V květnu došlo ke zrychlení celkové i jádrové inflace (Komentář)

Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v květnu zrychlil z 1,8 % na 2,4 %. To bylo oproti očekávání trhu (2,0 %) i naší prognóze (1,9 %) výrazně více. Zatímco v dubnu meziroční inflace skončila o 0,2 pb pod prognózou ČNB, v květnu se již nacházela o 0,1 pb nad ní.

Potraviny výrazně zdražily. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se v květnu meziměsíčně zvýšily o 1,3 %, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků vzrostly o 1,6 %. V dubnu přitom v obou těchto kategoriích ceny klesaly, což ale mohlo souviset s velikonočními slevovými akcemi. Silný květnový nárůst přispěl k urychlení meziročního růstu. Ten v případě potravin a nealkoholických nápojů zrychlil z 4,1 % na 5,4 % a v případě alkoholických nápojů a tabákových výrobků z 2,0 % na 3,7 %. Překvapivě silný růst potravin stál zhruba z poloviny za odchylkou květnové meziroční inflace od naší prognózy.

Vyšší oproti naší prognóze byly také regulované ceny a jádrová inflace. Regulované ceny sice meziměsíčně vzrostly o 0,5 %, jejich meziroční růst však zůstal utlumený na 0,8 %. Jádrová inflace pak podle našeho předběžného odhadu dále zrychlila. Po dubnových 2,6 % se v květnu pravděpodobně pohybovala na 2,7-2,8 %. Významně k tomu přispěl další nárůst dynamiky imputovaného nájemného. Jeho růst v meziměsíčním vyjádření zrychlil z 0,4 % na 0,8 % a v tom meziročním z 4,1 % na 4,6 %. Hlavním důvodem byl zřejmě pokračující rychlý růst cen domů a bytů související s výrazným oživením poptávky po nemovitostech v prostředí jejich velmi omezené nabídky.

Ceny pohonných hmot naopak pokračovaly v rychlém poklesu. Meziměsíčně byly nižší o 1,9 % a strmě tak klesaly již třetí měsíc v řadě. Oproti loňskému květnu pak byly pohonné hmoty levnější o výrazných 13,5 %. Působily na to nižší ceny surové ropy i silnější koruna vůči americkému dolaru.

Poslední data snižují šance na další pokles sazeb ČNB v nejbližších měsících, výhled inflace však podle nás zůstává příznivý. Naše prognóza očekává snížení úrokových sazeb ČNB o 25 bb v srpnu a listopadu, čímž by se ta základní měla do konce roku dostat na 3 %. Zatímco tříprocentní úroveň repo sazby na konci letošního roku považujeme za stále reálnou, rizikem z důvodu strnulé jádrové inflace je, že zbylá dvě snížení mohou nastat o něco později. To se týká především toho srpnového. Za celý letošní rok očekáváme celkovou inflaci v průměru na 2,2 % a příští rok její pokles na 1,8 %. Vliv přísné měnové politiky, nižších cen energií a pohonných hmot a negativních dopadů hospodářského zpomalení, které očekáváme v důsledku zavedení amerických cel, by měl postupně růst spotřebitelských cen tlumit.