Průmyslový sektor se v březnu držel obstojně, největší nárůst hlásí výroba usní, podpora těžby a zpracovatelství

Objem tuzemské průmyslové výroby v letošním březnu vzrostl o 0,4 % meziměsíčně a o 1,4 % meziročně. Jedná se o nepatrně horší výsledek než o měsíc dříve (1,5 %), oproti tržnímu očekávání ovšem naopak jde o příjemné překvapení. Hodnota nových průmyslových zakázek se meziročně zvýšila o 0,9 %, přičemž zakázky z tuzemska i ze zahraničí se vyvíjely totožně. Průměrný počet evidenčních zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 2,1 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 4,6 %.

Meziměsíčně hlásí největší nárůst produkce odvětví výroby usní (19,6 %), podpůrných činností při těžbě (12,4 %) a ostatního zpracovatelského průmyslu (6,4 %). K poklesu naopak došlo u výroby oděvů (-5,9 %), výroby základních farmaceutických výrobků a přípravků (-3,6 %) či výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-2,4 %).

Meziročně se zvýšila hlavně výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (12,7 %), výroba nábytku (11,6 %) a také opravy a instalace strojů a zařízení (9,1 %). Pokles naopak evidují podpůrné činnosti při těžbě (-14,2 %), ostatní těžba dobývání (-12,9 %) či výroba usní (-11,4 %). S přihlédnutím k významu jednotlivých odvětví byl výkon průmyslu tažen hlavně odvětvím výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (příspěvek 1,1 procentního bodu) směrem dolů jej naopak stahovala výroba motorových vozidel (-0,4pb).

Březnová bilance zahraničního obchodu se zbožím přinesla přebytek na úrovni 32,5 mld. Kč, což bylo prakticky přesně v souladu s tržním očekáváním (31,0 mld. Kč). Největší příspěvek tradičně dorazil z obchodu s motorovými vozidly (bilance 64,5 mld. Kč), opačným směrem působil hlavně obchod se základními kovy (-14,9 mld. Kč).

Březnová data vypadala v průmyslu relativně nadějně. Meziroční nárůst objemu výroby podle nás není radno přeceňovat, jelikož zde výraznou roli sehrál výkon energetického sektoru, což patrně souviselo hlavně s počasím. Letošní březen byl totiž oproti tomu loňskému citelně chladnější, což zvyšovalo poptávku po dodávkách energií. Větší vypovídací hodnotu měl ovšem pokračující meziměsíční růst aktivity ve zpracovatelském sektoru, který dosáhl nejlepšího výkonu od dubna roku 2024. To by mohlo naznačovat, že po dlouhém paběrkování v pásmu „nerůstu“ se situace v průmyslu mohla pozvolna zlepšovat, což by bylo i v souladu s nedávno pozorovaným opatrným růstem optimismu v tomto sektoru. Z dlouhodobějšího pohledu ovšem stále není mnoho co slavit, když český průmysl dosahuje podobného objemu výroby jako v závěru roku 2017, tedy před více než sedmi lety. Zároveň existuje důvodná obava, že rostoucí trend nebude mít dlouhého trvání, jelikož již v dubnu se na datech projeví celní válka, kterou americký prezident Trump vyhlásil zbytku světa, včetně Evropy. Krátkodobě pak může v průmyslu nastat zlepšení, jelikož mnohé evropské firmy se mohou snažit své americké odběratele předzásobit, ovšem dlouhodobě by se pro český průmysl jednalo o špatnou zprávu. Pokud EU s USA nakonec dosáhnou přijatelné dohody, čeká tuzemský průmysl letos podle nás přibližná stagnace. Pokud dohody dosaženo nebude, počítáme s poklesem kolem 1 až 2 procent.