Tuzemská inflace v dubnu klesla do blízkosti dvouprocentního cíle (Ranní zpráva z finančního trhu)

Česká meziroční inflace podle našeho odhadu v dubnu klesla z 2,7 % na 2,1 %, a to díky výrazně nižším cenám pohonných hmot a vyšší srovnávací základně. Jádrová inflace podle nás činila 2,4–2,5 % y/y, a oproti předchozím měsícům tedy zůstala téměř beze změny. Po vyšší volatilitě v první polovině roku očekáváme, že se celková inflace ve druhém letošním pololetí ustálí poblíž dvouprocentního cíle. V eurozóně dnes budou zveřejněny pouze finální odhady dubnových PMI ze služeb a březnový vývoj cen průmyslových výrobců. Bilance zahraničního obchodu USA by pak měla za březen vykázat výrazný deficit v souvislosti s předzásobením amerických výrobců a spotřebitelů před zavedením dovozních cel.

Za nižší inflací stály levnější pohonné hmoty a vyšší základna

Odhadujeme, že v dubnu došlo k poklesu české inflace z 2,7 % na 2,1 % y/y. Oproti březnu spotřebitelské ceny pravděpodobně vzrostly o 0,1 %, přičemž hlavními tahouny meziměsíční dynamiky byly potraviny a pohonné hmoty. Ceny potravin, včetně všech nápojů a tabáku, se podle našeho odhadu v dubnu meziměsíčně zvýšily o 0,6 %. Šlo by tak o stále silný růst obdobný tomu z března. V meziročním vyjádření však očekáváme zpomalení růstu cen potravin z 5,0 % na 3,8 % v důsledku vyšší srovnávací základny loňského roku. To by působilo na pokles celkové meziroční inflace oproti březnu o 0,3–0,4 pb. Ceny pohonných hmot pokračovaly v klesajícím trendu, když byly podle našeho odhadu meziměsíčně nižší o 2,8 %. To by v kombinaci s efektem vyšší srovnávací základny urychlilo meziroční pokles cen pohonných hmot z březnových -8,6 % na -13,5 % v dubnu a působilo na pokles celkové inflace o dalších 0,2 pb. Regulované ceny se podle našeho názoru meziměsíčně téměř nezměnily, neboť očekáváme, že pokračující postupný pokles cen energií pro domácnosti byl kompenzován růstem v rámci neenergetické složky regulovaných cen. Jádrovou inflaci pro duben odhadujeme na 2,44 % y/y, tedy na pomezí mírného poklesu či stability na úrovni 2,5 % y/y, která byla zaznamenána v posledních třech měsících. V meziměsíčním srovnání a po očištění o sezónní vlivy očekáváme, že jádrová inflace zůstala blízko březnové hodnoty ve výši 0,2 %. Hlavním zdrojem zvýšené dynamiky pravděpodobně zůstaly ceny služeb, přičemž růst imputovaného a skutečně placeného nájemného odrážel silné oživení na nemovitostním trhu. Kompenzovat by to měl utlumený růst cen zboží vlivem slabosti průmyslu a nižších cen komodit.

V průběhu dalších dvou měsíců očekáváme opětovné zrychlení meziroční inflace v důsledku odeznívajícího vlivu vyšší srovnávací základny. Navzdory tomu by ale celková inflace měla zůstat pod 3 % y/y, tedy v tolerančním pásmu centrální banky. Ve druhé polovině roku 2025 pak očekáváme postupnou stabilizaci meziroční inflace kolem dvouprocentního cíle. V průměru pro letošek odhadujeme inflaci na 2,2 % a v příštím roce její pokles na 1,8 %. Inflaci by mělo postupně tlumit působení restriktivní měnové politiky a mírné recese ekonomiky způsobené americkými cly. Více k naší prognóze píšeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ.

Ekonomický sentiment se zlepšil na obou stranách Atlantiku

Americký dolar včera mírně ztrácel. Oproti euru v průběhu evropské seance oslabil o přibližně 0,4 %. Na silnější euro mohl působit lepší výsledek květnové důvěry investorů v eurozóně. Indikátor Sentix totiž zaznamenal zlepšení z dubnových -19,5 % na -8,1 %, zatímco konsensus očekával -11,5 %. Přispět k tomu mohlo zklidnění situace kolem amerických cel, které vedlo i k částečné korekci předchozích ztrát na akciových trzích. Ekonomický sentiment se ale zlepšil také v USA, když ISM index ze služeb vzrostl z 50,8 b. na 51,6 b. oproti očekávaným 50,2 b. To v závěru obchodování přispělo k mírné korekci včerejších ztrát americké měny. Z globálních událostí zaujalo také rozhodnutí zemí vyvážejících ropu (OPEC+) o dalším navýšení její těžby. Cena ropy Brent v důsledku toho klesla k 60 dolarům za barel, což je nejnižší úroveň od přibližně začátku roku 2021. Trend pozitivního vlivu nižších cen komodit na inflaci by tak měl přetrvat. Oslabení dolaru působilo ve středoevropském regionu pozitivně hlavně na maďarský forint a polský zlotý, když tyto měny vůči euru včera zpevnily o 0,2-0,3 %. Kurz tuzemské měny k euru naproti tomu zůstal téměř beze změny a nadále se pohyboval mírně pod hranicí 25 CZK/EUR.