Představenstvo ČEZ si za rok 2024 přišlo na rekordní odměny, když splnilo cíle na více než 100 procent

Představenstvo společnosti ČEZ se ani letos nepokouší říci si o tantiémy, když zveřejněná pozvánka na valnou hromadu svolanou na 23. června daný bod opět nezmiňuje. Děje se tak již několik let v řadě poté, co naposledy v roce 2018 představenstvem navrhované tantiémy byly ze strany akcionářů zamítnuty. Představenstvo však nemusí smutnit, když za loňský rok si přišlo na vůbec historicky nejvyšší odměny. Pokud tedy pomineme v minulosti získávané výnosy z prodaných akcií z akciového motivačního programu. Své loni sehrála vlastně prvně vyplacená složka dlouhodobé odměny, nahrazující právě často kritizovaný akciový motivační program zrušený v roce 2019.

Odměňování vedení polostátní energetické společnosti je každopádně detailně navázáno na stanovená výkonnostní kritéria a strategické cíle. Systém, vytvořený ve spolupráci s poradenskou společností Korn Ferry, odráží nejen finanční výsledky firmy, ale i naplňování ESG závazků a dlouhodobé strategické priority. Každý člen představenstva má stanoveny individuální úkoly s různorodou vahou. Hlavním společným ukazatelem je pak výše vytvořeného upraveného zisku EBITDA, který byl splněn na 110,5 %. Vlastně obdobně jako bývávalo zvykem za komunismu plnit plán na více než 100 %, všech sedm členů představenstva svůj plán loni také více než naplnilo. Nejvýrazněji na 104,5 % místopředseda představenstva Pavel Cyrani.

^{Zdroj: ČEZ}

Vedle pevné složky platu si tak členové představenstva přišli v plné výši na variabilní složku odměny. Nejvyšší celkový hrubý příjem již 54,9 mil. korun měl logicky opět generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. Meziročně si polepšil o téměř 20 mil. korun. Pavel Cyrani si polepšil o zhruba 9 mil. korun na 30,3 mil. korun. Téměř podobně pak finanční ředitel Martin Novák, který získal 29 mil. korun. O 7,5 mil. korun na 22,1 mil. korun si polepšil Tomáš Pleskač. Michaela Chaloupková a Bohdan Zronek vydělali každý téměř 20 mil. korun, tedy o zhruba 5 mil. korun více.

Pokud se ještě započítá také 2,6 mil. korun pro bývalého člena představenstva Ladislava Štěpánka, představenstvo si za rok 2024 přišlo v souhrnu již na více než 196 mil. korun. O rok dříve to bylo zhruba 135 mil. korun. Pohyblivá (variabilní) složka u všech členů představenstva tvořila nadpoloviční část. Nejvíce 73,8 % u šéfa Daniela Beneše.

Vedle toho členové představenstva ČEZ opět získali i příjmy z dceřiných společností, kde „sedí“ v orgánech. Nejštědřejší byly Severočeské doly, které vedle odměn za členství v dozorčí radě vyplatily i tantiémy. Daniel Beneš tak od společnosti celkově získal 3,7 mil. korun, Jan Kalina 2,85 mil. korun.

Odměňování dozorčí rady

Meziročně si ve většině případů finančně polepšili také členové dozorčí rady. Díky i benefitům, v podobě například kapitálového životního pojištění či osobního automobilu, celková roční odměna u každého překročila 1,1 mil. korun. Výjimkou byl pouze místopředseda Roman Binder, který coby státní zaměstnanec byl limitován zákonem, resp. jeho příjem činil 428 tis. korun. Každopádně nejvíce přes 1,9 mil. korun získal František Novotný. Loni na valné hromadě zvolený Martin Půta, nepravomocně odsouzený v dlouholeté korupční kauze (více zde), si přišel celkově na téměř 1,2 mil. korun. Přestože byl ve funkci zhruba jen půl roku, získal totiž benefity v objemu 762 tis. korun, tedy v podobné výši jako jiní „celoroční“ členové dozorčí rady.

Provozní zisk má v dlouhodobém výhledu oproti loňsku klesnout zhruba o čtvrtinu

Za necelý měsíc bude valná hromada vedle právě schválení zprávy o odměňování managementu za loňský rok projednávat nejprve příslušné informace o byznysu společnosti. Daniel Beneš by tak měl akcionáře seznámit nejen s vývojem za uplynulý rok, ale rovněž výhledem. Dokumenty pro valnou hromadu již příslušnou zprávu obsahují, investoři tak mají k dispozici i nejčerstvější výhled společnosti.

Zmínit lze dlouhodobý program firmy „VIZE 2030“, který nadále oproti například loňskému roku indikuje pokles provozního zisku EBITDA. V roce 2030 je firma zmiňuje ve výši 90-100 mld. korun, zatímco loni dosáhl 137,5 mld. korun. Stejný výhled zisku ČEZ zveřejnil již v investorské prezentaci v březnu, loni v září či listopadu přitom uváděl hodnotu 80-90 mld. korun. Navýšení souvisí primárně s optimističtějším predikovaným vývojem cen elektřiny, které ČEZ vzhledem k příslušným forwardovým cenám zmiňuje na úrovni 78 EUR/MWh.

Dosažení stanovených cílů VIZE 2030, tedy například rozšíření výrobních zdrojů, má každopádně oproti minulosti vyžadovat zdvojnásobení investic. V letech 2025-2030 mají v souhrnu dosáhnout 427 mld. korun. Dále se tak má zvýšit zadlužení společnosti. Zatímco v roce 2023 ukazatel Čistý dluh/EBITDA dosáhl poměru 1,2, letos je odhadován na 1,9-2,3. V roce 2030 má pak činit 3-3,5 násobek.

Přestože ve srovnání s loňskem má v roce 2030 instalovaný výkon zdrojů ČEZ dosahovat o GW více, resp. 13,1 GW, uhlí má mít minoritní podíl. Výroba z něj má tvořit 9 % výroby skupiny oproti současným 30 %.