V Česku berou ženy v managementu o 22 % méně než muži. Nerovné odměňování přitom snižuje české HDP o 20 miliard eur

Gender pay gap v České republice dosahuje 18 %, průměr v EU se přitom pohybuje okolo 12 %. Rozdíly v odměňování se ještě prohlubují u rodičů a na vyšších pracovních pozicích – otcové berou v průměru o 30 % více než matky, muži na manažerských postech o 22 % více než obdobně postavené ženy. O možných řešeních, konkrétních krocích firem i nutnosti systémových změn dnes diskutovali zástupci firem, institucí i diplomacie na konferenci Sustainable Business Forum: Equal Pay pořádané Francouzsko-českou obchodní komorou.

Přestože je princip rovného odměňování zakotven v evropské legislativě, v praxi stále zůstává pro mnoho firem výzvou. „Zvláště na vyšších úrovních byznysu je stále patrné, že je gender pay gap třeba řešit. V Česku dosahuje rozdíl mezi mzdami mužů a žen na vyšších pozicích celých 22 %,“ uvedl J. E. Stéphane Crouzat, velvyslanec Francie v České republice, podle něhož není rovné odměňování laskavostí zaměstnavatele, ale základním právem.

Česká republika má aktuálně nejvyšší gender pay gap ze zemí V4 a po Lotyšsku a Rakousku také třetí nejhorší v rámci EU. „Vysokoškolské vzdělání má u nás o 6 % více žen než mužů. A přesto je rozdíl v jejich odměňování u této skupiny až 25 %, v mediánu činí 16 tisíc korun měsíčně,“ upozornila Ivana Martínková, poradkyně pro odměňování ze společnosti Forvis Mazars. U specialistů a specialistek, mezi něž se řadí například lékaři, pak gender pay gap přesahuje 20 % a jeho medián je 12 tisíc korun.

Ve státní správě doženou ženy rodičovskou dovolenou až v 60 letech

Při spravedlivém přístupu k odměňování by přitom podle Martina Huby, managing directora ve společnosti Synergie Česko a Slovensko, by mohlo české HDP do roku 2030 vzrůst o celých 20 miliard eur. „Rovné odměňování je ekonomicky výhodné a vede k vyšším ziskům,“ uvedl. Kritikou vůči zaměstnavatelům ani politické reprezentaci nešetřil předseda ČMKOS Josef Středula. „Firmy často nezvedají platy ženám na rodičovské dovolené a tato nerovnost se s nimi následně táhne po celý život, až do důchodu. Ve státní správě se tato nerovnost vyrovná průměrně v šedesáti letech,“ uvedl. Směrnice týkající se rovného odměňování je podle něj nutné přijímat proto, že muže jinak tato problematika nezajímá.

Příčin nerovnosti v příjmech žen a mužů je celá řada a začínají již v dětství. „Chlapci dostávají v průměru o 20 % vyšší kapesné než dívky. Ty jsou přitom vedeny k neplacené práci v domácnosti. Nerovné odměňování tak začíná ještě dříve, než člověk vůbec vstoupí na pracovní trh,“ uvedl Francis Kiss, ředitel společnosti Danone pro střední a východní Evropu.

Zásadní vliv na nerovné odměňování má pak samozřejmě rodičovství. Zatímco narozením dítěte příjem mužů zůstává stabilní, u žen dramaticky klesá. „Průměrný rozdíl v příjmu matky a otce se pohybuje okolo 30 %,“ upozornil Francis Kiss. Řešením podle něj může být praxe právě z Danone, kde je matkám poskytována plná mzda během prvních 18 týdnů mateřské dovolené a mzda se navyšuje i během rodičovské.

Flexinovela zákoníku práce může být vítaným impulsem

Významný posun by v této problematice nicméně mohla být i novela zákoníku práce, která od 1. června 2025 zakazuje zaměstnavatelům omezovat zaměstnance v tom, aby sdíleli informace o výši své mzdy. „Sdílení informací mezi zaměstnanci pomáhá odhalovat skryté nerovnosti a nutí firmy k větší férovosti,“ myslí si Adéla Krbcová, ředitelka společnosti Peterka & Partners v České republice. Od roku 2026 zároveň vstoupí v platnost evropská směrnice o transparentním odměňování, která zavede povinnost pravidelného reportingu gender pay gapu pro firmy nad 150 zaměstnanců.

Začíná se konečně ukazovat, že rovné odměňování je klíčovou podmínkou pro udržitelné podnikání. „Celých 40 % gender pay gapu v České republice nemá žádnou vysvětlitelnou vnější příčinu. Důvodem je pouze diskriminace či nevědomé předsudky. O to víc je tedy třeba, aby firmy jednaly,“ upozornil předseda Francouzsko-české obchodní komory Roland Bourgeois.