Vedle tradičně vysoké důvěry v bezpečnostní složky Češi aktuálně projevili silnou důvěru také v ČNB a místní

Důvěra v instituce zůstává v české společnosti relativně stabilní, aktuální data ukazují spíše na drobné výkyvy než zásadní zvraty. Nejvyšší důvěře se v dubnu těšila Česká národní banka, které projevilo důvěru 73 % veřejnosti, přičemž pozitivní hodnocení prochází napříč politickým spektrem. Podobně vysokou míru důvěry mají místní úřady a dále také bezpečnostní složky – Policie ČR a Armáda ČR – s dlouhodobě vysokou důvěrou kolem 70 %. Naopak instituce spojené s výkonem politické moci, tedy vláda a parlamentní komory, mají nízkou míru důvěry, silně polarizovanou podle stranických preferencí.

Důvěra v instituce představuje jeden z klíčových ukazatelů celkové atmosféry ve společnosti. Neodráží pouze výkon samotné instituce nebo osobní zkušenosti lidí, ale i to, jak se o těchto institucích mluví – ať už v politickém prostoru, médiích nebo mezi vlivnými osobnostmi veřejného života. Interpretace těchto dat však vyžaduje opatrnost, neboť důvěra může kolísat v reakci na neočekávané události, což může způsobit výkyvy v dlouhodobých trendech. Příkladem takové situace byly podzimní povodně v roce 2024, které ovlivnily důvěru nejen v bezpečnostní složky, ale i ve vládu a další instituce. Rok 2025 zatím nepřinesl žádnou podobně výraznou událost, a dubnová data tak nenaznačují zásadní posuny v naměřené důvěře v jednotlivé instituce. Přesto lze sledovat drobné změny v pořadí institucí na předních příčkách žebříčku, což souvisí mimo jiné s tím, že rozdíly mezi nimi jsou poměrně těsné.

„Důvěřujete následujícím institucím?“

„V dubnovém výzkumu vyjádřila česká veřejnost napříč politickým spektrem vysokou míru důvěry České národní bance — celkem 73 % dotázaných uvedlo, že jí spíše nebo určitě důvěřují. Jde o jeden z nejvyšších podílů důvěry, jaký jsme v rámci našeho dlouhodobého sledování zaznamenali. Nízká míra politické polarizace zároveň naznačuje, že ČNB je vnímána jako politicky neutrální instituce. Na tomto výsledku se pravděpodobně podílí i stabilizace ekonomické situace a postupné odeznívání inflace,“ uvedla analytička STEM Doris Borovcová. Podobně jako u ČNB tříčtvrtinová většina lidí důvěřuje místním úřadům. Tradičně vysokou míru důvěry mají také bezpečnostní složky — Policie ČR (73 %) a Armáda ČR (68 %). Přestože oproti říjnu 2024 došlo k mírnému poklesu, důvěra v tyto instituce zůstává stabilně vysoká. Dvoutřetinová většina populace má důvěru v krajské úřady a jen mírně nižší podíl lidí důvěřuje Ústavnímu soudu.

Naopak u institucí přímo spojených s výkonem politické moci — jako jsou vláda, Poslanecká sněmovna, Senát — zůstává důvěra veřejnosti i v dubnu nízká. Tyto instituce mají nízkou důvěru dlouhodobě. Důvěra v ně je navíc výrazně polarizovaná podle politických preferencí, což je do určité míry očekávatelné. Obecně platí, že vyšší důvěru v politické instituce vyjadřují voliči stran, které jsou aktuálně u moci — aktuálně tedy voliči koalice SPOLU, STAN a Pirátů. Naopak stoupenci opozičních či mimoparlamentních stran, případně nevoliči, bývají výrazně skeptičtější. Pro nevoliče je navíc častěji charakteristická nerozhodnost nebo nezájem, což se projevuje méně vyhraněnými postoji.

Z hlediska dlouhodobého vývoje důvěry v ústavní instituce nedošlo k zásadním změnám, přesto lze oproti říjnovým datům pozorovat mírný pokles, který se vyhnul pouze vládě. Důvěra ve vládu je ovšem na velmi nízké úrovni, srovnatelné s obdobím Nečasovy vlády. Poslanecká sněmovna má aktuálně důvěru 24 % obyvatel, Senát 34 %. Obě komory Parlamentu se dlouhodobě drží pod hranicí 50 %; momentálně je na tom lépe Senát, což však nebylo vždy pravidlem. „Výrazně lépe je na tom důvěra v úřad prezidenta republiky. V dubnových datech mu důvěřuje nadpoloviční většina populace a téměř polovina těch, kteří důvěru vyjádřili, tak učinila jednoznačně,“ komentuje situaci analytička STEM Doris Borovcová.

„Důvěřujete následujícím institucím?“ (určitě ano + spíše ano v %)

Důvěra v mezinárodní instituce zůstává celkově stabilní. S ohledem na aktuální mezinárodní situaci je zajímavé, že důvěra v tyto instituce výrazněji nekolísá. Jedním z možných vysvětlení je nízká míra zájmu české veřejnosti o mezinárodní politiku, kterou potvrzují i jiné výzkumy — právě tento obecnější nezájem může přispívat k relativní stabilitě v hodnocení mezinárodních institucí. Z dlouhodobého pohledu je nejstabilnější důvěra v NATO, zatímco Evropská unie čelila většímu poklesu důvěry, především v souvislosti s ekonomickou a migrační krizí.

„Důvěřujete následujícím institucím?“ (určitě ano + spíše ano v %)

Mezi nejdůvěryhodnější instituce v české společnosti se dlouhodobě řadí bezpečnostní složky. U Policie ČR a Armády ČR se míra důvěry se v posledních 10 letech stabilně pohybuje kolem 70 %. Tyto instituce si udržují vysokou důvěru u české veřejnosti. Ačkoliv je zde patrná určitá míra politické polarizace, zásadnější odlišnost v projevené důvěře najdeme hlavně u voličů pravicových liberálních stran, tedy voličů SPOLU, STAN a Pirátů, kteří projevují nadprůměrnou důvěru nejen vůči armádě, ale i vůči širšímu spektru institucí spojených s demokratickým systémem. Jejich důvěra tedy nevychází z postoje pouze k jedné instituci, ale odráží celkově pozitivní vztah ke stávajícímu společenskému uspořádání.

„Důvěřujete následujícím institucím?“ (určitě ano + spíše ano v %)

„Veřejnoprávní Česká televize, ačkoliv nejde o primárně politickou instituci, vyvolává ve společnosti poměrně silnou míru politické polarizace. Je důležité zdůraznit, že tato data byla sesbírána v dubnu, a tedy nezachycují situaci kolem květnového odvolání generálního ředitele Jana Součka. Na konci dubna vyjádřila naprostou nedůvěru k České televizi přibližně třetina populace. Ve srovnání s říjnem však nedošlo k zásadním změnám — významnější pokles důvěry pozorujeme pouze u příznivců mimoparlamentních stran, kde podíl těch, kteří vyjádřili jednoznačnou nedůvěru, vzrostl z říjnových 39 % na 46 %,“ uvedla analytička STEM Doris Borovcová. Naopak u stoupenců koalice SPOLU, STAN a Pirátů nedošlo k žádným výrazným posunům oproti podzimu 2024. Otázkou zůstává, jaká zjištění přinesou další průzkumy — zda bude nedůvěra mezi příznivci mimoparlamentních stran dál narůstat, nebo se naopak s nástupem nového generálního ředitele stabilizuje či zlepší. Stejně tak bude zajímavé sledovat vývoj důvěry mezi stoupenci SPOLU, STAN a Pirátů, kde může být reakce přesně opačná.

„Důvěřujete následujícím institucím? – Veřejnoprávní Česká televize“

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 8. – 17. dubna 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 031 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.