9. Za 20 let od roku 1996 činil příspěvek nových obchodních vztahů k růstu vývozů ČR zhruba 30 %. Za zbylými 70 % stálo nabobtnávání vazeb, které existovaly již v roce 1996. Od roku 2016 však už ČR nové produkty ani trhy nevyhledává. Celý růst v tomto období je důsledkem zvyšující se hodnoty již existujících kombinací produktů a trhů. ^[1] Mezi vyspělými státy je v posledních letech dokonce patrná mírná deglobalizace, kdy země snižují počet obchodních partnerů a variabilitu vyvážených výrobků. V grafu 6-3.9 se toto projevuje jako podíl intenzivní marže na celkovém růstu po roce 2016 vyšší než 1, protože více vazeb zaniká, než vzniká.

Graf 6-3.9

Diverzifikaci vyvážených produktů dokončila ČR již v roce 2016

(Podíl intenzivní marže na růstu vývozu, vyspělé státy modře, ČR červeně)

Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování

Pozn.: Prahový rok vybrán podle roku, kdy ČR poprvé dosáhla na příspěvek intenzivní marže k celkové změně exportu ve výši 100 %.

Závěr

Analýza vývoje tržních podílů ukazuje, že jejich dlouhodobé změny jsou primárně výsledkem výkonnostního efektu, který ale nelze zaměňovat za konkurenceschopnost a spíše reflektuje přirozené navyšování produkčních kapacit méně rozvinutých zemí. Adaptace na měnící se globální prostředí navíc v čase snižuje vlivy dané strukturou exportní specializace a geografického zaměření.

V kratším období mají strukturální efekty výraznější vliv a odrážejí globální dění, jako je třeba geopolitická nejistota nebo výpadky v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Představený nástroj rozkladu tržních podílů porovnává dopady těchto faktorů napříč jednotlivými ekonomikami v závislosti na struktuře jejich vývozu. Nástroj navíc izoluje strukturální vlivy od skutečného exportního výkonu dané ekonomiky, který v krátkodobém horizontu lzes určitou opatrností interpretovat jako konkurenceschopnost.

Rozklad tržních podílů ilustrujeme na příkladu ČR a čtyřech dalších zemí. Zatímco v dlouhém období dominuje příspěvek výkonnostního efektu u všech sledovaných zemí, ve střednědobém horizontu je již více patrná rozdílná dynamika strukturálních efektů. ČR a další země se v tomto období potýkaly s problémy v dodavatelskoodběratelských řetězcích, protože struktura jejich vývozů je vysoce koncentrovaná v oblasti průmyslové výroby. V případě Německa a Spojených států byl tento negativní efekt mírně tlumen zvýšenou poptávkou po lécích a vakcínách. V roce 2023 exportní tržní podíl ČR opět vzrostl v důsledku obnovené průmyslové výroby. Ekonomická stagnace Německa se do českých exportů propsala negativně, ale její dopad byl částečně tlumen vysokou provázaností obou ekonomik.

---

[1] Obchodní vazba je zde definovaná na úrovni exportér (vyvážející země) – trh (exportní destinace) – produkt (zboží v klasifikaci HS-2).

[2] Kombinace různých trhů (exportních destinací) a produktů.

[3] Z celkem existujících 87,5 tisíc obchodních vazeb v roce 2023.

[4] V roce 2023 se Česko řadilo na 14. místo v různorodosti vyvezených produktů. Z 5022 různých produktových skupin na úrovni HS6 jich ČR vyvážela celkem 4112 a nacházela se tak před např. Kanadou, Rakouskem nebo Dánskem. Tato překvapivě přední příčka však může být do velké míry způsobena strategickou pozicí ČR, která z ní činí logistický uzel pro obchod v rámci Evropy. Na první místo v různorodosti vyvezených produktů se řadí Spojené státy následované Německem.  

---

[1] Mezi další faktory, které mohly mít vliv na rozdíl ve výkonnostních efektech v Polsku a ČR, patří například rozsah výrobních uzavírek v období covidové pandemie, zvyšování kvality vyvážených výrobků nebo relativní schopnost českých a polských exportérů vypořádat ses nedostatkem polovodičů a dalších komponent během zaškrcení dodavatelských řetězců v letech 2021-2022.

[2] Resp. země, pro které je podíl automobilového průmyslu na jejich celkových vývozech vyšší.

[3] Detailní rozklad sektorových efektů lze najít v příloze tohoto článku.

[4] Detailní rozklad tržních efektů lze najít v příloze tohoto článku.

Literatura

Angela Cheptea & Lionel Fontagné & Soledad Zignago, 2014. "European export performance," Review of World Economics

Drahozalová, A., Kábrt, M., Waloszková, A. (2023), „Vojensky i ekonomicky strategické výrobky nejspíše nadále nacházejí cestu z ČR do Ruska“, čnBlog, červen 2024.

ECB, 2017, „What drives export market shares? It depends! An empirical analysis using Bayesian Model Averaging“, Working paper series.

Gaulier, G. and Zignago, S. (2010) BACI: International Trade Database at the Product-Level. The 1994-2007 Version.

CEPII Working Paper, N°2010-2