Hospodářská aktivita se v eurozóně v květnu ochladila, negativní impuls přišel skrze nečekaný pokles ve službách

Květnový PMI průzkum signalizuje nečekané ochlazení ekonomiky eurozóny, na němž se podpisuje situace jak v průmyslu, tak ve službách.

Kompozitní PMI indikátor v květnu dle předběžných výsledků průzkumu klesl z 50,4 na 49,5 bodu, což představuje šestiměsíční minimum a ekonomický pokles.

V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Pokulhávání ekonomiky eurozóny je nepříznivou zprávou i pro ekonomiky středoevropské ekonomiky, pro něž je eurozóna klíčovým obchodním partnerem, nicméně v případě května platí konstatování, že exportně exponovaný zpracovatelský průmysl až tak velkou brzdu nepředstavuje.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v květnu dle předběžných výsledků klesl z dubnových 50,4 bodů na úroveň 49,5, což představuje nejslabší úroveň od loňského listopadu.

Finanční trh očekával nárůst kompozitního PMI indikátoru na úroveň 50,6, nepříznivě ale zaúřadoval nečekaný pokles aktivity v sektoru služeb.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a kompozitní PMI indikátor pro eurozónu byl nad hraniční úrovní padesáti bodů v prvních čtyřech měsících letošního roku.

Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v květnu vzrostl z úrovně 49,0 na 49,4, což představuje nejvyšší úroveň od srpna 2022 (tržní odhad počítal s růstem tohoto indikátoru na úroveň 49,2).

PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále klesá: pod úrovni padesáti bodů se PMI indikátor pro zpracovatelským průmysl eurozóny drží nepřetržitě od července 2022.

Tempo poklesu aktivity ve zpracovatelském sektoru se však od počátku letošního roku zmírňuje a relativně dobré zprávy ohledně situace ve zpracovatelském průmyslu eurozóny přinesla i struktura květnového průzkumu.

PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu stagnoval na úrovni 51,5, jež představuje více než tříleté maximum a výroba tak dle průzkumu v květnu pokračovala v růstu.

V případě nových objednávek ve zpracovatelském průmyslu hlásí květnový průzkum stabilizaci a byla tak ukončena tři roky trvající série jejich poklesu.

Průzkum pro zpracovatelský průmysl hlásí jak pokles jak nákladů, tak prodejních cen a vývoj v tomto sektoru ekonomiky tak pomáhá tlumit inflaci v eurozóně jako celku.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v květnu klesl z 50,1 bodů na úroveň 48,9: na své šestnáctiměsíční minimum (trh očekával nárůst indikátoru na úrovneň 50,5).

Sektor služeb hlásí zrychlení poklesu nových objednávek, což je nepříznivý signál pro vývoj v tomto sektoru i do dalších měsíců.

Úroveň celkového PMI indikátoru ve službách byla v listopadu ovlivněna relativně prudkým poklesem, jenž vykázalo Německo.

Ve službách dle průzkumu PMI v květnu zrychlil růst nákladů a zároveň pokračoval růst prodejních cen.

Inflační roli v sektoru služeb sehrávají mzdové tlaky, jejichž podíl na celkových nákladech je výraznější než ve zpracovatelském průmyslu.

Vývoj cen v sektoru služeb představuje z pohledu ECB potenciální zdroj inflačních rizik pro ekonomiku eurozóny jako celek.

Květnový průzkum PMI naznačuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně, což pro letošní rok představuje první takový signál, neboť v období leden až duben se souhrnný indikátor PMI držel na kritickou úrovní padesáti bodů.

Navzdory dění v oblasti obchodních cel byl tahounem horšího než očekávaného výsledku vývoj v sektoru služeb, kde v květnu nečekaně klesal celková aktivita a prohloubilo se tempo poklesu nových objednávek.

Zpracovatelský sektor dle průzkum setrvává v mírném poklesu, celkový obrázek včetně výroby a vývoje nových objednávek však v květnu nebyl špatný a v tomto ohledu není až tak špatný ani momentální signál pro středoevropské ekonomiky, přinejmenším ve srovnání s předchozími měsíci.

Květnový průzkum nicméně vykazuje pokles optimismu v ekonomice eurozóny, co se týká výhledu na příštích dvanáct měsíců: důvěra podnikatelů v eurozóně dle průzkumu PMI klesla na nejslabší úroveň od října 2023 s tím, jak si svou daň vybírají nejistoty ohledně výhledu situace v mezinárodním obchodu, což se týká jak průmyslu, tak služeb.

Poté, co se HDP eurozóny v letošním 1. čtvrtletí vykázal solidní růst (mezikvartálně o 0,3 %), tak průzkumy PMI naznačují, že se v letošním 2. čtvrtletí růst HDP zpomalí, respektive že výkon ekonomiky eurozóny může mezikvartálně zhruba stagnovat.

V sektoru služeb přetrvávají cenové tlaky a cenový vývoj v tomto sektoru může brzdit Evropskou centrální banku, co se týče rozsahu dalšího snižování jejích úrokových sazeb.

V úvahách centrálních bankéřů by ale měly převážit obavy ohledně ochlazujícího se výkonu ekonomiky eurozóny a ECB by proto měla na nadcházejícím zasedání 5. června dále snížit své úroky: depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu ze stávajících 2,25 %.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.