Fed ponechá sazby beze změny, ČNB je sníží (Ranní zpráva z finančního trhu)

Americká centrální banka na dnešním zasedání ponechá úrokové sazby s největší pravděpodobností beze změny. Nejistota spojená s celními válkami je příliš vysoká, a tak Fed zřejmě zvolí opatrnostní přístup. Česká národní banka naopak podle našeho odhadu přistoupí ke snížení sazeb o dalších 25 bb. Přesvědčit by ji k tomu měl příznivý vývoj inflace i obavy o hospodářský růst. Z dat bude zveřejněna česká průmyslová výroba a zahraniční obchod za březen. Obě statistiky by měly být pozitivně ovlivněny snahou firem a spotřebitelů předzásobit se výrobky před zavedením amerických cel.

Česká národní banka sníží sazby o dalších 25 bb

Americká centrální banka dnes ponechá nastavení úrokových sazeb beze změny. Nemá zatím k dispozici dostatek informací o tom, jak se celní války přesně odrazí v dalším vývoji domácí ekonomiky ani v cenové hladině, a tak pravděpodobně zvolí opatrnostní přístup. Se změnou v nastavení úrokových sazeb nyní nepočítá ani naše prognóza, ani tržní konsenzus. Trh nyní ve svých cenách zahrnuje zhruba 30% pravděpodobnost, že centrální banka k takovémuto kroku sáhne na dalším červnovém zasedání. S červnovým „cutem“ zatím počítá naše prognóza, ačkoli míra nejistoty spojená s dalším vývojem americké ekonomiky je značná. Rétorika Fedu tak bude spíše opatrná. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3YUIUYT.

Pozitivní výhled inflace a významné riziko zpomalení ekonomiky v důsledku amerických cel by podle našeho názoru měly ČNB dnes přimět ke snížení repo sazby o 25 bb na 3,5 %. Další uvolnění měnové politiky pak očekáváme v srpnu a listopadu, čímž by se klíčová repo sazba měla dostat na konečná 3 %. Ve směru pozvolnějšího poklesu úrokových sazeb působí přetrvávající opatrnost bankovní rady, která nadále klade důraz především na proinflační rizika. Oporu pro obezřetný přístup bankovní radě zřejmě poskytne také vysoká globální nejistota. Námi očekáváné snížení úrokových sazeb o 25 bb na dnešním zasedání je podle nás spojeno s minimálním rizikem měnověpolitické chyby, což by bankovní radu mělo k tomuto kroku přesvědčit. I po snížení repo sazby na 3,5 % by totiž měnová politika pravděpodobně zůstala mírně restriktivní. ČNB by zároveň byla více připravena reagovat na případnou materializaci výrazných rizik působících ve směru slabší ekonomiky. Jejich zhmotnění bude podle nás viditelné již na významném zhoršení mezičtvrtletní dynamiky HDP za Q2 25.

Průmyslová produkce pravděpodobně zaznamenala v Q1 25 solidní mezikvartální oživení díky snaze firem a spotřebitelů předzásobit se výrobky před zavedením amerických cel. Odhadujeme, že průmyslová produkce v březnu vzrostla o 0,6 % meziměsíčně, čímž se mezikvartální růst v Q1 zvýšil na 0,9 % po poklesu v průběhu celého roku 2024. V meziročním srovnání očekáváme, že průmyslová produkce vzroste o 3,2 % a pouze o 0,3 % WDA (březen 2025 měl o jeden pracovní den více než loni). Výsledky za březen pravděpodobně ovlivnila výroba ve zpracovatelském průmyslu, zatímco výroba energií podle našeho názoru meziměsíčně stagnovaly, i když na vysoké úrovni.

Česká inflace pod cílem ČNB

Finální indikátory PMI z oblasti služeb i kompozitní index za duben byly v Německu i eurozóně revidovány mírně směrem nahoru. Kompozitní ukazatele jsou tak v obou případech nad 50bodovou hranicí značící fázi expanze.

Česká meziroční inflace v dubnu klesla z 2,7 % na 1,8 % a byla tak nižší, než se čekalo. Tržní konsensus i náš odhad předpokládaly 2,1 %. Hlavním zdrojem odchylky od naší prognózy byl vývoj cen potravin (včetně všech nápojů a tabáku), které meziměsíčně klesly o 0,6 %. Ke snížení meziroční inflace přispěly také ceny pohonných hmot. Ty podle našeho odhadu v dubnu meziměsíčně klesly o 2,8 % a navázaly tak na silný pokles z března. Jádrová inflace pravděpodobně setrvala poblíž úrovní z předchozích měsíců (2,4-2,5 % y/y). V průběhu dalších dvou měsíců očekáváme opětovné zrychlení meziroční inflace v důsledku odeznívajícího vlivu vyšší srovnávací základny z loňska. Navzdory tomu by ale celková inflace měla zůstat pod 3 % y/y, tedy v tolerančním pásmu centrální banky. Ve druhé polovině roku 2025 pak očekáváme postupnou stabilizaci meziroční inflace kolem dvouprocentního cíle. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/4m2e8qP.

Regionální měny včera ztrácely. Nejvíce oslabil maďarský forint, a to o 0,4 % na 405,1 HUF/EUR. V závěsu za ním byl polský zlotý se ztrátou 0,3 % (na 4,28 PLN/EUR) a česká koruna s 0,2 %. Ta se nicméně udržela těsně pod hladinou 25 CZK/EUR. Společná evropská měna si naopak připsala drobný zisk (+0,1 % na 1,13 USD/EUR).

Přečtěte si také k úrokovým sazbám