Detailní a zpřesněná statistika o výkonu české ekonomiky za letošní první čtvrtletí přinesla pozitivní překvapení, když původně reportovaný předběžný údaj o růstu HDP byl revidován nahoru

Dle zpřesněných údajů rostla v 1. čtvrtletí česká ekonomika tempem 0,8 % mezikvartálně a 2,2 % meziročně, když předběžný údaj, zveřejněný koncem dubna, hlásil růst o 0,5 % mezikvartálně a 2,0 % meziročně.

Potvrzen byl celoroční růst ekonomiky za rok 2024 na úrovni 1,0 %.

Ve světle čerstvých údajů o výkonu české ekonomiky za letošní 1. čtvrtletí zvyšujeme odhad růstu HDP pro celý letošní rok na úroveň 2,1 %.

Růst HDP za letošní 1. čtvrtletí byl sice přepsán nahoru, jeho struktura ale nezavdává k inflačním obavám, neboť tempo růstu spotřeby domácností se zmírnilo, nicméně spotřeba má ve výhledu do dalších čtvrtletí nakročeno k pokračujícímu růstu.

ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem května, očekávala pro letošní 1. čtvrtletí růst HDP tempem 0,6 % mezikvartálně a 2,1 % meziročně, skutečně vykázaný růst tak překonal prognózu centrální banky o 0,1 až 0,2 procentního bodu.

Meziroční růst spotřeby domácností, jenž v 1. čtvrtletí činil 2,5 %, však za očekáváním centrální banky zaostal, neboť prognóza ČNB počítala s růstem spotřeby na úrovni 3,2 %.

Jinými slovy: růst HDP by v letošním úvodním čtvrtletí silnější, než co předpokládala ČNB, avšak struktura HDP, zejména slabší než očekávaný růst spotřeby domácností, by neměla vést k obavám z růstu inflačních tlaků.

ČNB dle našeho názoru dále sníží úrokové sazby, nicméně bude již velmi opatrná: pro červnové zasedání čekáme stabilitu repo sazby na její stávající úrovni 3,50 % a snížení úroků čekáme na srpnovém zasedání, kdy by repo sazba měla dosáhnout úrovně 3,25 % a na této úrovni by se následně mohla stabilizovat.

Mezikvartální růst HDP na úrovni 0,8 % byl v letošním 1. čtvrtletí tažen především čistými exporty, hrubou tvorbou fixního kapitálu (tj. investičními výdaji), pokračujícím obnovováním stavu zásob a mírný příspěvek k meziročnímu růstu HDP přišel také ze strany spotřeby domácností.

Negativní vliv na mezikvartální výkon české ekonomiky měla slabší spotřeba vlády.

Na straně tvorby HDP byl v letošním 1. čtvrtletí vykázán mezikvartální růst hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví, zemědělství a ve většině odvětví služeb; růst vykázal také průmysl, v případě zpracovatelského průmyslu ale hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně klesla.

V meziročním vyjádření byly významnými tahouny růstu české ekonomiky v letošním 1. čtvrtletí změna stavu zásob a spotřeba domácností, příznivý příspěvek přišel také od spotřeby vlády.

Zahraniční obchod (čisté exporty) a investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) měly na meziroční výkon HDP v letošním úvodním čtvrtletí negativní vliv.

Na straně tvorby HDP vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně napříč všemi sektory, tedy ve službách, v průmyslu (včetně zpracovatelského průmyslu), ve stavebnictví i zemědělství.

Za rok 2024 zpřesněná data potvrdila růst HDP na úrovni 1,0 %, hlavním tahounem růstu české ekonomiky byla v loňském roce spotřeba domácností a vlády a čisté exporty, zatímco vliv změny zásob byl výrazně negativní a pokles vykázala také hrubá tvorba fixního kapitálu.

Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky mírně nad 2 %, naše aktuální prognóza činí 2,1 %.

Tahounem růstu české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností, pokračující obnova stavu zásob a oživení investičních výdajů.

Spotřeba domácností bude profitovat z pokračujícího příznivé mixu v podobě solidního růstu průměrné nominální mzdy a relativně nízké inflace v české ekonomice.

Investiční výdaje by měly být taženy spolufinancováním z fondů EU.

Brzdou budou cla vyhlašovaná (a často upravovaná) ze strany Spojených států: představují brzdu pro exporty z české ekonomiky, zprostředkovaně jde ale také o riziko pro vývoj investičních výdajů firem a pro spotřebu domácností.

V případě postupného odeznění hrozby celních bariér by se letošní růst HDP České republiky mohl přiblížit k úrovni 2,5 % (mohl by činit zhruba 2,3 % či 2,4 %).

Směrem k silnějšímu růstu by českou ekonomiku mohl vést přechod Evropy a v prvé řadě Německa k vyšším výdajům na obranu a infrastrukturu, i když u tohoto faktoru čekáme viditelnější vliv spíše až v roce 2026.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.