Bankovní rada na svém květnovém měnovém zasedání snížila úroky o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,50 %, v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu

Jde o letošní druhé snížení úroků české centrální banky: ČNB snížila úroky v únoru, na březnovém zasedání je ale nechala beze změny s tím, jak bankovní rada zaujala k dalšímu uvolňování měnové politiky opatrný přístup.

Repo sazba ČNB se na úrovni 3,50 % již dostává do oblasti dlouhodoběji neutrální, rovnovážné úrokové sazby, jež je odhadována v pásmu 2,75 % až 3,50 %.

Očekáváme, že ČNB letos sníží své úroky ještě na srpnovém zasedání a repo sazba by se následně mohla po delší dobu ustálit na úrovni 3,25 %.

ČNB na svém květnovém měnovém zasedání snížila repo sazbu o čtvrt procentního bodu na úroveň 3,50 %, což bylo v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu.

Česká centrální banka se tak ke snižování úroků vrátila poté, co je v březnu ponechala beze změny: březen představoval druhou pauzu ve stávajícím cyklu snižování úroků (první pauza přišla loni v prosinci).

Inflace v české ekonomice se i nadále vyvíjí příznivě: meziroční inflace klesla v dubnu dle předběžného údaje 2,7 % na 1,8 % a poprvé za uplynulých sedm let se tak dostala pod úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Rozumný mzdový růst v české ekonomice, silnější koruna či pokles cen řady komodit na globálních trzích: to vše patří na seznam faktorů, jež pomáhají držet tuzemskou inflaci na uzdě.

V rozmezí pásma inflačního cíle, tedy mezi 1 % a 3 %, by se meziroční inflace měla držet i v dalších měsících a čtvrtletích.

Vývoj i výhled inflace nabízí prostor pro opatrné snižování úrokových sazeb ČNB a bankovní rada část tohoto prostoru na svém květnovém zasedání využila.

Cenové tlaky přetrvávající v sektoru služeb a nejistoty v souvislosti se zaváděním obchodních cel v kombinaci s tím, že se úrokové sazby již nacházejí blízko úrovně považované za dlouhodobější neutrál, ale vedou bankovní radu k opatrnému přístupu k dalšímu uvolňování měnové politiky.

Lze říci, že bankovní rada se myšlenkově již několik měsíců nachází v módu jemného ladění v rámci hledání úrovně, na níž by se úrokové sazby mohly stabilizovat po delší dobu.

Kroky ČNB na poli úrokových sazeb jsou veřejností bedlivě sledovány mimo jiné z důvodu možných dopadů na vývoj sazeb u hypotečních úvěrů.

Zde platí konstatování, že úroky u nových hypoték klesají jen mírně, letos v březnu dle údajů České bankovní asociace činily sazby u nových hypoték necelých 4,7 % a nacházely se jen nepatrně pod únorovou úrovní, když loni v březnu činila průměrná úroková sazba u nových hypoték zhruba 5,2 %.

Je dobré si připomenout, že na sazbu u hypoték má vliv nejen vývoj úrokových sazeb ČNB, ale výrazně se zde propisuje také vývoj delších sazeb na kapitálovém trhu, zejména výnosů korunových vládních dluhopisů, kde je meziroční pokles buď nevýrazný anebo dokonce dochází k jejich meziročnímu růstu, což platí o výnosech vládních dluhopisů s delší splatností.

Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude zveřejněno jak skóre dnešního hlasování o nastavení úroků, tak základní parametry čerstvé čtvrtletní ekonomické prognózy z dílny centrální banky.

Očekáváme, že ČNB letos úroky sníží ještě jednou, na srpnovém zasedání bankovní rady, kdy bude opět k dispozici čerstvá prognóza výhledu české ekonomiky včetně vývoje inflace.

V srpnu by tak repo sazba ČNB mohla dosáhnout úrovně 3,25 % a na této úrovni se hlavní úrok české centrální banky může na delší dobu stabilizovat.

Aktuální vývoj české inflace, silnější kurz koruny, vývoj cen některých komodit na globálních trzích či perspektiva dalšího poklesu úroků ECB ale mohou vést k tomu, že ČNB možná sníží své úroky ještě o něco výrazněji, než předpokládáme, tedy pod úroveň 3,25 %.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.