Světu hrozí finanční Armageddon, varuje matka Komerční banky

Francouzská banka Société Générále temně varuje. Podle jejího globálního stratéga Alberta Edwardse hrozí globálnímu finančnímu trhu doslova „Armageddon“. Zkázu může podle experta matky tuzemské Komerční banky způsobit zdražení dosud levného japonského financování amerického dluhu i amerických akcií.

Vskutku, výnos dlouhodobých japonských dluhopisů strmě stoupá. Například výnos třicetiletých dluhopisů japonské vlády včera uzavřel na hladině 3,14 procenta, nejvýše minimálně od 90. let minulého století. Pro srovnání, průměrný výnos těchto dluhopisů činil v letech 2010 až 2019 pouze 1,32 procenta. Průměrný výnos let 2015 až 2019 byl dokonce jen 0,78 procenta. Nyní je tedy výnos zhruba čtyřikrát vyšší než průměrně v druhé polovině minulého desetiletí. To už je razantní změna. Na rekordu je také výnos čtyřicetiletých japonských dluhopisů.

Japonsko přitom představuje vůbec největšího zahraničního věřitele Spojených států. Japonské finanční instituce ve velkém nakupují americké vládní dluhopisy. Země vycházejícího slunce se navíc od splasknutí tamní realitní a akciové bubliny na přelomu 80. a 90. let minulého století potýkala s vleklou, desetiletí trvající ekonomickou stagnací, doprovázenou silnými deflačními tlaky. Právě tyto tlaky – k nimž zásadně přispěla nepříznivá demografická situace a povážlivé stárnutí japonské populace – fundamentálně zapříčinily pokles výnosu dluhopisů na zmíněná minima druhé poloviny minulé dekády.

Očekávání jen velmi nízké inflace, ba dokonce deflace přiměla japonskou centrální banku během 90. let snížit základní úrokovou sazbu postupně ze šesti procent na nulu a roku 2001 pak průkopnicky zahájit režim kvantitativního uvolňování. Ten se do jiných ekonomik, včetně USA a eurozóny, rozšířil až v důsledku globální finanční krize let 2008 až 2009.

Výsledné dlouhodobě nízké japonské úrokové sazby daly vzniknout fenoménu takzvaných „carry obchodů“ financovaných právě v nízko úročené japonské měně, jenu. Tyto mezinárodně vyhledávané obchody spočívají v tom, že investoři z celého světa si půjčují v japonském jenu – za nízký úrok –, aby následně za japonskou měnu nakoupili americký dolar, který pak „zaparkují“ v dluhopisech americké vlády. Lákavost obchodu tkví v rozdílu ve výnosu amerických dluhopisů, který dostatečně převyšuje náklady jejich financování v japonské měně. Jde vlastně o poměrně málo rizikový „strojek na peníze“, jehož výnosnost samozřejmě stoupá a objemem zapojených finančních prostředků.

Jenže popsaný růst výnosů japonských dluhopisů na rekordní úroveň řady uplynulých desetiletí signalizuje vážně ohrožení jenových „carry obchodů“. Jejich atraktivita může fatálně padnout, neboť rozdíl ve výnosu amerických dluhopisů a nákladů jejich jenového financování už nemusí být tak atraktivní jako doposud.

Japonská centrální banka letos v lednu zvýšila svoji základní úrokovou sazbu na 0,5 procenta, kde byla naposledy v říjnu 2008, než se v Japonsku projevila zmíněná globální finanční krize. Nárůst základní úrokové sazby ze záporné úrovně -0,1 procenta, kterou vykazovala ještě loni v únoru, až právě na 0,5 procenta, znamená zásadní obrat japonské měnové politiky. Představuje zásadní známku zdražování jenového financování a zároveň – kvůli souvisejícím vyšším výnosům – růstu atraktivity investování „doma v Japonsku“.

Japonci, největší zahraniční věřitelé USA, se tak mohou masivně přesouvat na rodnou hroudu. Zbavovat se amerických dluhopisů a za získané prostředky nakupovat ty japonské. Nepříznivý dopad na americké dluhopisy by ruku v ruce s tím byl umocněn poklesem mezinárodní atraktivity popsaných „carry obchodů“.

Výsledkem tak může být právě onen „Armageddon“, spočívající v prudkém oslabení globální poptávky po amerických dluhopisech. Propad jejich ceny by znamenal znatelný růst jejich výnosů. Ten by prodražil nejen obsluhu dluhu americké vlády, ale – protože výnos vládního dluhopisu obecně představuje referenční úrokovou sazbu – celkový nárůst nákladů financování. Tedy i financování investic do akcií.

Hrozí tedy výrazný pokles poptávky jak po amerických dluhopisech, tak amerických akciích.

Navíc, s růstem nákladů obsluhy dluhu americké vlády bude třeba ještě hlubšího rozpočtového deficitu USA. Spojené státy se tak mohou ocitnout v bludném kruhu, kdy po vyschnutí levného japonského financování budou muset vydávat více a více dluhopisů, aby pokryly rostoucí deficit. To nejen dále bude šponovat výnos amerických dluhopisů a zvedat náklady obsluhy dluhu USA, ale také zesilovat inflační očekávání a inflaci. Protože čím výraznější deficitní financování je, tím silnější bývají také právě inflační tlaky. Rostoucí inflace a inflační očekávání přitom nahlodává (vyhlíženou) ziskovost firem a podniků, což může jen dále ochromit zájem o americké akcie.

To vše v době, kdy americký prezident Donald Trump Kongresem protlačuje balík daňových škrtů. Ten by již tak neutěšený stav amerických veřejných financí zásadně zhoršoval, i pokud by levné japonské financování amerického dluhu nebylo v sebemenším ohrožení….

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank