Tradice s přidanou hodnotou: češi pomáhají kambodžanům s moderním zemědělstvím

Češi pomáhají Kambodžanům najít cestu k modernímu a udržitelnému zemědělství, které by přitom vycházelo z tradičních hodnot.

Česká firma Brainchain pomáhá v Kambodži mimo jiné se zpracováním manga. Foto: Kokopon

Kambodža je po Indii druhým největším světovým pěstitelem kešu oříšků, loni se jich tu urodilo 830 tisíc tun. Více než devadesát procent produkce ale končí v sousedním Vietnamu, kde se ořechy vytřídí, zpracují, zabalí a putují pak do světa. Vysoká poptávka sice z kešu udělala exportní hit, pro kambodžské zemědělce ale příliš udržitelnosti a stability nepřináší. Výkupní ceny surové plodiny značně kolísají a veškerá přidaná hodnota navíc zůstává v cizině. Naštěstí existuje řada projektů, které se díky zahraničnímu know-how snaží v Kambodži podpořit nejen samotné pěstování kešu, ale i jejich další zpracování, jež přináší i dodatečné zisky.

Patří k nim i projekt podpořený Českou rozvojovou agenturou (ČRA), který v družstvu Chey Sambo pomáhá ve spolupráci s kambodžským startupem Kokopon zavádět česká společnost Brainchain. V samém srdci plantáží kešu v provincii Kampong Thom, kde se pěstuje šestina kambodžské produkce těchto oříšků, chce česká IT firma pomoci zmapovat celý hodnotový řetězec prodeje sušených plodin od odběru od drobných farmářů až po doda´ni´ produktu° na trh. Kokopon, který se specializuje na fairtradové obchodování a provozuje svůj vlastní e-shop, se pak postará o odkup za spravedlivější ceny, než nabízejí velkoodběratelé.

Celý projekt se přitom soustředí na dvě plodiny: kromě kešu se Češi zajímají také o mango. „Chceme spolupracovat s vybranými zpracovatelskými centry, soustředíme se na budova´ni´ jejich konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Centra zpracovávají místní plodiny lokálně, přidaná hodnota tak zůstává v regionu a přispívá nejen k zaměstnanosti, ale i ke zkvalitnění infrastruktury venkova,“ říká Vladimír Nodzˇa´k, který má v Brainchain projekt na starosti.

Projekty Diakonie se zaměřují na větší zapojení žen do zemědělského podnikání. Foto: Lutheran Hope Cambodia

PRÁCE S DATY I TECHNIKOU

Zmapovat pěstování tradičních plodin a navrhnout, jak z farmaření dostat více užitku, si klade za cíl i tříletý projekt, který s podporou ČRA v provincii Battambang začala letos realizovat Česká zemědělská univerzita (ČZU). V regionu u hranic s Thajskem, který platí za jeden z nejúrodnějších v Kambodži, chtějí čeští experti zavést moderní a udržitelné postupy pěstování opřené o digitalizaci. „Naším cílem není zdejší pěstitele rýže nebo kasavy poučovat, co dělají špatně. Chceme respektovat tradici, zároveň místním ale ukázat, že třeba práce s daty pomůže zvyšovat úrodu a vede k racionálnějším a nižším nákladům,“ vysvětluje David Herák, proděkan Technické fakulty ČZU, který má kambodžský projekt SmartAgri na starosti.

V první fázi by měly pomocí již existující mobilní aplikace z jiného českého projektu vzniknout digitální mapy pozemků a polí, do nichž by se pak zadávala data o kvalitě půdy, srážkách nebo výnosech. Ve druhém kroku se ČZU bude podílet na vypracování případových studií, které by ukázaly, jak na jednotlivých rostlinářských farmách zlepšit hodnotové řetězce a stabilizovat výnosy. Jak věří David Herák, uplatní se tu nejen měkké dovednosti, ale i české technologie v podobě dodávek menších zemědělských strojů. Ostatně například traktory Zetor se kdysi v Kambodži licenčně montovaly. Celý projekt SmartAgri by pak mělo zastřešit školení a vzdělávání zemědělců. „Chceme se zaměřit nejen na hospodáře a výuku zemědělských oborů na Univerzitě v Battambangu, ale i na učňovské školství. V Kambodži chybí třeba opraváři zemědělských strojů, kteří by zvládali pracovat nejen s mechanikou, ale i elektronikou,“ dodává David Herák.

Žáby jsou v Kambodži vyhledávanou pochoutkou. Počítá s nimi i vzdělávací projekt Člověka v tísni, který přibližuje akvakultury studentům. Foto: Člověk v tísni

ZAMĚŘENO NA ŽENY

Na vzdělávání v zemědělství se čím dál častěji orientuje také Člověk v tísni, nezisková organizace, která má v Kambodži bohaté zkušenosti a velké renomé. V roce 2013 třeba v zemi zavedla systém včasného varování před povodněmi, který dnes dále rozvíjí tamní ministerstvo vnitra. Loni Člověk v tísni s podporou ČRA zorganizoval sérií exkurzí pro studenty na farmy, které se zabývají živočišnou výrobou a zpracováním potravin, ale také chovem ryb a žab, jež jsou v Kambodži vyhledávanou pochoutkou. Česká nezisková organizace se dlouhodobě zabývá také podporou udržitelného zemědělství, a to s ohledem na ženy, které mají na kambodžském trhu práce zhoršené možnosti zaměstnání. V rámci širšího projektu, který spolufinancuje také EU a podílí se na něm Kambodžský institut pro rozvoj venkova, získají zájemci o rozvoj podnikání příslušné technické know-how a školení, experti jim připraví podnikatelský plán a nasměrují k financování a propojení s trhem.

Člověk v tísni takto pomohl například farmářce v oblasti Tonle Sap rozšířit chov slepic a prodej vajec, v hlavním městě Phnompenhu zase i díky pomoci Čechů rozjela místní podnikatelka e-shop s lokálními potravinami. S projekty, které propojují zemědělství s pomocí skupinám znevýhodněným na trhu práce, má v Kambodži bohaté zkušenosti i Diakonie Českobratrské církve evangelické. Stejně jako Člověk v tísni má ostatně v zemi svou pobočku. V provincii Kampong Speu rozvíjí s podporou ČRA a Rozvojového programu OSN (UNDP) produkci sušeného ovoce a potravinového prášku ze zeleniny, na jehož výrobě se podílejí také hlavně ženy.

Česko samozřejmě není jedinou zemí, která v Kambodži nabízí rozvojovou spolupráci. Největším donorem v oblasti je Japonsko, velké projekty tu má Světová banka či Asijská rozvojová banka, ale třeba také Korea nebo Spojené státy, byť je financování vládní agentury USAID za Trumpovy administrativy nejisté. Velkým hráčem je v Kambodži samozřejmě také Čína, i když její investice nesplňují mezinárodní standardy rozvojové asistence. Jak vysvětluje David Herák, samotní Kambodžané se často dívají na čínské nabídky kriticky: „Evropské projekty jsou obecně důvěryhodnější a jsou také pro místní zárukou vyšší kvality.“

STIPENDISTÉ JSOU NEJLEPŠÍ REKLAMA

Podle Kamila Pikala, který je rozvojovým diplomatem české ambasády v Phnompenhu, se Česko sice s velkými hráči na poli rozvojové pomoci co do peněz měřit nemůže, nabízí ale řadu výhod. „Dokážeme si vybrat projekty, které jsou vidět a mají ohlas. Čeští realizátoři jsou co do nákladů na administraci projektů efektivnější. A lišíme se i tím, že poskytujeme granty, nikoliv půjčky. Dbáme však na to, aby bylo zajištěno spolufinancování a aby projekty prokázaly udržitelnost,“ vyjmenovává. S Davidem Herákem z České zemědělské univerzity se pak shodne na tom, že díky stovkám absolventů zejména technických oborů, kteří vystudovali v bývalém Československu, má Česko v Kambodži dobré renomé. Ostatně sám král Norodom Sihanomi je absolventem pražské AMU. Investice do lidí se tak dlouhodobě vyplácejí. I ty rozvojové. „Třetina českého rozvojového rozpočtu pro Kambodžu jde na stipendia pro studenty, kteří se rozhodnou studovat na české vysoké škole. A po návratu domů dělají naší zemi tu nejlepší reklamu,“ dodává Kamil Pikal.

BLAHOSLAV HRUŠKA