Struktura mezd zaměstnanců v Libereckém kraji v roce 2024 dosáhla částky 44 872 Kč

Podle výsledků Strukturálního šetření mezd zaměstnanců dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji v roce 2024 částky 44 872 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem se mzda absolutně zvýšila o 2 843 Kč, relativně o 6,8 %. Mzda mužů meziročně rostla dynamičtěji, zvýšila se o 3 811 Kč (8,3 %) na 49 491 Kč. Mzda žen se zvýšila o 2 178 Kč a 5,7 % na 40 167 Kč. Uvedená hodnota se o 9 324 Kč pohybovala pod mzdou mužů, v relativním vyjádření tak představovala 81,2 % jejich mzdy.

Struktura mzdy se dlouhodobě nemění – také v roce 2024 z 67,3 % (meziročně +0,2 p. b.) převažovala základní složka, prémie a odměny tvořily 14,6 % (meziročně -0,8 p. b.), náhrady mzdy 11,4 % (meziročně +0,2 p. b.) a zbývajících 6,7 % představovaly příplatky za práci přesčas, ostatní příplatky a odměny za pohotovost (meziročně +0,4 p. b.).

Tradičně nejvyšší průměrné mzdy z pohledu hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali v Libereckém kraji v roce 2024 řídící pracovníci, a to 97 448 Kč (meziročně +7 727 Kč, +8,6 %). Na druhé straně mzdového žebříčku se umístili pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s průměrným výdělkem 27 593 Kč (+742 Kč, +2,8 %). Rozdíl mezi těmito třídami dosáhl částky 69 855 Kč. Průměrná mzda specialistů dosáhla 62 787 Kč (meziročně +4 228 Kč, +7,2 %), technických a odborných pracovníků 50 966 Kč (+4 192 Kč, +9,0 %). Řemeslníci a opraváři v průměru měsíčně pobírali 42 600 Kč (+3 572 Kč, +9,2 %), pracovníci obsluhy strojů a zařízení a montéři 38 394 Kč (+2 143 Kč, +5,9 %), úředníci 35 566 Kč (+2 041 Kč, +6,1 %) a pracovníci ve službách a prodeji 34 072 Kč (+2 150 Kč, +6,7 %). Mzda kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství v průměru dosáhla 36 496 Kč, jejich meziroční srovnání není možné, protože její hodnota nebyla v loňském roce publikována.

Meziročně si ve mzdové sféře polepšili zaměstnanci ve všech krajích – nejvyšší absolutní i relativní přírůstek vykázalo hlavní město Praha (+4 747 Kč, +8,3 %). S nejnižší intenzitou se průměrná mzda zvýšila v Jihočeském kraji (+1 665 Kč, +4,0 %). Muži si absolutně nejvíce polepšili v hlavním městě Praze (+5 313 Kč), relativně vedle hlavního města Prahy, také v našem regionu (shodně +8,3 %). Nárůst jejich mzdy byl nejnižší v Karlovarském kraji (+1 814 Kč, tj. +4,3 %). Absolutní přírůstek v případě žen se pohyboval v intervalu od 1 503 Kč v Kraji Vysočina do 4 101 Kč v hlavním městě Praze, relativní v intervalu od +3,9 % opět v Kraji Vysočina do +8,2 % v hlavním městě Praze.

Pomyslné první místo mezikrajského žebříčku s výrazným odstupem od ostatních krajů s celkovou mzdou ve výši 62 022 Kč, mzdou mužů ve výši 69 199 Kč a žen ve výši 54 112 Kč obsadilo hlavní město Praha. Nejnižší celkový výdělek a výdělek mužů vykázal Karlovarský kraj (41 597 Kč, resp. 43 614 Kč), v případě žen byla nejnižší mzda vyplácena ve Zlínském kraji (38 807 Kč). Celková mzda a mzda žen vykázaná v Libereckém kraji byla 7. nejvyšší, mzda mužů pak 6. nejvyšší. Největší rozdíl mezi mzdou mužů a žen byl vykázán v hlavním městě Praze (15 087 Kč) a mzda žen v tomto regionu představovala 78,2 % mzdy mužů. Nejvíce se průměrná mzda žen přiblížila mzdě mužů v Karlovarském kraji (rozdíl 4 247 Kč, podíl 90,3 %).

V rámci strukturálního šetření mezd je zjišťován také mzdový medián, který charakterizuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení a vypovídá tak lépe o skutečné mzdové úrovni. Medián mzdy v Libereckém kraji v roce 2024 dosáhl 40 156 Kč, tj. o 2 060 Kč a 5,4 % více než v roce 2023. V případě mužů činil 43 879 Kč (+2 792 Kč, +6,8 %), v případě žen 36 591 Kč (+1 398 Kč, +4,0 %) a tato úroveň představovala 83,4 % mediánu mužů (meziročně -2,3 p. b.).

Mezi kraji České republiky se mzdový medián pohyboval od 37 217 Kč v Karlovarském kraji do 49 775 Kč v hlavním městě Praze. Nejvyšší absolutní i relativní meziroční přírůstek zaznamenal tento ukazatel v hlavním městě Praze (+3 346 Kč, +7,2 %). Hlavnímu městu Praze patřilo prvenství také v případě mediánu mužů a žen (54 315 Kč, resp. 46 124 Kč). Nejnižší mzdový medián byl v případě mužů vykázán v Karlovarském kraji (39 215 Kč), v případě žen ve Zlínském kraji (35 109 Kč). Liberecký kraj z pohledu celkového mediánu obsadil 7. nejnižší příčku, medián mzdy mužů byl 5. nejvyšší a medián mzdy žen naopak 5. nejnižší. Nejvíce se medián žen přiblížil mediánu mužů v Karlovarském kraji (90,4 %, tj. -3 776 Kč), nejméně ve Zlínském kraji (80,4 %, tj. -8 574 Kč).

Průměrná hrubá měsíční mzda vykázaná v Libereckém kraji v roce 2024 převyšovala medián mezd o 4 716 Kč, jeho podíl na průměrné mzdě představoval 89,5 %. Větší diference byla vykázána mezi průměrem a mediánem mzdy mužů (+5 612 Kč) než žen (+3 576 Kč). Největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd celkem a také v případě obou pohlaví byl v rámci mezikrajského srovnání vykázán v hlavním městě Praze (celkem +12 247 Kč, u mužů +14 884 Kč, u žen +7 988 Kč). Nejmenší rozdíl byl pak mezi celkovými hodnotami a hodnotami za ženy zjištěn v Kraji Vysočina (+4 198 Kč, resp. +3 059 Kč), v případě mužů v Karlovarském kraji (+4 399 Kč).

Poznámka:

Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk).

Protože objem zjišťovaných informací v ISPV je rozsáhlý a šetření je pracné a nákladné, zejména pro menší podniky, provádí se jen u vzorku jednotek vybraných v zásadě náhodně na základě Registru ekonomických subjektů. Pro shromáždění údajů je využíváno elektronického sběru přímo z podnikových databází.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Další informace naleznete v publikaci Struktura mezd zaměstnanců – 2024
https://csu.gov.cz/produkty/struktura-mezd-zamestnancu-2024

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz

• Struktura mezd zaměstnanců v Libereckém kraji v roce 2024 (celá aktualita v pdf)