Obnovitelné zdroje s rizikem? Výpadek ve Španělsku jako memento

Světová ekonomika prochází energetickou transformací, jejímž cílem je výrazné snížení závislosti na uhlí a ropě a současné posílení obnovitelných zdrojů – zejména solární a větrné energie. Bohužel se ale ukazuje, že cesta do pekla může být i v tomto směru dlážděna dobrými úmysly. Důkazem je nedávný blackout ve Španělsku.

Podle analytiků předcházelo výpadku elektřiny nebezpečné kolísání frekvence v elektrické síti. Ve Španělsku se dne 28. dubna 2025 začala frekvence odchylovat od standardních 50 Hz krátce po 12:00. V 12:04 byly zaznamenány první oscilace, které do 12:19 zesílily. K dramatickému poklesu frekvence došlo ve 12:33, kdy prudce klesla pod 49,4 Hz. Frekvence pod 49 Hz je extrémně kritická – pokud klesne příliš hluboko nebo trvá pokles příliš dlouho, aktivují se ochranné mechanismy v celé soustavě: elektrárny se odpojují, spotřebiče se odstavují a dochází k tzv. automatickému rozpadu sítě (blackoutu), aby nedošlo k poškození zařízení. Právě to vedlo ke spuštění rozsáhlého výpadku. Podle analytiků může mít tento incident jednorázový dopad na HDP až 400 milionů eur, i když se odhady mohou ještě změnit s dalšími daty. Případ podtrhuje rizika nedostatečné stability elektrických soustav ve státech s vysokým podílem nestálých obnovitelných zdrojů.

Energetická transformace skutečně probíhá naplno. Podle Mezinárodní agentury pro energii přesáhly globální investice do čisté energie v roce 2024 hranici 2 bilionů USD, což je o více než 50 % více než v roce 2020 (IEA, 2024). Více než 60 % tohoto objemu směřovalo do solárních a větrných elektráren, bateriových úložišť a modernizace přenosových sítí. Nízká schopnost sítě reagovat na výkyvy, pokud chybí dostatečná stabilizační kapacita (např. setrvačné zdroje, bateriová úložiště), však může být zásadní komplikací. Jaderné elektrárny představují stabilní a bezemisní způsob výroby elektřiny, který se znovu dostává do popředí v souvislosti s tlakem na dekarbonizaci a energetickou bezpečnost. Mezi jejich hlavní výhody patří vysoká výrobní kapacita, nízké provozní emise CO₂ a schopnost poskytovat tzv. základní zatížení sítě – což je zásadní zejména při rostoucím podílu nestabilních obnovitelných zdrojů. Více důkazů, že pouze s obnovitelnými zdroji to nepůjde, už Evropská unie snad ani nepotřebuje.