.png)
Nejnovější průzkum Eurobarometr, který byl dnes zveřejněn, ukazuje nejvyšší úroveň důvěry v Evropskou unii za 18 let a historicky nejvyšší podporu eura. V současném geopolitickém kontextu by Evropané rovněž uvítali silnější a asertivnější EU na základě společné obranné a bezpečnostní politiky, přičemž hodnotou, která EU ztělesňuje nejlépe, je i nadále mír.
Nejvyšší důvěra v EU za posledních 18 let
Unii důvěřuje 52 % Evropanů, což je nejlepší výsledek od roku 2007. Míra důvěry je nejvyšší u mladých lidí ve věku 15–24 let (59 %). Evropské komisi důvěřuje 52 % Evropanů, což je další rekord za posledních 18 let. I zde je důvěra obzvláště vysoká mezi mládeží (57 %). 36 % Evropanů zároveň uvádí, že důvěřují své vládě, 37 % pak důvěřuje svému národnímu parlamentu.
Tři čtvrtiny respondentů (75 %) – nejvíce za více než dvě desetiletí – uvádějí, že se cítí být občany EU.
Kromě toho více než šest z deseti občanů EU (62 %) vidí budoucnost EU optimisticky.
Euro se těší silné podpoře Evropanů
Průzkum Eurobarometr zaznamenal historicky nejvyšší podporu společné měny, a to jak v celé EU (74 %), tak v eurozóně (83 %). Pokud jde o vnímání stavu evropské ekonomiky, podle 44 % Evropanů je dobrý, naopak 48 % ho považuje za špatný. Velká část občanů (43 %) se nadále domnívá, že evropská hospodářská situace zůstane v příštích 12 měsících stabilní.
Evropané chtějí silnější a asertivnější EU
Téměř sedm z deseti respondentů (69 %) považuje Evropskou unii za prostor stability v neklidném světě.
Bezmála devět z deseti Evropanů (88 %) souhlasí s tím, že mezi zeměmi a regiony světa by se měla posílit spolupráce založená na pravidlech. Více než čtyři z pěti občanů EU (86 %) souhlasí s tím, že rostoucí celní sazby škodí světovému hospodářství. Pokud však jiné země své sazby na dovoz z EU zvýší, 80 % respondentů souhlasí s tím, že EU by měla reagovat zavedením cel na obranu svých zájmů.
Více než osm z deseti (81 %) respondentů podporuje společnou obrannou a bezpečnostní politiku mezi členskými státy, což je nejvyšší výsledek od roku 2004. Zároveň 78 % je znepokojeno, pokud jde o obranu a bezpečnost EU v příštích pěti letech.
Co se týče priorit rozpočtu EU, evropští občané by si přáli, aby byly příslušné prostředky vynakládány na obranu a bezpečnost (43 %), zaměstnanost, sociální věci a veřejné zdraví (42 %) a vzdělávání, odbornou přípravu, mládež, kulturu a média (34 %). Bezpečnost a obrana (40 %) zaujala rovněž první místo mezi oblastmi, které by podle občanů měly profitovat ze zvýšeného financování EU. Následuje transformace energetiky a cenově dostupná energie (32 %).
Ve střednědobém horizontu by EU měla podle Evropanů přijímat opatření v oblasti bezpečnosti a obrany (39 %), hospodářství (29 %), migrace (24 %) a klimatu a životní prostředí (24 %). Zároveň si 44 % evropských občanů myslí, že v krátkodobém horizontu bude mít největší pozitivní dopad na jejich život zajištění míru a stability, následuje zajištění dodávek potravin, zdraví, průmyslová výroba v EU (27 %) a vytváření více pracovních příležitostí (26 %).
Mír (41 %, +2 procentní body) zůstává hodnotou, která nejlépe ztělesňuje EU, následuje demokracie (33 %, –2 procentní body) a dodržování zásad právního státu, demokracie a základních práv (28 %, nová položka).
Pokračující stabilní podpora reakce EU na válku na Ukrajině
S ohledem na ruskou válečnou agresi vůči Ukrajině souhlasí 80 % evropských respondentů s přijímáním lidí prchajících před válkou do EU a více než tři čtvrtiny Evropanů (76 %) se pozitivně staví k poskytování finanční a humanitární podpory Ukrajině. 72 % občanů EU podporuje hospodářské sankce vůči ruské vládě, společnostem a jednotlivcům, 60 % pak schvaluje udělení statusu kandidátské země Ukrajině a 59 % souhlasí s tím, aby EU financovala nákup a dodávky vojenského vybavení pro Ukrajinu.
Ruská invaze na Ukrajinu je i nadále považována za nejdůležitější otázku na úrovni EU (27 %) z 15 témat. Následuje mezinárodní situace (24 %) a bezpečnost a obrana (20 %). 77 % evropských respondentů souhlasí s tím, že ruská invaze na Ukrajinu představuje hrozbu pro bezpečnost EU.
Souvislosti
Standardní průzkum Eurobarometr 103 (jaro 2025) byl proveden ve dnech 26. března až 22. dubna 2025 ve všech 27 členských státech EU. Celkem bylo osobně dotázáno 26 368 občanů EU. Rozhovory byly provedeny také v devíti kandidátských a potenciálních kandidátských zemích (ve všech kromě Ukrajiny) a ve Spojeném království.
Další informace
RSS
Přebírání zpráv
