Možná jste už slyšeli o tom, že na bitcoin i jiné kryptoměny se dá zaútočit tzv. 51% útokem. Co přesně to znamená? A je to vůbec v dnešní době v případě bitcoinu možné? Kolik by to stálo a co by případný útočník vlastně získal?

Bitcoin je decentralizovaný a o jeho chod se starají tisíce a tisíce počítačů (uzlů), které společně spravují záznamy v jeho účetní knize - blockchainu. Bezpečnost bitcoinu pak zajišťuje mechanismus Proof-of-Work (PoW), ve kterém těžaři využívají svůj výpočetní výkon k ověřování transakcí a přidávání nových bloků a tím potvrzování transakcí.

Co by útok způsobil

Jedním z teoretických rizik i pro bitcoin je 51% útok – situace, kdy jedna entita získá kontrolu nad více než polovinou výpočetního výkonu sítě - anglicky hashrate. To v dnešní době znamená, že útočník by musel disponovat výpočetní silou zhruba 0,5 Zh/s, protože celkový výkon sítě už v dubnu 2025 překonal 1 Zh/S. Pro představu o jak obrovský výkon jde si představte, že Zetahash má 21 nul. 

Pokud by někdo získal 51 % výkonu sítě, mohl by blockchainem manipulovat několika způsoby: 

• Dvojité utrácení (double-spending): útočníci by mohli provést platnou transakci a poté změnit historii v blockchainu tak, aby transakce zmizela, což by jim umožnilo následně znovu utratit stejné mince.
• Blokování transakcí: mohli by zabránit potvrzování nových transakcí třeba tím, že by generovali  prázdné bloky, čímž by zastavili platby mezi uživateli.
• Cenzura sítě: útočníci by také mohli vyřazovat bloky ostatních těžařů a monopolizovat  si odměny za těžbu nových bloků.

Jak provést 51% útok

Útočníci potřebují získat dostatek výpočetního výkonu, aby mohli těžit bloky rychleji než zbytek sítě. Toho lze dosáhnout buď nákupem hardwaru, nebo ovládnutím velkých těžebních poolů. Druhá varianta je ale velmi nepravděpodobná - z historie známe situace, kdy se pool blížil k 50 % výkonu sítě a těžaři z něj dobrovolně odcházeli jinam, aby síly vyrovnali. 

Pokud by se povedlo získat 51 % výkonu sítě, mohli by útočníci vytvořit alternativní verzi blockchainu (tzv. „tajný řetězec“), kterou by udržovali oddělenou od hlavní sítě. Jakmile by jejich řetězec byl delší než původní blockchain, připojili by ho zpět k síti. Podle pravidel konsensu je totiž delší řetězec považován za platný. O té chvíle by platilo to, co chtějí útočníci.

Povedl se někdy 51 útok?

Ano, ale ne na bitcoin. Menší kryptoměny jsou vůči 51% útokům podstatně zranitelnější, protože jejich celkový výpočetní výkon je o několik řádů nižší a je tak daleko levnější je ovládnout. Pro lepší představu uveďme, že další kryptoměny za bitcoinem mají výpočetní výkon na úrovni jednotek Petahashů za sekundu (Peta znamená 15 nul). bitcoin je tak díky své velikosti a decentralizaci vůči těmto útokům mnohem odolnější.

Z praxe známe úspěšné útoky právě na tyto menší kryptoměny:

• Bitcoin Gold (2018): útok vedl k dvojitému utrácení v hodnotě 18 milionů dolarů.
• Ethereum Classic (2019–2020): opakované útoky způsobily škody v milionech dolarů.
• Vertcoin (2018): útočníci provedli dvojité utrácení v hodnotě přibližně 100 000 dolarů.

Kolik by stál 51% útok na bitcoin

Náklady na provedení 51% útoku na bitcoin odhadli výzkumníci v roce 2024 na vyšší miliardy dolarů. Celkové náklady na získání vlastního hardwaru a vybudování potřebné infrastruktury by podle nich mohly dosáhnout 5 až 20 miliard dolarů, což zahrnuje nákup více než 7 milionů ASIC minerů a související provozní výdaje. A je dost pravděpodobné, že nyní v roce 2025 by byla potřebná částka ještě vyšší.

Celá myšlenka 51% útoku na bitcoin má ale několik háčků.

1. Nikde na planetě nejde nenápadně a bez povšimnutí vybudovat nové elektrárny, kterými by útočníci těžební farmy poháněli. Ke stávajícím zdrojům nejde nenápadně připojit 7 milionů strojů.
2. Nejde ale ani nenápadně koupit 7 milionů těžebních zařízení
3. Nejde ani nenápadně vyrobit vlastní zařízení a už vůbec ne 7 milionů kusů

Ale co je nejhlavnější, případný útočník vůbec nic nezíská, protože jakmile by se útok povedl, cena bitcoinu by šla okamžitě na nulu a útočník by ovládal bezcenné mince. 

Z toho je patrné, že takový útok by za určitých okolností mohl dávat smysl jedině někomu, kdo by prostě chtěl jen zničit bitcoin. Možná nějakému státu? Ale který stát by to chtěl a proč? I ty ne úplně demokratické s bitcoinem v nějaké míře kooperují. Rusko ho těží a používá k obcházení sankcí, o Číně se spekuluje, že ho dávno nakupuje a Severní Korea ho prostřednictvím státních hackerů dokonce krade a asi hromadí. Kdo by tedy mohl mít zájem Bitcon zničit? Nikdo nás nenapadá. Na zničení bitcoinu je už pozdě. Pokud ho někdo chce zastavit, měl to zkoušet před deseti lety. Dnes už je to v podstatě nemožné.