Od lovců mamutů do sbírek numismatiků – ČNB vydává minci s Věstonickou venuší

Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 Kč, která připomíná 100 let od objevu slavné plastiky ženy v Dolních Věstonicích – tzv. Věstonické venuše. Mince bude v prodeji od 18. června 2025.

Podoba nové mince vzešla z umělecké soutěže. Bankovní rada ČNB na základě doporučení odborné komise vybrala návrh akademické sochařky Majky Wichnerové. Odborným poradcem komise byl vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Petr Neruda.

Dvousetkoruna zobrazuje jeden z nejcennějších a nejznámějších archeologických nálezů světa z obou stran. Na lícní straně je zadní strana sošky Věstonické venuše a krajina Pavlovských vrchů. Na rubové straně je krajina se dvěma mamuty a pohled na sošku zepředu.

„Věstonická venuše je jedním z nejvýznamnějších uměleckých děl paleolitu, nejstarší keramickou soškou na světě a symbolem českého i světového kulturního dědictví. Pamětní mincí si připomínáme 100 let od jejího objevu v Dolních Věstonicích, který výrazně prohloubil naše chápání duchovního života i technologické vyspělosti pravěkých společností,“ říká členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.

ČNB nechala vyrazit celkem 18 300 mincí, 6 400 v běžné kvalitě a 11 900 ve špičkové kvalitě. Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Její hmotnost činí 13 gramů a průměr 31 mm. V prodeji bude ve dvojím provedení – běžném a špičkovém. Špičkové provedení se vyznačuje leštěným polem mince a matovým reliéfem.

Nominální hodnota mince 200 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu stříbra a náklady spojené s výrobou a také DPH. Mince vyrazila Česká mincovna, a. s., v Jablonci nad Nisou a lze je zakoupit u vybraných smluvních partnerů. ČNB přímý prodej sběratelského materiálu veřejnosti nezajišťuje.

Pamětní mince k 100. výročí nálezu plastiky ženy v Dolních Věstonicích je letos druhou stříbrnou mincí s nominální hodnotou 200 Kč, kterou ČNB vydává. Již v únoru vyšla mince připomínající dvousté výročí založení české spořitelny Böhmische Sparkasse. Další dvousetkoruna připomene v říjnu 900 let od úmrtí kronikáře Kosmase. Ze stříbrných mincí ČNB letos vydá také stokorunu z řady Instituce České republiky věnovanou Celní správě. Před pár dny pak uvedla pětisetkorunu s cvičným letounem Aero L-39 Albatros. Zlaté mince vyjdou v tomto roce ještě dvě, a to pětitisícikoruna věnovaná městu Tábor a také mimořádná emise zlaté desetitisícikoruny o váze jedné trojské unce, která připomene 1 100 let od začátku vlády kníže Václava.

Celý emisní plán mincí a bankovek pro období 2021 až 2025 a také následující období 2026 až 2030 je k dispozici na webu ČNB.

Věstonická venuše

Věstonická venuše patří mezi nejvýznamnější umělecké předměty z období paleolitu (starší doby kamenné) na světě. Je stará 27 až 29 tisíc let a její vznik spojujeme s obdobím tzv. lovců mamutů. Nositelům této kultury je připisován vysoký stupeň technologických znalostí. Vedle výroby kamenných nástrojů z pazourků opracovávali také kosti, parohy i mamutovinu, ze které vyráběli nejenom nástroje a zbraně, ale i ozdobné a umělecké předměty.

Keramická soška venuše se vejde do dlaně – je 11,5 cm vysoká, 4,4 cm široká a sílu má 2,8 cm. V červenci 1925 ji na nalezištích ve stanici Dolní Věstonice na jižní Moravě objevil tým archeologů okolo profesora Karla Absolona. V současnosti je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

Jaroslav Krejčí
mluvčí ČNB

Fotografie mince ke stažení

---

• Podrobnější informace o technické realizaci