Inflace poblíž cíle Fedu – bude banka snižovat sazby dříve?

V uplynulém týdnu byla zveřejněna důležitá data PCE indexu v USA, která dopadla poměrně pozitivně. Roční inflace ve Spojených státech, měřená změnou indexu cen výdajů na osobní spotřebu (PCE Price Index), v dubnu klesla na 2,1 % z březnových 2,3 %. Tento výsledek byl mírně pod očekáváním trhu, které činilo 2,2 %. Jádrový index PCE, který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, ve stejném období vzrostl o 2,5 %, což představuje pokles oproti 2,7 % v březnu a odpovídá odhadům analytiků.

V praxi to znamená jediné: cíl Fedu (Federální rezervní systém USA) ve výši 2 % se nezdá být nedosažitelný. Je prakticky na dohled a mohl by vytvořit určitý prostor pro snižování úrokových sazeb.

Jak víme z květnového zápisu z posledního zasedání Fedu, představitelé banky vyhodnotili oznámené zvýšení cel Donalda Trumpa jako výrazně větší a rozsáhlejší, než se původně očekávalo. Uvedli také, že současné ekonomické prostředí je obtížně predikovatelné a plné rizik. Tento vývoj přímo ovlivňuje další směřování měnové politiky banky.

V rámci diskuse členů FOMC (Federal Open Market Committee – výbor, který rozhoduje o nastavení sazeb) panovala shoda, že vzhledem k solidnímu růstu ekonomiky, silnému trhu práce a mírně restriktivnímu nastavení měnové politiky je Fed v dobré pozici zůstat trpělivý a vyčkat na jasnější signály z reálné ekonomiky a vývoje inflace. Klíčová úroková sazba nyní dosahuje pro ekonomiku vysoce restriktivních 4,25–4,50 %. Poslední tři zasedání proběhla beze změny. Současná úroveň sazeb je jedna z nejvyšších od roku 2007; výrazně výše byly naposledy pouze v roce 2000, před splasknutím dot-com bubliny.

Prostor pro snižování sazeb tu tedy existuje, rizikem však zůstává výrazně proinflační fiskální politika USA. Daňové škrty Donalda Trumpa z jeho prvního prezidentského období, známé jako Tax Cuts and Jobs Act (TCJA) z roku 2017, představují největší daňovou reformu v USA za poslední dekády. Nyní – v roce 2025 – se znovu dostávají do popředí politických debat, protože mnohá klíčová ustanovení mají vypršet na konci roku 2025.

Pokud by byla tato ustanovení prodloužena, očekává se další snížení daňových příjmů a růst rozpočtového deficitu. Například Tax Foundation odhaduje, že prodloužení TCJA by mohlo vést ke snížení federálních příjmů o 4,5 bilionu USD během následujících deseti let.

Fed tak pravděpodobně zůstane opatrný. Úrokové sazby by mohl začít snižovat jen mírně, neboť bude chtít tlumit velmi expanzivní fiskální politiku Spojených států, která i letos dosahuje přibližně 6 % v poměru k HDP. A to navzdory skutečnosti, že Fed de facto již dosáhl svého inflačního cíle ve výši 2 %.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital