Inflace v dubnu poklesla na 1,8 %. Nezaměstnanost ale setrvala na stejné hodnotě

Nutno podotknout, že tento předběžný odhad od ČSÚ se v rámci o týden pozdějšího oficiálního zveřejnění hodnoty inflace již několik měsíců v řadě vždy potvrdil. Míra inflace tak svou hodnotou v dubnu z meziročního srovnání poklesla na 1,8 %. Což bylo o 0,9 procentního bodu méně než v březnu (2,7 %). Dubnová hodnota inflace se tím pádem nachází na nejnižší úrovni za posledních více než sedm let, tedy od března roku 2018.

Toto výrazné zpomalení spotřebitelských cen bylo v dubnu v ČR ovlivněno zejména loňskou vyšší srovnávací základnou, poměrně překvapivě nižšími cenami v oddíle potravin a nealkoholických nápojů, ale také i v důsledku pokračujícího markantního poklesu cen PHM.

V neposlední řadě rovněž i kvůli nižším cenám tabákových výrobků a alkoholu. Klesající ceny PHM se odrážejí od snižujících cen ropy na světových trzích a nižší ceny pohonných hmot pak citelněji snižují nákladovou inflaci čili inflaci dovozovou. Ropa klesá mimo jiné i v důsledku znovuobnoveného mohutnějšího navýšení konvenční těžby ropy a plynu, ze strany amerických těžařů. Těm totiž v klasické těžbě fosilních paliv dává do jisté míry “zelenou” nová americká administrativa.

Zároveň se kartel producentů ropy OPEC + v květnu shodl na navýšení těžby a následných větších dodávkách ropy na světové trhy. Tento krok bude současně na ceny ropy a potažmo následně i na ceny PHM také vyvíjet významný tlak.

Z meziměsíčního srovnání spotřebitelské ceny v dubnu poklesly o 0,1 %. Z meziměsíčního srovnání ceny zboží klesly o 0,3 % a ceny služeb naopak z meziměsíčního pohledu o 0,2 % stouply. Z meziročního srovnání pak ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 4,7 %. Hodnota inflace by se ale měla v následujících měsících znovu spíše přibližovat či dokonce opět mírně překlenout hranici dvou procent. Stále ale není nad nestabilními a v sektoru služeb i nadále poměrně vysokými cenami definitivně vyhráno.

Zároveň se dá očekávat, což ostatně bankovní rada ČNB před pár dny naznačila, že se snižováním úrokových sazeb spěchat nejspíš nebude. O tomto pravděpodobném kroku ze strany ČNB jsem minulý týden mimo jiné také i psal. Cenové hladiny zboží a služeb se tedy budou v ČR stabilizovat ještě po delší období, a to za podmínek kdy se základní úroková sazba bude pohybovat po delší dobu v rozmezí právě mezi 3 a 3,5 %.

Pokud si například připomeneme situaci ze začátku minulého roku, kdy hodnota inflace poklesla na přesná dvě procenta, tak od této doby jsme opět přesnou dvouprocentní úroveň prakticky nezaznamenali. To až do letošního dubna, kdy se cenové hladiny snížily pod dvou procentní úroveň a přiblížily se tak překvapivě k dolní hranici tolerančního pásma dvou procentního inflačního cíle.

Dubnová nezaměstnanost v ČR

Nedávno byla rovněž zveřejněna i data ohledně nezaměstnanosti v ČR. Ta dle zveřejněných dat úřadu práce ČR v dubnu činila 4,3 % a setrvala tedy na stejné úrovni jako v březnu. Z meziročního pohledu se nezaměstnanost v ČR zvýšila o 0,6 procentního bodu.

Všeobecně se ale předběžně spíše předpokládalo, že se podíl nezaměstnaných se oproti letošnímu březnu sníží. Nenastal tak ani mírný pokles, jelikož oproti každoročně tradičnímu zahájení sezonních prací, zejména ve stavebnictví, zemědělství a cestovního ruchu naopak jako protiváha zapůsobila poměrně slabá výkonnost českého průmyslu.

Nezaměstnanost za celý letošní rok by pak dle predikcí měla v průměru narůst oproti loňským 3,8 % až okolo 4,4 %. K nárůstu nezaměstnanosti v ČR může přispět hlavně riziko citelnějšího propouštění

ve výrobním sektoru v reakci na výši amerických cel. Cla by totiž mohla oslabit už tak poměrně slabou poptávku především v průmyslu. Hlavně velice viditelně u některých průmyslových zemí Evropy, včetně naší země.

Nezaměstnanost v ČR na úrovni 4,3 % je tudíž nejvyšší dubnovou hodnotou od roku 2017 čili nejvyšší za posledních osm let. Bez práce bylo v dubnu na 318 540 lidí, tedy o 3600 méně než v předchozím měsíci. Dle prognózy ČNB pak bude nezaměstnanost pokračovat v mírném růstu, když v tomto roce dosáhne 4,2 % po loňských 3,8 %. V roce 2026 se dle vyjádření ČNB nezaměstnanost zvýší o dalšího 0,2 procentního bodu. Dle ČNB by napětí na trhu práce mělo v průběhu letošního i příštího roku postupně slábnout. Mírný nárůst míry nezaměstnanosti v průběhu letošního rok bude následně tlumen pokračujícím přesunem pracovní síly z průmyslu do odvětví služeb.

Petr Špirit

Aktuálním vývojem nejen na finančních trzích se zabývá více než devět let. V rámci analytické činnosti se ve společnosti Bidli specializuje především na nemovitostní a hypoteční trh, energetiku a investice. Rovněž se věnuje i akciovým a komoditním trhům a monetární politice. Pravidelně k těmto tématům a odvětvím píše články a zpracovává analýzy, které jsou následně publikovány.

Několik delších let pak působil u jedné ze známých velkých brokerských společností. Zároveň byl u zrodu vícera ekonomických pořadů a zpravodajství.

Bidli je česká společnost, která nabízí komplexní služby v oblasti realit, financování bydlení, výstavby rodinných domů a energetických řešení, včetně fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Díky vlastní síti specialistů dokáže klientům zajistit celý proces – od hledání nemovitosti až po její vybavení a pojištění.

Vizí společnosti je zjednodušit cestu k modernímu a udržitelnému bydlení. Klienti mají přístup k poradenství v oblasti hypoték, investic i energií, a to vše pod jednou střechou. Bidli staví na transparentnosti, dostupnosti a inovacích, které lidem pomáhají žít lépe.

Více na www.bidli.cz/

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář