Co trápí polské malé a střední podnikatele?

Studie na sklonku loňského roku se zaměřila největší obavy zástupců polského segmentu malých a středních podniků (SME) a posoudila pravděpodobnost jejich výskytu. Největší starosti mají respondenti s událostmi narušujícími stabilitu podnikání, popřípadě s událostmi negativně ovlivňujícími jejich život a zdraví. Více než dvě třetiny přitom považují pojištění za důležitou složku jejich zabezpečení.

V listopadu a prosinci 2024 realizovala výzkumná agentura SW Research na základě zadání Polské asociace pojišťoven (PIU) průzkum mezi 1 504 polskými malými a středními podniky. Ptala se na více než 40 nepříznivých událostí, které by je mohly potkat v průběhu jejich podnikání. V souvislosti s každou událostí byly respondentům položeny 2 otázky: „Jak moc se obáváte této konkrétní události?" a „Za jak pravděpodobné považujete, že k této události v praxi dojde?" Polští podnikatelé se nejvíce obávají událostí souvisejících se stabilitou jejich podnikání: zvýšení provozních nákladů, jako jsou ceny pohonných hmot (66 %) a energií (63 %). Zároveň tato rizika vnímají jako rizika s největší pravděpodobností (68 %, resp. 69 %).

Život a zdraví – druhá důležitá skupina obav

Podnikatele dále nejvíce znepokojují události týkající se života a zdraví, které mohou trvale ovlivnit jejich schopnost podnikat, jako je úmrtí společníka (až 56 % respondentů) nebo vážná nehoda, kterou utrpí podnikatel (46 % respondentů). Více než třetina se obává vleklého onemocnění, chřipky nebo jiného infekčního onemocnění (35 %). Vážné onemocnění klíčového zaměstnance je zdrojem obav pro 33 % respondentů.

„Míra obav o zdraví je vyšší než vnímaná pravděpodobnost, že k těmto událostem dojde – podnikatelé považují tyto události za potenciálně více škodlivé než realistické. Kromě toho nehody nebo nemoci, které osobně postihují podnikatele, vyvolávají větší obavy než ty, které postihují zaměstnance,“ shrnul závěry ze studie Jan Grzegorz Prądzyński, předseda představenstva PIU.

Téměř polovina podnikatelů se obává, že pokud by sami vážně onemocněli, došly by jim peníze na léčbu (48 %; 45 % považuje tento scénář za pravděpodobný). Více než polovina z nich (53 %) se domnívá, že je vhodné registrovat zaměstnance do soukromé zdravotní péče.

Třetina oslovených uvádí, že využívá zdravotní služby nabízené v rámci soukromého zdravotního pojištění. 30 % z nich zdůrazňuje, že by byli ochotni uzavřít soukromé zdravotní pojištění i pro zaměstnance, pokud by jim to přineslo daňové výhody. To je velmi důležitý posun, protože až donedávna bylo soukromé skupinové zdravotní pojištění uzavíráno převážně jen většími společnostmi, nikoli v segmentu SME.

Obavy z penze

Důležitá jsou také vyjádření podnikatelů k jejich penzijnímu zabezpečení. Až 45 % podnikatelů se domnívá, že podle současného stavu věcí budou mít na důchod méně peněz, než kdyby je zaměstnával někdo jiný. Téměř polovina podnikatelů (49 %) uznává zaměstnanecké kapitálové plány (PPK) a zaměstnanecké penzijní programy (OOP) jako užitečné nástroje pro zajištění důchodu svých zaměstnanců. Až 69 % z nich hodnotí státní důchodový systém jako užitečný.

Budoucnost podnikání

V rámci průzkumu byla věnována pozornost obavám podnikatelů o budoucnost jejich podnikání. Mezi ty hlavní patří strach z nedostatečné konkurenceschopnosti (36 %) a ze změny zákonů (34 %), které mohou mít dopad na jejich podnikání. Podle respondentů je pravděpodobnost výskytu takových událostí podobná hrozbě, kterou představují (39, resp. 34 %).

Naopak nejméně se podnikatelé obávají odchodu klíčových zaměstnanců nebo ztráty živnostenského oprávnění (25 a 20 %) či nedostatku finančních prostředků na výplaty mezd zaměstnanců.

Větší starosti mají polští podnikatelé s finančními toky při své činnosti: 35 % se obává ztráty likvidity a 1/3 považuje tento scénář za pravděpodobný. 36 % se obává platební neschopnosti svých obchodních partnerů. Celá polovina respondentů přitom uvádí, že by museli ukončit svou činnost, pokud by jim klíčoví zákazníci nezaplatili včas.

Udržitelnost financí

Menší část účastníků studie ale pracuje s rezervami: 20 % respondentů připouští, že by byli schopni v příštím roce fungovat se ztrátou a 29 % připouští, že drží prostředky na několik měsíců zajištěné na platy zaměstnanců, náklady na leasing atd.

