ČNB snižuje sazby o 25 bb, na pozadí poklesu inflace a celních rizik (Tématické reporty)

Česká národní banka dnes v souladu s očekáváními snížila úrokové sazby o 25 bb a základní repo sazba tak činí 3,5 %. Hlasovalo pro to 6 ze 7 členů bankovní rady. K tomuto rozhodnutí přispěl příznivý vývoj inflace a zřejmě i negativní rizika pro ekonomiku vyplývající z amerických cel. V nové prognóze je ale centrální banka optimistická, když letos i příští rok předpovídá růst HDP o zhruba 2 %. Bankovní rada navíc nadále zdůrazňuje především proinflační rizika. Přesto prognóza centrální banky indikuje pokles repo sazby na 3 % již v letošním druhém čtvrtletní. My z důvodu jestřábí komunikace bankovní rady očekáváme pozvolnější pokles, a to o 25 bb na srpnovém a listopadovém zasedání, čímž by repo sazba dosáhla terminálních 3 %.

Česká národní banka na dnešním zasedání snížila úrokové sazby o 25 bb. Základní repo sazba tak klesla na 3,5 %. To bylo v souladu s naší prognózou, analytickým konsensem i tržním zaceněním. Pro snížení sazeb o 25 bb hlasovalo šest členů bankovní rady, zbylý jeden hlas byl pro jejich stabilitu. Po březnové pauze tedy ČNB obnovila snižování úrokových sazeb. K tomu přispěl příznivý vývoj inflace, která v dubnu klesla na 1,8 % y/y, zatímco centrální banka ve své nově zveřejněné prognóze předpokládala 2,0 %. V rozhodování bankovní rady však zřejmě zavážila i negativní rizika pro ekonomiku vyplývající ze zavedení amerických cel. Navzdory dnešnímu snížení úrokových sazeb zůstane podle nás působení měnové politiky mírně restriktivní, když za neutrální úroveň repo sazby považujeme 3 %. Centrální banka nyní ovšem bude v lepší pozici pro případ, že bude v následujících měsících muset reagovat na zhoršující se výkonnost ekonomiky dalším snížením sazeb. Skutečnost, že měnová politika zůstává nadále restriktivní, byla podle guvernéra Michla jedním z důvodů pro dnešní snížení sazeb. Jako druhý důvod zmínil nižší riziko dovozené inflace. Guvernér Michl zároveň uvedl, že členové bankovní rady se neshodovali v tom, že dnešní snížení sazeb může být v tomto cyklu poslední, jak naznačovaly některé výroky centrálních bankéřů před zasedáním. Údajně ale panovala shoda na tom, že prostor pro další pokles sazeb je omezený.

Nová prognóza centrální banky je optimistická ohledně dalšího vývoje české ekonomiky, i přesto bankovní rada hodnotí rizika jako mírně vychýlená ve směru vyšší inflace. Oproti předchozí únorové prognóze centrální banka ponechala odhad letošního růstu ekonomiky beze změny na 2,0 %, ten pro příští rok pak jen mírně snížila z 2,4 % na 2,1 %. Pro Q1 25 prognóza ČNB přepokládala nárůst HDP o 0,6 % q/q, tedy jen nepatrně nad předběžným odhadem ČSÚ ve výši 0,5 %. Mezičtvrtletní růst HDP by měl přitom podle centrální banky pokračovat i ve zbytku roku, když pro Q2 25 očekává +0,4 % a pro Q3 a Q4 25 pak shodných +0,3 %. Je tedy patrné, že prognóza ČNB nepočítá s významnějšími dopady amerických cel. Rovněž prognóza inflace z pera ČNB doznala jen malých změn. Odhad inflace centrální banka zvýšila pro rok 2025 z 2,4 % na 2,5 % a pro rok 2026 z 2,1 % na 2,2 %. Vnější předpoklady prognózy přitom ČNB revidovala ve směru výrazně slabších cenových tlaků ze zahraničí. To by mělo být v souladu s komentářem guvernéra Michla o snížení rizika dovezené inflace. Naše prognóza vývoje ekonomiky je oproti ČNB výrazně pesimističtější a spolu s tím očekáváme i nižší inflaci. Prognóza ČNB naproti tomu očekává rychlejší snižování úrokových sazeb, když repo sazba by podle ní měla dosáhnout neutrálních 3 % již v Q2 25. Celkově uvolněnější měnové podmínky v prognóze ČNB oproti té naší, a to i zásluhou slabšího kurzu koruny, mohou z časti vysvětlit rozdíly v odhadech HDP a inflace. Naši prognózu detailně popisujeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ.

Na konci letošního roku očekáváme repo sazbu na 3 %, když předpovídáme její snížení o 25 bb jednou za čtvrtletí. Konkrétně na srpnovém a listopadovém zasedání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a bude mít tedy dostatek podkladů pro vyhodnocení nových dat. Ty podle guvernéra Michla budou hrát klíčovou roli v dalším rozhodování centrální banky. Ve směru pouze pozvolného snižování úrokových sazeb působí přetrvávající opatrnost bankovní rady, která nadále klade důraz na domácí proinflační rizika (zmiňovány jsou především zvýšený růst cen služeb a nemovitostí, stejně tak i mezd a působení fiskální politiky), což potvrdila i dnešní tisková konference guvernéra Michla. Oporu pro obezřetný přístup bankovní radě zřejmě poskytne také současná vysoká globální nejistota. Na druhou stranu ale očekáváme, že od letošního druhého čtvrtletí bude docházet ke zhoršování výkonu ekonomiky v důsledku negativního vlivu amerických cel. Ekonomika by podle naší prognózy měla ve druhé polovině letošního roku projít mírnou recesí. Inflace sice v první polovině letošního roku zůstane podle nás ještě volatilní, v jeho druhé polovině by se ale měla již ustálit poblíž 2 %. Příznivý vývoj inflace v kombinaci s negativním trendem vývoje ekonomiky by tak podle našeho názoru měly být důvodem pro další snižování úrokových sazeb ve zbytku roku.