Akcionáři Harvardského průmyslového holdingu schválili odkup vlastních akcií, někteří preferovali dividendu

Na téměř 7 hodin se ve středu v hotelu Olšanka v Praze protáhla valná hromada společnosti Harvardský průmyslový holding (HPH). Tedy společnosti, která původně v roce 1996 vznikla sloučením Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu a nedlouho poté vstoupila do likvidace. Akcionáři se však likvidačního zůstatku ani po čtvrt století nedočkali, když soudní spory o majetek nebraly, a zdaleka stále neberou, konce. Společnost tak nakonec před dvěma lety z likvidace vystoupila s vizí, že akcionářům plánuje umožnit získat alespoň nějaké finanční prostředky jiným způsobem. V následujících měsících by se vize mohla uskutečnit, nicméně divoký průběh středečního setkání přinesl různorodé názory akcionářů, potažmo také řadu podaných protestů, které možná někteří akcionáři budou chtít posunout do dalších soudních sporů.

Přestože z hlediska počtu přítomných akcionářů nešlo oproti obvyklostem hovořit o nadprůměrném zájmu akcionářů, posun šlo vysledovat v akcionářské struktuře. V úvodu valné hromady více než čtyři desítky přítomných akcionářů totiž neobvykle disponovalo více než polovinou všech firmou vydaných akcií. Například před rokem to přitom byla zhruba jen polovina. Mezi aktivními akcionáři se na valné hromadě prostřednictvím právního zastoupení prezentoval Martin Burda. Ten se do povědomí veřejnosti v minulosti dostal především svým vlastnictvím skupiny Pivovary Lobkowicz, které v roce 2015 prodal Číňanům. Přestože v HPH byl Burda jako akcionář vidět již v minulosti, tentokrát se skrze společnost Palace Capital nově prezentoval vlastně jako druhý největší akcionář se zhruba 10% podílem. Zastupující advokátka Hana Lempochner Továrková, která v minulosti byla třeba členkou ČTÚ, rozporovala například řadu údajů z Výroční zprávy společnosti. Některé představenstvo zvládlo rozptýlit, některé skončily právě protestem.

Každopádně dle všeho na valné hromadě již neměly takovou převahu hlasy největšího akcionáře HPH Vlastimila Jiříka, přestože dle Výroční zprávy společnosti celkově disponuje již více než třetinou vydaných akcií HPH, resp. přesněji 35,8 %. Jiřík tentokrát rovněž nebyl osobně přítomen na valné hromadě, kolik jeho hlasů rozhodovalo, poodkryje až později notářský zápis.

Dvacet korun za akci HPH

Každopádně všechna představenstvem navrhovaná usnesení k jednotlivým bodům valné hromady byla schválena. Ve většině případů 2/3 přítomných hlasů. U žádného bodu tak ani nedošlo na protinávrhy akcionářů. A to ani v případě snad nejsledovanějšího – „Schválení nabytí vlastních akcií Společnosti“, kde například Vlastimil Jiřík v protinávrhu navrhoval nižší 15 Kč cenu za každou akcii HPH. Dle schváleného rozhodnutí akcionářů by zkrátka společnost měla již příští středu 25. června spustit odkup vlastních akcií za cenu 20 Kč. Až do konce září se tak každý akcionář může rozhodnout své akcie, všechny či část, prodat společnosti. Finanční protiplnění získat následně do 30 dnů od převodu.

 ^{Zdroj: Kurzy.cz}

Z celkových vydaných více než 45,3 mil. může takto HPH nabýt až 20 mil. vlastních akcií. Představenstvo očekává, že daný limit bude dostačující. Predikuje totiž pouze částečný zájem akcionářů, když řada z nich chce vyčkat na výsledek dalších sporů o majetek. Tedy spekulovat na získání dalších finančních prostředků. Ať už třeba z prodané vily v Aspenu, kde se blokovaný výnos vyšplhal již na více než 24 mil. USD. Nicméně vzhledem k dříve uzavřené smlouvě likvidátorem Častorálem bude suma v případě úspěchu výrazně ořezána o cca 36% provizi právníkům. Řada akcionářů pak také vzhlíží na další získání prostředků, které byly před 20 lety vyvedeny do tzv. Trustů.

Jak už jsme dříve přiblížili v článku „Kožený žaluje Harvardský průmyslový holding o téměř 29 miliard korun“, akcionáři musí počítat také s rizikem snížení majetku. Přinejmenším také díky nemalým sumám vydávaným za právní služby. Loni přesáhly 80 mil. Kč, díky i „nové“ žalobě Koženého firma v tomto ohledu vlastně snížení administrativních výdajů neočekává.

Odkup vs. dividenda

Přestože představenstvo HPH v minulosti deklarovalo záměr získávané prostředky dostávat k akcionářům formou nabídek odkupu vlastních akcií, řada akcionářů by raději preferovala dividendu. Navzdory tedy například tradiční 15% daňové zátěži takového rozdělení zisku. Na valné hromadě zkrátka od některých akcionářů byla tedy znát snaha získat nějaké finanční prostředky, bez ztráty účasti ve společnosti. Nelíbil se totiž také zmiňovaný odkup nabízený za nižší cenu, než ke konci roku tvořila výše majetku. Vzhledem i ke zmiňovaným právním nákladům, či třeba i oslabení dolaru ke koruně, se však z cca 29,60 Kč/akcii majetek letos zatím snižuje. Navíc někteří akcionáři jako by v té souvislosti zavírali oči nad zmiňovanými budoucími náklady na boj o další možná aktiva či třeba investice do developerského projektu v Českých Budějovicích.

Závěrem snad jen doplnit, že akcionáře HPH nejspíše v létě čeká ještě další setkání. Zmiňovaná společnost Palace Capital Martina Burdy avizovala, že coby kvalifikovaný akcionář hodlá představenstvo požádat o svolání další valné hromady.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.