„Téměř polovina podnikatelů oceňuje dostupné finanční nástroje, které firmám pomáhají udržet si likviditu. Až 43 % respondentů si nedokáže představit podnikání bez pojištění pohledávek. Zájem o tyto nástroje již několik let viditelně stoupá. Pojišťovny poskytují ekonomické informace a pomáhají při správě limitů obchodních úvěrů pro jednotlivé příjemce zboží a služeb. Podílejí se také na vymáhání vyplacených odstupného v případě nezaplacení faktury. Díky těmto nástrojům mohou společnosti zůstat ziskové,“ konstatoval Jan Grzegorz Prądzyński.

Vnímání rizik s vlivem na majetek a peníze

Podnikatele trápí zejména scénář selhání klíčového vybavení (41 %) nebo poškození služebního vozu (38 %). Zároveň tyto události vnímají jako nejpravděpodobnější (37 a 39 %). Naopak 36 % oslovených se obává krádeže služebního vozu a podobné procento (35 %) z nich to považuje za pravděpodobný jev. Třetina účastníků výzkumu se obává delšího přerušení provozu způsobeného např. požárem (30 %) a podobný podíl (29 %) z nich to považuje za pravděpodobný jev. Krádeže nebo zpronevěry ve firmě se obává 34 % respondentů a 33 % z nich považuje tento scénář za pravděpodobný.

Podnikatelé se obávají rizik v digitálním prostoru: ztráty dat (36 %), kybernetických útoků (35 %) a úniku citlivých dat (34 %). Domnívají se, že pravděpodobnost takových událostí je podobná (34, 34, 32 %). Nejpravděpodobnější událostí jsou však podle respondentů pokusy o vydírání (35 %).

Vnímání environmentálních rizik

Změny klimatu se obává 43 % podnikatelů a polovina z nich považuje tento scénář za pravděpodobný. Více než polovina dotázaných (56 %) uznává globální povahu této změny a věří, že se týká všech ve stejné míře. Zároveň se však téměř stejný počet respondentů (55 %) domnívá, že se jich problém osobně netýká, protože v jejich lokalitě k žádným přírodním katastrofám nedochází. Kromě toho se pouze třetina podnikatelů obává klimatických katastrof jako takových a 41 % je považuje za pravděpodobné.

Sucho a přívalové deště jsou na radaru vnímaných nebezpečí pro 43 % respondentů a polovina z nich považuje tyto události za pravděpodobnou hrozbu pro jejich podnikání.

„Stojí za zmínku, že podíl 42 % respondentů uznává dopad svého podnikání na životní prostředí. To může naznačovat potřebu zvýšit povědomí o vlastním dopadu na klima. Je však znepokojivé, že mnoho polských podnikatelů stále považuje rizika spojená se změnou klimatu za zcela abstraktní. Podcenění těchto rizik může u nich vést k podpojištění,“ varoval Jan Grzegorz Prądzyński.

Podnikatelé versus pojištění

Více než 2/3 podnikatelů (69 %) uznávají klíčovou roli pojištění při ochraně před nepředvídanými událostmi, jako je požár, krádež nebo nehody. Ze všech typů pojištění podnikatelé vnímají jako nejužitečnější pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (84 %); 73 % připustilo, že i dobrovolné havarijní pojištění je užitečné. 79 % respondentů považuje pojištění majetku společnosti za prospěšné. Přesto pouze 31 % z nich pojišťuje stroje a zařízení a 29 % uvádí, že má sjednané pojištění elektronických zařízení. Životní pojištění je podnikateli uznáváno jako velmi vhodné, ať už ve vztahu ke svým spolupracujícím kolegům (80 %), nebo pro sebe (77 %).

„Tato prohlášení podnikatelů se bohužel rozcházejí se skutečností, že specifická rizika společnosti nejsou v Polsku plně pojištěna. Panující podpojištění se dále zhoršuje, protože nadále pociťujeme dopady inflace a rostoucích nákladů na materiál. Pouze o něco více než polovina (53 %) podnikatelů uznává, že je třeba tuto skutečnost započítat do pojistných částek. Až 44 % z nich uvedlo, že hrubá účetní hodnota je dobrým způsobem výpočtu pojistné částky pro majetek společnosti. Přitom právě ti podnikatelé, kteří se pojišťují na hrubou účetní hodnotu (spíše než na reprodukční hodnotu), jsou v případě škody postiženi problémem podpojištění,“ upozornil závěrem Jan Grzegorz Prądzyński.

Průzkum navazuje na sérii výzkumů "Polská mapa rizik", kterou si nechala zpracovat Polská asociace pojišťoven (PIU) a která byla provedena v letech 2020 až 2022. Jasně opakovaně ukázala, že nejistota je nedílnou součástí podnikání. Klíčem k úspěchu je připravenost, flexibilita a schopnost včas vyhodnotit a eliminovat možná rizika.