Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,5 %. Ve stejném rozsahu snížila i ostatní základní sazby. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb na stávající úrovni.

Nová makroekonomická prognóza sekce měnové, která byla dnes publikována, předpokládá rovněž snížení úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku následované jejich přibližnou stabilitou.

Inflace se od loňského ledna nachází v tolerančním pásmu cíle ČNB. V letošním roce výrazně klesly světové ceny surovin a mezinárodní instituce snížily prognózy růstu světové ekonomiky. V domácí ekonomice ale zůstává zvýšený růst cen služeb. Růst mezd je rovněž nadprůměrný. Výrazněji rostly i ceny nemovitostí. Tyto faktory představují rizika pro dlouhodobou cenovou stabilitu. Proto je dnešní krok jen velmi opatrný a měnová politika zůstává a zůstane nadále přísná – reálné sazby ex post i ex ante jsou zřetelně kladné. Přetrvávající silnější inflační tlaky z domácí ekonomiky omezují prostor pro další snižování sazeb.

Nejistota na finančních trzích vedla ke zpřísnění globálních finančních podmínek. Dopady samotných změn bariér v mezinárodním obchodě zatím nelze v současnosti spolehlivě vyhodnotit především proto, že konkrétní podoba těchto změn není známa. Také jejich vliv na hospodářský růst a cenový vývoj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zůstává nejistý. Neznámá je rovněž budoucí reakce fiskální politiky a velkých centrálních bank. Bankovní rada však při svých úvahách pracuje s různými scénáři možného vývoje.

Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k udržení nízké inflace.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi USA a EU. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.

Ekonomický vývoj

Česká ekonomika postupně oživuje. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP v prvním čtvrtletí letošního roku v mezičtvrtletním vyjádření o 0,5 %, meziročně o 2 %.

Růst je tažen především spotřebou domácností, která je podpořena obnoveným růstem reálných příjmů a zmírňováním restrikce měnové politiky. Na druhou stranu zahraniční poptávka zůstává utlumená, což pramení zejména z poklesu evropského průmyslu. Ten čelí vysokým cenám energií, strukturálním problémům a nejistotě spojené s obchodní politikou USA.

Nezaměstnanost zůstává nízká. Růst průměrné mzdy v tržních odvětvích ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhl 8,3 % meziročně a zůstává z historického pohledu zvýšený. Je také jedním z důvodů setrvačnosti růstu cen služeb.

Výhled

Inflace se podle prognózy sekce měnové bude po zbytek letošního a příštího roku pohybovat v tolerančním pásmu, zůstane ale mírně nad inflačním cílem. V průměru letos dosáhne 2,5 % a v příštím roce klesne na 2,2 %. Podle včerejšího rychlého odhadu ČSÚ klesla dubnová inflace na 1,8 %. Hodnocení zvýšených inflačních tlaků z domácí ekonomiky však zůstává beze změny z titulu zrychlení meziročního růstu cen služeb.

HDP Česka podle prognózy sekce měnové letos vzroste o 2 % (stejně jako v minulé predikci) a bude tažen především spotřebou domácností. Naopak čistý vývoz bude na ekonomiku působit negativně. V příštím roce růst ekonomiky mírně zrychlí na 2,1 % (minulá predikce 2,4 %).

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko větší setrvačnosti růstu cen služeb a potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády.

Zákonný mandát