Česká ekonomika v roce 2024 dosáhla rekordního vnějšího přebytku - Vnější rovnováha české ekonomiky

Česká ekonomika v roce 2024 dosáhla rekordního vnějšího přebytku, který výrazně přispěl ke zmírnění dlužnické pozice ČR. Saldo běžného a kapitálového účtu, vyjadřující čisté příjmy rezidentů z obchodních a jiných transakcí s nerezidenty, vzrostlo z 1 % HDP v roce 2023 na rekordních 3,5 % HDP v roce 2024. Kombinace vysokého vnějšího přebytku a meziročně slabší koruny razantně zmírnila zápornou investiční pozici ČR vůči zahraničí. Dlužnická pozice ČR se tak dostala na svou nejmírnější hodnotu od roku 1999, když poklesla z 14,5 % HDP ke konci roku 2023 na 7,2 % HDP ke konci roku 2024.

Saldo české ekonomiky vůči zahraničí – tedy její vnější bilance – je součtem bilance zboží a služeb s důchodovými bilancemi (běžný účet) a bilancí kapitálového účtu. Tyto účty zachycují veškeré transakce mezi rezidenty a nerezidenty spojené se zahraničním obchodem se zbožím a službami, platbami za kapitál a práci (prvotní důchody), jednostrannými převody (druhotné důchody) a transakcemi jiné povahy (kapitálový účet).

Běžný účet platební bilance se loni poprvé od roku

2019 vrátil do přebytku, který dosáhl 1,8 % HDP (graf 1).^{^[1]} Rozhodující podíl na tomto vývoji měl významný přebytek obchodu se zbožím (graf 2). Růst zbožové bilance v minulém roce podpořila především silná exportní dynamika, tažená automobilovým průmyslem, společně s utlumeným růstem dovozu. Navzdory nepříznivým podmínkám na globálním trhu v posledních letech české automobilky plně obnovily výrobu i export automobilů a i přes slabou zahraniční poptávku převýšily v nominálním i reálném vyjádření úrovně z roku 2019. Přibližná stagnace schodku důchodových bilancí při současném růstu domácí ekonomiky zvyšovala přebytek běžného účtu v poměru k HDP zhruba o 0,3 p. b.

Celkový přebytek ČR vůči zahraničí byl tradičně podpořen čistými příjmy z EU. Kapitálový účet, který zaznamenává jak většinu příjmů z EU, tak transakce spojené s nákupy a prodeji emisních povolenek, skončil v roce 2024 vysokým přebytkem ve výši 1,8 % HDP. Podíl dotací z pandemického Evropského plánu obnovy (NGEU) výrazně narostl na úkor tradičních příjmů z rozpočtu EU (zejména strukturálních akcí). Významným zdrojem bylo i čerpání dotací na dekarbonizaci z Modernizačního fondu EU, který je financován z prodeje emisních povolenek. Zatímco čisté příjmy z EU meziročně poklesly, přebytek kapitálového účtu se zvýšil v důsledku nižších výdajů tuzemských energetických a průmyslových podniků na nákupy emisních povolenek.

Graf 1

Česko loni zaznamenalo rekordní vnější přebytek ekonomiky

Graf 2 Za vysokým vnějším přebytkem stojí především kladné saldo obchodu se zbožím

Zdroj: ČNB, ČSÚ, výpočet ČNB prvotních důchodů, resp. vyšším odlivem výnosů z investic do zahraničí.

[1] Běžný účet za rok 2023 byl oproti původně publikovaným údajům, včetně dat popisovaných v ZoVPB 2023, revidován do mírného schodku (0,1 % HDP). Tato korekce byla způsobena přehodnocením prvotních důchodů, resp. vyšším odlivem výnosů z investic do zahraničí

Více: Zpráva o vývoji platební bilance 2024