Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR už není v rámci zemí V4 nejvyšší, Slovensko zavedlo 24% sazbu

Obecná sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 %. V rámci Visegrádské čtyřky (V4) došlo letos k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla pro rok 2025 zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR. V Maďarsku zůstala obecná sazba zachovaná na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil, naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku. 

Studie Forvis Mazars pro rok 2025 ukázala, že země v regionu CEE mají nastavené základní sazby daně z příjmů právnických osob mezi 10 % až 24 %. „V rámci zkoumaných 25 států nedošlo v roce 2025 k žádným zásadním změnám ve výši korporátní daně z příjmů. V několika státech došlo k mírnému navýšení sazby daně o jeden až dva procentní body. Stále ale přibývá států, které uplatňují několik sazeb daně z příjmů dle velikosti obratu nebo výše zisku firem,“ uvedl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice. V Litvě vzrostla základní sazba daně z 15 % na 16 % a v Estonsku z 20 % na 22 % (zdanění se uplatní pouze v případě, že je zisk vyplacen). K plošnému snížení zdanění firem nedošlo v žádném ze zkoumaných států. 

Aktuálně platná obecná sazba daně z příjmů právnických osob v České republice činí 21 %. Sazba daně ve výši 5 % pak platí pro investiční fondy a sazba ve výši 0 % pro penzijní fondy. V rámci zemí V4 má Česká republika vyšší základní daňovou sazbu než Polsko a Maďarsko. Na Slovensku letos došlo k zavedení 24% daně pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR.  V rámci zemí V4 se v roce 2025 jedná o nejvyšší sazbu korporátní daně. Studie Forvis Mazars ukazuje, že na Slovensku i v Polsku existují zvýhodněné sazby pro zdanění příjmů právnických osob s příjmy do určitého limitu. Konkrétně v Polsku platí firmy s příjmy do 2 milionů EUR daň ve výši 9 %. Základní sazba daně je pak nastavena na 19 %. Na Slovensku se pro firmy se zdanitelnými výnosy pod 100 tisíc EUR snížila sazba daně z 15 % na 10 %. „Provést srovnání průměrného daňového zatížení firem daní z příjmů je poměrně složité. Například Slovensko a Polsko uplatňují výhodné daňové sazby pro menší firmy, a naopak v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší sazbou daně z příjmů právnických osob v EU (9 %), může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až na 50 %,“ uvedl Pavel Klein. V Polsku a Maďarsku je možné zvolit skupinové zdanění právnických osob, což legislativa v České republice ani na Slovensku neumožňuje. 

Všechny země střední a východní Evropy umožňují převádět daňové ztráty do dalších zdaňovacích období. Konkrétně v zemích skupiny V4 pak platí časový limit 5 let. Například v Rakousku a v Německu však žádný limit neplatí. Od roku 2020 lze v Česku daňové ztráty uplatnit i zpětně, a to za dvě předcházející období. Maximální výše daňové ztráty, o kterou lze snížit základ daně v předešlých zdaňovacích obdobích je ale omezena částkou 30 milionů Kč.

Na dividendy se v České republice vztahuje srážková daň ve výši 15 %, v Polsku je srážková daň na dividendy 19 %. Slovensko a Maďarsko srážkovou daň neuplatňuje, pokud jsou dividendy vypláceny společnosti, která je daňovým rezidentem „kooperativní jurisdikce“. Dle studie Forvis Mazars pak další státy regionu CEE uplatňují srážkovou daň na dividendy, licenční poplatky či úroky většinou ve výši 15 % až 20 %. 

Mnoho zemí střední a východní Evropy nabízí daňové pobídky, aby povzbudily společnosti k investicím do výzkumu a vývoje. Daňový odpočet na výzkum a vývoj v České republice může činit až 110 % způsobilých nákladů. Až do letošního roku se v České republice uplatňuje mimořádná daň u firem působících v odvětví výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Mimořádná daň je aplikována formou 60% daňové přirážky na nadměrný zisk těchto společností.