Zveřejněná data inflace potvrzují, že stále není definitivně vyhráno

V týdnu byla zveřejněna data od ČSÚ ohledně spotřebitelských cen v ČR za měsíc květen. V duchu předběžného odhadu zveřejněného samotným ČSÚ se v úterý zveřejněné data ohledně inflace, jako tomu bylo ostatně i v předešlých měsících, prakticky naprosto přesně potvrdila. Hladiny cen zboží a služeb tak v květnu z meziročního srovnání vzrostly na 2,4 %. Oproti dubnu květnová hodnota inflace stoupla o 0,6 %, ta v dubnu totiž činila 1,8 %. Z meziměsíčního srovnání pak míra inflace v květnu vzrostla o 0,5 %. I když už je hodnota inflace prakticky pod kontrolou, tak i nadále jsou cenové hladiny zboží a služeb v ČR velice volatilní. 

Za opětovným nárůstem spotřebitelských cen v ČR tedy můžeme hledat zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, ceny nájemného z bytu a stále poměrně vysoké ceny v sektoru služeb. Zvláště ceny v ubytovacích a stravovacích službách. Samotnou kapitolou je i zmiňované nájemné z bytu, respektive i náklady na obsluhu bytu a domácnosti jako takové. Ceny nájemného z bytu totiž z meziročního srovnání vzrostly o 5,7 %. I ceny vodného, stočného, ale i ceny tepla se v průběhu května zvýšily. Naproti tomu ceny energií, konkrétně ceny elektřiny v květnu ale naopak poklesly a z meziročního srovnání se tak snížily o 4,6 %. Ceny plynu se potom v průběhu května z meziročního srovnání snížily dokonce o výraznějších 8,4 %. 

Potraviny a nealkoholické nápoje z meziročního srovnání v květnu vzrostly o 5,4 %. V kategorii potravin nejvíce zdražovaly i ceny základních potravin jako jsou například vejce, některé druhy ovoce a zeleniny či kuřecí maso. Vejce tak oproti stejné době čili oproti květnu minulého roku 2024 zdražilo o poměrně překvapivých více než 47 %, tedy zkrátka téměř o polovinu. Kuřecí maso pak v závislosti na jeho části oproti květnu minulého roku rovněž zdražilo, a to téměř o třetinu.

Kakao pak v důsledku prakticky již dlouhodobého zdražovaní kakaa na světových trzích v posledních delších měsících zdražilo na pultech obchodů oproti loňskému květnu také o více než 44 %. Tím pádem se vyšší ceny kakaa odrazily i velice markantně do zvyšujících se cen čokolády, a i do dalších z kakaa vyráběných produktů a pochutin. Což ostatně v posledních měsících v obchodech pozorujeme i v praxi. Velký skok cen potravin pak můžeme připsat i již odeznělému efektu slevových akcí, kterým byl doprovázen především průběh dubna v důsledku příprav na Velikonoční svátky.

V květnu výrazněji zdražovaly ale i ceny některých druhů ovoce a zeleniny. Naopak v průběhu měsíce května poklesly ceny cukru a mouky. Ke konci května se ale již ceny do té doby ze zahraničí silně zastoupené ze zahraničí dovážené zeleniny a ovoce jaksi začala ředit cenově dostupnějšími sezonními plodinami z už mohutnějších tuzemských dodávek. Především pak velice viditelně na cenách ovoce a zeleniny ze začínající tuzemské farmářské sezóny. Což se týkalo například poměrně bohaté sklizně jahod v rámci již započaté jahodářské sezóny. 

V neposlední řadě se v průběhu května proinflačně zachovaly i ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Naopak protiinflačně se v květnu projevily hlavně ceny pohonných hmot. To i v důsledku stále relativně nižších cen ropy na světových trzích. Ceny zboží tedy v květnu úhrnem vzrostly z meziročního srovnání o 0,9 % a ceny služeb vzrostly o 4,9 %. 

Míra inflace by se pak v dohledných měsících měla pohybovat mezi dvěma až maximálně třemi procenty. Návrat nad tři procenta se ale v dohledné budoucnosti neočekává. I tak, jak již delší dobu i v předchozích článcích připomínám, se ale nepředpokládá, že by bankovní rada ČNB minimálně v následujících zbylých měsících letošního roku i z důvodu stále nezkrocené výrazné kolísavosti cen zboží a služeb snížila v ČR základní úrokovou sazbu pod tři procenta.